Přísloví 30 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

Menší sbírky - SLOVA AGÚROVA

1 Slova Agúra, syna Jákeova. Výnos. Výrok toho muže k Ítielovi, k Ítielovi a Ukalovi. 2 Já jsem nejtupější z mužů a lidskou rozumnost nemám. 3 Moudrosti jsem se neučil ani jsem si neosvojil poznání Svatého. 4 Kdo vystoupil do nebe i sestoupil? Kdo si nabral vítr do hrstí? Kdo svázal vody do pláště? Kdo vytyčil všechny dálavy země? Jaké je jeho jméno a jaké je jméno jeho syna? Vždyť je znáš. 5 Všechna Boží řeč je protříbená, on je štítem těch, kteří se k němu utíkají. 6 K jeho slovům nic nepřidávej, jinak tě potrestá a budeš shledán lhářem. 7 O dvě věci tě prosím; neodpírej mi je, dříve než umřu: 8 Vzdal ode mne šálení a lživé slovo, nedávej mi chudobu ani bohatství! Opatřuj mě chlebem podle mé potřeby, 9 tak abych přesycen neselhal a neřekl: „Kdo je Hospodin?“ ani abych z chudoby nekradl a nezneuctil jméno svého Boha. 10 Nepomlouvej otroka před jeho pánem, aby ti nezlořečil a ty bys pykal za svou vinu. 11 Je pokolení, které zlořečí svému otci a své matce nežehná, 12 pokolení, které se pokládá za čisté, ale není umyto od své špíny, 13 pokolení, jež zvysoka hledí a přezíravě zvedá víčka, 14 pokolení, jehož zuby jsou meče a jehož špičáky jsou dýky, aby požíralo v zemi utištěné a ubožáky mezi lidmi.

ČÍSELNÁ PŘÍSLOVÍ

15 Upír má dvě dcery: „Dej! Dej!“ – Tyto tři věci se nenasytí a čtyři neřeknou: „Dost“: 16 podsvětí a neplodné lůno, země, která se nenasytí vodou, a oheň, jenž neřekne: „Dost!“ 17 Oko, které se vysmívá otci a pohrdá poslušností matky, vyklovou havrani od potoka, nebo je sezobou supí mláďata. 18 Tyto tři věci mám za podivuhodné a čtyři nemohu pochopit: 19 cestu orla po nebi, cestu hada po skále, cestu lodi v srdci moře a cestu muže při dívce. 20 Stejně je tomu s cestou cizoložné ženy: pojí, otře si ústa a řekne: „Nedopustila jsem se ničemnosti.“ 21 Pod třemi věcmi se chvěje země a čtyři nemůže unést: 22 otroka, který kraluje, blouda, který se přesytí chlebem, 23 vdanou ženu, která není milována, a služku, která vyžene svou paní. 24 Tito čtyři jsou na zemi nejmenší, a přece znamenití mudrci: 25 mravenci, národ bez síly, a přece si zajišťuje v létě pokrm; 26 damani, národ bez moci, a přece si staví obydlí v skalách; 27 kobylky, které nemají krále, a přece všechny vytáhnou válečně seřazeny; 28 ještěrka, kterou můžeš vzít do ruky, a přece bývá v královských palácích. 29 Tito tři pěkně vykračují a čtyři pěkně pochodují: 30 lev, bohatýr mezi zvířaty, před nikým neustoupí; 31 oř silných beder nebo kozel a král se svým válečným lidem. 32 Jsi bloud, vynášíš-li se; máš-li nějaký záměr, ruku na ústa! 33 Stloukáním smetany vznikne máslo, tlak na nos přivodí krvácení, tlak hněvu vyvolá spor.

Bible, překlad 21. století

Slova Agurova

1 Slova Agura, syna Jákeho z Massy. Výrok onoho muže k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi: 2 Nesporně jsem ten nejtupější z lidí a běžná rozumnost mi zcela uniká. 3 Moudrosti jsem se nenaučil, poznání Svatého jsem nedosáh. 4 Kdo vystoupil do nebe, aby se vrátil? Kdo pobral vítr do dlaní? Kdo shrnul moře do pláště? Kdo založil všechny zemské končiny? Víš, jak se jmenuje? A jak jeho syn? 5 Veškerá Boží řeč je ryzí, on je štít těch, kdo v něho doufají. 6 K jeho slovům nic nepřidávej, jinak tě pokárá a ze lži usvědčí. 7 Jen o dvě věci jsem tě žádal, neodpírej mi je, dokud nezemřu: 8 Klam a lživá slova ode mne vzdal, nedávej mi bohatství ani chudobu. Syť mě pokrmem tak, jak potřebuji, 9 abych tě přesycen nezradil a nikdy neřekl: „Kdo je Hospodin?“ Též abych nekradl, jsa v nouzi, a Boží jméno netupil. 10 Neosočuj otroka před jeho pánem, aby ti nezlořečil a abys nepykal! 11 Je pokolení, jež zlořečí otci a svojí matce nežehná. 12 Je pokolení, jež se sobě zdá čisté, od svojí špíny však není omyté. 13 Je pokolení – ó jak povýšeně hledí, jak vysoko zvedá svoje obočí! 14 Je pokolení s meči místo zubů a s dýkami namísto řezáků, aby spolykali ubožáky země a všechny chudáky na světě. 15 Pijavice má dvě dcery: Dej, Dej! Tři věci se nikdy nenasytí, čtyři nikdy neříkají Dost: 16 hrob, neplodné lůno, nezavlažená země a nezkrotitelný oheň. 17 Tomu, kdo vysmívá se otci a poslušností k matce pohrdá, havrani od potoka vyklovou oči, spolykají mu je orlí mláďata. 18 Tři věci ve mně budí úžas, čtyři jsou nad mé chápání: 19 cesta orla nebem, cesta hada skálou, cesta lodi mořem a cesta muže s pannou. 20 Taková je cesta cizoložné ženy – pojí, otře si ústa a řekne: „Neprovedla jsem nic špatného.“ 21 Před třemi věcmi se chvěje země a čtyři nedokáže snést: 22 když služebník začne kralovat, když se hlupák může jídlem cpát, 23 když se nepříjemná žena vdá a když služka svou paní vystřídá. 24 Tito čtyři jsou na zemi nepatrní, nad mudrce jsou ale moudřejší: 25 mravenci, národ nepříliš silný, v létě si ale chystají zásoby; 26 králíci,^[1] národ nepříliš mocný, ve skále si však staví obydlí; 27 kobylky sice krále nemají, všechny však v jednom šiku vyráží; 28 pavouka sice chytíš do ruky, bydlí však v královských palácích. 29 Tito tři mají vznešenou chůzi a čtyři kráčí nádherně: 30 lev, nejudatnější zvíře, jež nikoho se neleká, 31 osedlaný kůň, kozel a nepřemožitelný král. 32 Pokud ses bláhově chvástal, pokud sis vymýšlel – ruku na ústa! 33 Pod tlakem vzniká z mléka máslo, pod tlakem vytéká z nosu krev, pod tlakem hněvu vzniká svár.

Bible Kralická

1 Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi. 2 Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám, 3 Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím. 4 Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li? 5 Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho. 6 Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen. 7 Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru: 8 Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé, 9 Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého. 10 Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil. 11 Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí. 12 Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto. 13 Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená. 14 Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě. 15 Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti: 16 Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti. 17 Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata. 18 Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám: 19 Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně. 20 Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti. 21 Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti: 22 Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba; 23 Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své. 24 Čtyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce: 25 Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj; 26 Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj; 27 Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky; 28 Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských. 29 Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí: 30 Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným; 31 Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává. 32 Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož. 33 Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.