Žalm 2 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

PROČ SE PRONÁRODY BOUŘÍ

1 Proč se pronárody bouří, proč národy kují marné plány? 2 Srocují se králové země, vládcové se spolu umlouvají proti Hospodinu a pomazanému jeho: 3 „Zpřetrháme jejich pouta, jejich provazy pryč odhodíme.“ 4 Ten, jenž trůní v nebesích, se směje, Panovníkovi jsou k smíchu. 5 Jednou k nim promluví v hněvu, ve svém rozlícení je naplní děsem: 6 „Já jsem ustanovil svého krále na Sijónu, na své svaté hoře!“ 7 Přednesu Hospodinovo rozhodnutí. On mi řekl: „Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil. 8 Požádej, a národy ti předám do dědictví, v trvalé vlastnictví i dálavy země. 9 Rozdrtíš je železnou holí, rozbiješ je jak nádobu z hlíny.“ 10 Nuže, králové, mějte rozum, dejte na výstrahu, soudcové země! 11 Služte Hospodinu s bázní a jásejte s chvěním. 12 Líbejte syna, ať se nerozhněvá, ať na cestě nezhynete, jestliže jen málo vzplane hněvem. Blaze všem, kteří se k němu utíkají!

Українська Біблія LXX УБТ

od Ukrainian Bible Society

1 Чому розбушувалися люди, і народи задумали марноту? 2 Зійшлися земні царі, зібралися правителі разом проти Господа та проти Його Христа. (Музична пауза). 3 Розбиймо їхні кайдани і скиньмо із себе їхнє ярмо. 4 Той, Хто живе на небі, висміє їх, Господь поглузує з них. 5 Тоді заговорить до них у Своєму гніві й у люті Своїй приведе їх у замішання. 6 Я був поставлений Ним царем над Сіоном — Його святою горою, 7 щоби сповіщати Господні накази. Господь сказав мені: Ти — Мій Син, Я сьогодні Тебе породив. 8 Попроси в Мене — і дам Тобі народи у твою спадщину, — володіння Твоє до кінців землі. 9 Ти їх пастимеш залізним жезлом, розіб’єш їх, як глиняний посуд. 10 Тож тепер, царі, зрозумійте, навчіться всі ви, які судите землю. 11 Служіть Господу зі страхом і радійте з Ним в трепеті. 12 Прийміть повчання, щоб Господь не розгнівався, і ви не щезли з дороги правди, коли зненацька спалахне Його гнів. Блаженні всі ті, хто на Нього надіється.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

1 Proč vzbouřily se národy a lidé vymýšlejí marnosti? 2 Králové světa povstali, vládcové strojí spiknutí proti Hospodinu a jeho Pomazanému: 3 „Pojďme rozlámat jejich okovy, shoďme ze sebe jejich provazy!“ 4 Směje se Ten, jenž trůní v nebesích, vysmívá se jim Hospodin. 5 Jednou k nim ale v hněvu promluví, ve svém rozlícení je vyděsí: 6 „Já sám jsem ustanovil svého krále na Sionu – své svaté hoře!“ 7 Povím, co prohlásil Hospodin. Řekl mi: „Jsi můj syn, já jsem ode dneška Otcem tvým! 8 Požádej mě a já učiním národy země tvým dědictvím, nejzazší končiny tvým vlastnictvím. 9 Železnou holí je rozdrtíš, roztříštíš je jak hliněné nádoby.“ 10 Proto, králové, buďte rozumní, soudcové země, nechte se poučit. 11 Služte Hospodinu s posvátnou bázní a veselte se s třesením. 12 Líbejte „syna“! Kdyby se rozlítil, na cestě byste zhynuli – jeho hněv může vzplanout ve chvíli! Blaze všem, kdo v něho doufají.