Přísloví 28 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

DRUHÁ ČÁST

1 Svévolníci utíkají, i když je nikdo nepronásleduje, ale spravedliví žijí v bezpečí jako lvíče. 2 Když je v zemi nevěrnost, bývá v ní mnoho velmožů, ale člověk rozumný a znalý udrží řád. 3 Chudý muž, který utiskuje nuzné, je jako déšť, který odplavuje půdu a nedává chléb. 4 Ti, kteří opouštějí Zákon, vychvalují svévolníka, ale ti, kteří jej zachovávají, se jim stavějí na odpor. 5 Lidé zlí nerozumějí právu, kdežto ti, kdo hledají Hospodina, rozumějí všemu. 6 Lepší je chudák žijící bezúhonně než falešný obojetník, byť bohatý. 7 Rozumný syn dodržuje Zákon, ale kdo se přátelí se žrouty, dělá svému otci hanbu. 8 Kdo rozmnožuje svůj statek lichvou a úrokem, shromažďuje jej pro toho, kdo se smilovává nad nuznými. 9 Odvrací-li se někdo od slyšení Zákona, i jeho modlitba je ohavností. 10 Kdo svede přímé na špatnou cestu, padne sám do jámy, kterou přichystal, ale bezúhonní nabudou dobrého dědictví. 11 Boháč se zdá sám sobě moudrý, ale nuzný, který má rozum, ho prohlédne. 12 Když jásají spravedliví, je to nádherné, ale když se pozdvihují svévolníci, člověk se ukrývá. 13 Kdo kryje svá přestoupení, nebude mít zdar, ale kdo je vyznává a opouští, dojde slitování. 14 Blaze člověku, který se stále bojí Boha, ale kdo zatvrdí své srdce, upadne do neštěstí. 15 Řvoucí lev a sápající se medvěd je svévolný vladař nad nuzným lidem. 16 Vévoda bez rozumu znamená mnoho útisku. Kdo nenávidí zištnost, bude dlouho živ. 17 Člověk obtížený vraždou spěje k jámě; nikdo ho nezadržuj! 18 Kdo žije bezúhonně, bude zachráněn, ale falešný obojetník rázem padne. 19 Kdo obdělává svou půdu, nasytí se chlebem, kdežto kdo následuje povaleče, nasytí se chudobou. 20 Věrný muž má mnoho požehnání, ale kdo se žene za bohatstvím, nezůstane bez trestu. 21 Stranit někomu není dobré. Leckdo se proviní pro skývu chleba. 22 Závistivec se honí za majetkem a neví, že na něj přijde nedostatek. 23 Kdo domlouvá člověku, dojde později vděku spíše než ten, kdo má úlisný jazyk. 24 Kdo odírá otce a matku a říká: „To není žádný přestupek,“ je společníkem zhoubce. 25 Nadutec podněcuje spor, ale kdo spoléhá na Hospodina, bude nasycen tukem. 26 Kdo spoléhá na svůj rozum, je hlupák, ale kdo žije moudře, unikne zlému. 27 Kdo dává chudému, nebude mít nedostatek, ale kdo dělá, že nevidí, sklidí hojnost kleteb. 28 Když se pozdvihují svévolníci, člověk se skrývá, když však mizí, rozhojní se spravedliví.

Bible, překlad 21. století

1 Darebáci prchají, i když je nikdo nehoní, spravedliví jsou smělí jako lvi. 2 Když je v zemi bezpráví, mnozí v ní panují; vládce znalý a rozumný se dlouho udrží. 3 Když nuzný člověk utiskuje chudáky, je jako průtrž, co zničí obilí! 4 Ti, kdo opouštějí Zákon, velebí darebáka, kdo Zákon dodržují, se staví proti nim. 5 Spravedlnost je nad chápání zlých lidí, hledači Hospodina ji plně pochopí. 6 Lepší poctivý chudák nežli zkažený boháč. 7 Rozumný syn pečlivě plní Zákon, přítel hodovníků je otci k ostudě. 8 Kdo bohatne lichvou a ceny nadsazuje, hromadí pro toho, kdo myslí na chudé. 9 Když někdo odvrací ucho, aby neslyšel Zákon, i jeho modlitba bude ohavná! 10 Do vlastní jámy padne svůdce poctivých, na bezúhonné čeká skvělé dědictví. 11 Boháč sám sobě připadá moudrý, rozumný chudák ho však odhalí. 12 Když jásají spravedliví, je to veliká sláva, když mají darebáci navrch, každý se schovává. 13 Kdo zastírá své viny, nebude úspěšný; kdo je vyznává a opouští, však dojde milosti. 14 Blaze tomu, kdo je vždy opatrný, kdo zatvrzuje srdce, špatně dopadne. 15 Jako lev řvoucí, jak medvěd zuřivý je ničemný panovník nad lidem ubohým. 16 Vůdce, jenž nemyslí, tím více utlačuje; ten, komu nejde o zisk, tu dlouho zůstane. 17 Člověk obtížený vraždou se řítí do jámy, od takového ruce pryč! 18 Kdo žije poctivě, ten zachován bude, kdo jde křivolakou cestou, náhle upadne. 19 Kdo obdělává pole, nasytí se chlebem, bídy se nasytí, kdo honí vidiny. 20 Věrného člověka požehnání zahrne, kdo spěchá zbohatnout, trestu neujde. 21 Stranit někomu jistě dobré není; i pro kus chleba se mnohý proviní. 22 Lakomec štve se za majetkem, neví, že skončí v chudobě. 23 Kdo kárá, nakonec dojde ocenění spíše než jazyk, který jen lichotí. 24 Odírat rodiče prý žádný hřích není – to může říkat jen vrahův společník! 25 Chamtivý člověk podněcuje sváry, kdo doufá v Hospodina, bude úspěšný. 26 Na vlastní rozum spoléhá jen tupec, kdo ale žije moudře, bude zachráněn. 27 Kdo dává chudému, nebude trpět nouzi, kdo zakrývá si oči, potká ho prokletí. 28 Když mají darebáci navrch, každý se ukrývá, když na ně přijde záhuba, spravedlivých přibývá.

Bible Kralická

1 Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou. 2 Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování. 3 Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba. 4 Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor. 5 Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu. 6 Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý. 7 Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému. 8 Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval. 9 Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností. 10 Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré. 11 Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej. 12 Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk. 13 Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde. 14 Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé. 15 Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným. 16 Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů. 17 Člověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží. 18 Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou. 19 Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou. 20 Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny. 21 Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí. 22 Člověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde. 23 Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem. 24 Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka. 25 Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude. 26 Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě. 27 Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení. 28 Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.