Přísloví 29 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

1 Kdo zatvrdí šíji proti domluvám, bude nenadále rozdrcen a nezhojí ho nikdo. 2 Když přibývá spravedlivých, lid se raduje, panuje-li svévolník, lid vzdychá. 3 Kdo miluje moudrost, působí radost svému otci, ale kdo se přátelí s nevěstkami, mrhá majetek. 4 Král zajistí zemi právem, ale kdo ji vydírá dávkami, pustoší ji. 5 Muž, který lichotí bližnímu, rozprostírá síť jeho krokům. 6 V přestoupení zlého člověka je léčka, ale spravedlivý plesá a raduje se. 7 Spravedlivý zná při nemajetných, svévolník pro takové poznání nemá porozumění. 8 Posměvači pobuřují město, kdežto moudří hněv odvracejí. 9 Když se moudrý soudí s pošetilcem, ten se rozčiluje a posmívá bez ustání. 10 Krvežíznivci nenávidí bezúhonného, kdežto přímí usilují zachránit mu život. 11 Hlupák soptí, co mu dech stačí, ale moudrý se vždycky ovládne. 12 Když vládce věnuje pozornost klamnému slovu, všichni jeho sluhové se stanou svévolníky. 13 Chudý a utlačovatel se střetávají, ale oběma dal světlo očí Hospodin. 14 Jestliže král soudí nuzné podle pravdy, jeho trůn bude upevněn provždy. 15 Hůl a domluva dávají moudrost, ale bezuzdný mladík dělá ostudu své matce. 16 Rozhojní se přestupky, kde se rozhojňují svévolníci, ale spravedliví spatří jejich pád. 17 Trestej svého syna, připraví ti odpočinek, zpříjemní ti život. 18 Není-li žádného vidění, lid pustne, ale blaze tomu, kdo zachovává Zákon. 19 Otroka nelze ukáznit slovy; chápe sice, ale odezva žádná. 20 Spatříš-li muže ukvapeného v řeči, věz, že hlupák má víc naděje než on. 21 Když někdo otroka od mládí hýčká, bude mít nakonec příživníka. 22 Hněvivý člověk podnítí svár a vznětlivý napáchá mnoho přestupků. 23 Člověka poníží jeho povýšenost, kdežto kdo je poníženého ducha, dojde slávy. 24 Kdo se dělí se zlodějem, nenávidí vlastní život: slyší kletbu, a nic neprozradí. 25 Kdo se třese před lidmi, ten klade sobě léčku, kdo však doufá v Hospodina, má v něm svůj hrad. 26 Mnozí usilují naklonit si vladaře, ale soudcem všech je Hospodin. 27 Spravedlivým se hnusí podlý člověk, svévolníkovi se hnusí, kdo jde přímou cestou.

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

Bible, překlad 21. století

1 Z často káraného se stane zatvrzelý, když náhle zhroutí se, nebude pomoci. 2 Z rozmachu spravedlivých lid se raduje, když vládnou darebáci, národ běduje. 3 Kdo miluje moudrost, působí otci radost, přítel nevěstek však mrhá majetek. 4 Spravedlností král posiluje zemi, kdo ale zvyšuje daně, ten ji pustoší. 5 Kdo svému bližnímu lichotí, prostírá před jeho nohy síť. 6 Zlý člověk vězí v pasti hříchu, spravedlivý je plný radostného smíchu. 7 Spravedlivý má zájem o právo ubohých, darebák o tom nechce vědět nic. 8 Drzouni dovedou vzbouřit město, mudrci dovedou odvrátit hněv. 9 S hlupákem když se moudrý dohaduje, pohrůžky, posměch, nic nikam nevede! 10 Krvelační poctivce nenávidí, upřímnému se sápou po krku. 11 Tupec dá průchod všem svým citům, moudrý se ale drží zpět. 12 Panovník, jenž dá na lživé řeči, bude mít za služebníky samé ničemy. 13 Chudák a vyděrač mají jedno společné: oběma dal Hospodin vidět světlo dne. 14 Soudí-li král i chudé poctivě, jeho trůn bude navěky upevněn. 15 Moudrosti dodává metla a domluva, rozpustilé dítě je pro matku ostuda. 16 Když přibývá darebáků, hříchu přibývá, spravedliví však spatří jejich pád. 17 Vychovávej syna, a dá ti odpočinutí, potěšením tvou duši nasytí. 18 Kde chybí zjevení, lid ztrácí zábrany, kdo ale plní Zákon, ten je blažený. 19 Netrestej otroka pouhými slovy; rozumí sice, ale neodpoví! 20 Viděl jsi člověka, co v řeči pospíchá? Více se dá čekat od hlupáka! 21 Když někdo otroka odmalička hýčká, bude mít z něho nevděčníka. 22 Hněvivý člověk vzbuzuje různice, kdo je vznětlivý, hřeší velice. 23 Vlastní povýšenost člověka poníží, kdo je poníženého ducha, dojde uznání. 24 Zlodějův společník sám sobě škodí, když ani pod přísahou nic nepoví. 25 Strach z lidí člověka nakonec ochromí, kdo doufá v Hospodina, však žije v bezpečí. 26 Kdekdo si touží mocné naklonit, soudcem všech lidí je však Hospodin. 27 Spravedlivým se hnusí, kdo křivdy páchají, darebákům se hnusí poctiví.

Bible Kralická

1 Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství. 2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid. 3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek. 4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji. 5 Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho. 6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se. 7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění. 8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv. 9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje. 10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho. 11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej. 12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní. 13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin. 14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen. 15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou. 16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich. 17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé. 18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest. 19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví. 20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém. 21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn. 22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší. 23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy. 24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí. 25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen. 26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého. 27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.