Přísloví 31 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

SLOVA LEMÚELOVA

1 Slova krále Lemúela, výnos, jímž ho napomínala jeho matka: 2 Co mám říci, můj synu? Co, synu života mého? Co, synu mých slibů? 3 Nevydávej své síly ženám a svoje cesty tomu, co ničí krále. 4 Nehodí se králům, Lemóeli, nehodí se králům být pijany vína a vládcům toužit po opojném nápoji, 5 aby nikdo z nich v opilosti nezapomněl na Boží nařízení a nepřevrátil při nikoho z utištěných. 6 Dejte opojný nápoj hynoucímu a víno těm, kterým je hořko, 7 ať se napije a zapomene na svou chudobu a na své plahočení již nevzpomíná. 8 Otevři svá ústa za němého, za právo všech postižených, 9 ústa otevři, suď spravedlivě a zastaň se utištěného a ubožáka. (Álef)

CHVÁLA ŽENY STATEČNÉ

10 Ženu statečnou kdo nalezne? Je daleko cennější než perly. (Bét) 11 Srdce jejího muže na ni spoléhá a nepostrádá kořist. (Gimel) 12 Prokazuje mu jen dobro a žádné zlo po celý svůj život. (Dálet) 13 Stará se o vlnu a o len, pracuje s chutí vlastníma rukama. (Hé) 14 Podobna obchodním lodím zdaleka přiváží svůj chléb. (Vav) 15 Ještě za noci vstává dát potravu svému domu a příkazy služkám. (Zajin) 16 Vyhlédne si pole a získá je, z ovoce svých rukou vysází vinici. (Chet) 17 Bedra si opáše silou a posílí své paže. (Tet) 18 Okusí, jak je dobré její podnikání. Její svítilna nehasne ani v noci. (Jod) 19 Vztahuje ruce po přeslenu, svými prsty se chápe vřetena. (Kaf) 20 Dlaň má otevřenou pro utištěného a ruce vztahuje k ubožáku. (Lámed) 21 Nebojí se o svůj dům, když sněží, celý její dům je oblečen do dvojího šatu. (Mém) 22 Zhotovuje si přikrývky. Z jemného plátna a šarlatu je její oděv. (Nún) 23 Uznáván je v branách její manžel, když zasedá se staršími země. (Sámek) 24 Zhotovuje plátno na prodej a pásy dodává kupci. (Ajin) 25 Síla a důstojnost je jejím šatem, s úsměvem hledí vstříc příštím dnům. (Pé) 26 Její ústa promlouvají moudře, na jazyku mívá vlídné naučení. (Çáde) 27 Pozorně sleduje chod svého domu a chleba lenosti nejí. (Kóf) 28 Její synové povstávají a blahořečí jí, též její manžel ji chválí: (Réš) 29 „Statečně si vedly mnohé dcery, ale ty je všechny předčíš.“ (Šín) 30 Klamavá je líbeznost, pomíjivá krása; žena, jež se bojí Hospodina, dojde chvály. (Táv) 31 Dejte jí z ovoce jejích rukou, ať ji chválí v branách její činy!

Bible, překlad 21. století

Slova Lemuelova

1 Slova Lemuele, krále z Massy, výroky, jimž ho matka učila: 2 Co říci, synu můj? Co, synu mého lůna? Co říci, synu zaslíbený? 3 Nemarni s ženami svoji sílu, nepokaz cestu, jež králům náleží. 4 Nenáleží, ó Lemueli, králům, nenáleží králům víno pít, vladařům pivo nesluší. 5 Kdyby pil, mohl by zapomenout na povinnosti, mohl by překroutit právo všech soužených. 6 Umírajícím dejte pít pivo a víno těm, kdo hořkost zakouší. 7 Když se napijí, na bídu zapomenou, přestanou myslet na své trápení. 8 Otevři ústa za ty, jimž hlas chybí, a za práva všech bezmocných. 9 Otevři ústa, suď spravedlivě, zastaň se chudých a ubohých!

Chvála znamenité ženy

10 Znamenitá žena – ta je k pohledání,^[1] mnohem vzácnější je nad perly! 11 Manžel jí důvěřuje ze srdce, žádný užitek tu chybět nebude. 12 Je na něj hodná, a ne zlá po všechny dny svého života. 13 Vlnu a len si sama nakoupí, pracovat rukama je pro ni radostí. 14 Kupecké lodi se podobá: přináší pokrmy zdaleka. 15 Ráno vstává, než se rozední, celé své rodině jídlo připraví, také svým služebným rozdělí úkoly. 16 Posoudí pozemek a sama jej pořídí, z vlastního výdělku sází vinici. 17 Odhodlaně se pouští do díla, sílu svých paží umí dokázat. 18 Užitek vlastní píle zakouší, její svíce září dlouho do noci. 19 Přeslici bere do rukou, prsty přidržuje vřeteno. 20 Štědře otvírá svou dlaň ubohým, pomocnou ruku chudým nabízí. 21 Nemá strach o rodinu, ani když padá sníh, celá její domácnost má po dvou oblecích. 22 Kmentové přikrývky sama ušije a obléká se šarlatem. 23 Její manžel je v branách uznáván, kde s představenými země zasedá. 24 Prodává košile, které ušila, zdobené pásy kupcům dodává. 25 Síla a krása jsou jejím oděvem, s úsměvem vyhlíží další den. 26 Její ústa mluví s moudrostí, její jazyk učí vlídnosti. 27 Na chod svého domu dohlíží, nesytí se chlebem zahálky. 28 Její synové jí vstoje dobrořečí, její manžel ji takto velebí: 29 „Je mnoho znamenitých žen, ty ale všechny převyšuješ je!“ 30 Klamný je půvab a krása pomíjí; žena, jež Hospodina ctí, si chválu zaslouží. 31 Dejte jí odměnu za její úsilí, její činy ať ji v branách velebí!

Bible Kralická

1 Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho. 2 Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých? 3 Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále. 4 Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného, 5 Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených. 6 Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha, 7 Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více. 8 Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti, 9 Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného. 10 Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její. 11 Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku. 12 Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého. 13 Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma. 14 Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj. 15 Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým. 16 Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici. 17 Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá. 18 Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její. 19 Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno. 20 Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému. 21 Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní. 22 Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její. 23 Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země. 24 Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci. 25 Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní. 26 Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím. 27 Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí. 28 Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji, 29 Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky. 30 Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude. 31 Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.