Přihlaste se zdarma

Efezským 4

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost
1  Proto vás já, vězeň kvůli Pánu, prosím, abyste tomu povolání, kterého se vám dostalo, 2  dělali čest svým životem, vždy skromní, tiší a trpěliví. Snášejte se navzájem v lásce 3  a usilovně hleďte zachovat jednotu Ducha, spojeni svazkem pokoje. 4  Jedno tělo a jeden Duch, k jedné naději jste byli povoláni; 5  jeden je Pán, jedna víra, jeden křest, 6  jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, skrze všechny působí a je ve všech.  7  Každému z nás byla dána milost podle míry Kristova obdarování. 8  Proto je řečeno: ‚Vystoupil vzhůru, zajal nepřátele, dal dary lidem.‘  9  Co jiného znamená ‚vystoupil‘, než že předtím sestoupil dolů na zem? 10  Ten, který sestoupil, je tedy tentýž, který také vystoupil nade všechna nebesa, aby naplnil všechno, co jest. 11  A toto jsou jeho dary: jedny povolal za apoštoly, jiné za proroky, jiné za zvěstovatele evangelia, jiné za pastýře a učitele, 12  aby své vyvolené dokonale připravil k dílu služby – k budování Kristova těla, 13  až bychom všichni dosáhli jednoty víry a poznání Syna Božího, a tak dorostli zralého lidství, měřeno mírou Kristovy plnosti. 14  Pak už nebudeme nedospělí, nebudeme zmítáni a unášeni závanem kdejakého učení – lidskou falší, chytráctvím a lstivým sváděním k bludu. 15  Buďme pravdiví v lásce, ať ve všem dorůstáme v Krista. On je hlava, 16  z něho roste celé tělo, pevně spojené klouby navzájem se podpírajícími, a buduje se v lásce podle toho, jak je každé části dáno.  17  To vám říkám a dotvrzuji jménem Páně: nežijte tak, jako žijí pohané podle svých marných představ. 18  Mají zatemnělou mysl a odcizili se Božímu životu pro svou nevědomost a zatvrzelé srdce. 19  Otupěli, propadli bezuzdnosti a s chtivostí dělají hanebné věci. 20  Vy jste se však u Krista takovým věcem neučili – 21  pokud jste ovšem o něm slyšeli a byli v něm vyučeni podle pravdy, která je v Ježíši. 22  Odložte dřívější způsob života, staré lidství, které hyne klamnými vášněmi, 23  obnovte se duchovním smýšlením, 24  oblečte nové lidství, stvořené k Božímu obrazu ve spravedlnosti a svatosti pravdy.  25  Proto zanechte lži a ‚mluvte pravdu každý se svým bližním‘, vždyť jste údy téhož těla. 26  ‚Hněváte-li se, nehřešte.‘ Nenechte nad svým hněvem zapadnout slunce 27  a nedopřejte místa ďáblu. 28  Kdo kradl, ať už nekrade, ale ať raději přiloží ruce k pořádné práci, aby se měl o co rozdělit s potřebnými. 29  Z vašich úst ať nevyjde ani jedno špatné slovo, ale vždy jen dobré, které by pomohlo, kde je třeba, a tak posluchačům přineslo milost. 30  A nezarmucujte svatého Ducha Božího, jehož pečeť nesete pro den vykoupení. 31  Ať je vám vzdálena všechna tvrdost, zloba, hněv, křik, utrhání a s tím i každá špatnost; 32  buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám.  

Efezským 4

Schlachter 2000

od Genfer Bibelgesellschaft
1 So ermahne ich euch nun, ich, der Gebundene im Herrn, dass ihr der Berufung würdig wandelt, zu der ihr berufen worden seid, (Sk 20,23; Sk 21,11; Sk 21,33; Ef 3,1; Ko 1,10; 2Te 1,11; 2Tm 1,8; Fm 1,1; Fm 1,9) 2 indem ihr mit aller Demut und Sanftmut, mit Langmut einander in Liebe ertragt (Mt 11,29; Ko 3,12; 1Te 5,14; 1P 5,5) 3 und eifrig bemüht seid, die Einheit des Geistes zu bewahren durch das Band des Friedens: (J 17,23; 1K 1,10; 1K 12,24; Fp 1,27) 4 Ein Leib und ein Geist, wie ihr auch berufen seid zu einer Hoffnung eurer Berufung; (Ř 12,5; 1K 12,13; Ef 1,18; Ef 2,18) 5 ein Herr, ein Glaube, eine Taufe; (1K 8,6; 1K 12,13; Ga 3,27; Tt 1,1; Tt 1,4) 6 ein Gott und Vater aller, über allen und durch alle und in euch allen. (Mal 2,10; 1K 15,28; 1Tm 2,5) 7 Jedem Einzelnen von uns aber ist die Gnade gegeben nach dem Maß der Gabe des Christus. (1K 12,4; 2P 3,18) 8 Darum heißt es: »Er ist emporgestiegen zur Höhe, hat Gefangene weggeführt und den Menschen Gaben gegeben«.[1] (Ž 68,19; Sk 2,33) 9 Das [Wort] aber: »Er ist hinaufgestiegen«, was bedeutet es anderes, als dass er auch zuvor hinabgestiegen ist zu den Niederungen der Erde? (J 3,13) 10 Der hinabgestiegen ist, ist derselbe, der auch hinaufgestiegen ist über alle Himmel, damit er alles erfülle. (Ef 1,23; Žd 4,14) 11 Und Er hat etliche als Apostel gegeben, etliche als Propheten, etliche als Evangelisten, etliche als Hirten und Lehrer, (Jr 3,15; Sk 20,28; Sk 21,8; 1K 12,28) 12 zur Zurüstung der Heiligen, für das Werk des Dienstes, für die Erbauung des Leibes des Christus, (1K 12,7; 2Tm 3,17) 13 bis wir alle zur Einheit des Glaubens und der Erkenntnis des Sohnes Gottes gelangen, zur vollkommenen Mannesreife, zum Maß der vollen Größe des Christus; (1K 14,20; Fp 3,8; Ko 1,28; Žd 5,14; 2P 3,18) 14 damit wir nicht mehr Unmündige seien, hin- und hergeworfen und umhergetrieben von jedem Wind der Lehre durch das betrügerische Spiel der Menschen, durch die Schlauheit, mit der sie zum Irrtum verführen, (1K 3,1; 1K 13,11; 1K 14,20; Ko 2,8; Žd 5,13; Žd 13,9) 15 sondern, wahrhaftig in der Liebe, heranwachsen in allen Stücken zu ihm hin, der das Haupt ist, der Christus. (Ef 1,22; Fp 1,9; Ko 1,18; 2P 3,18) 16 Von ihm aus vollbringt der ganze Leib, zusammengefügt und verbunden durch alle Gelenke, die einander Handreichung tun nach dem Maß der Leistungsfähigkeit jedes einzelnen Gliedes, das Wachstum des Leibes zur Auferbauung seiner selbst in Liebe. (1K 8,1; 1K 12,12; 1K 12,24; Ko 2,19) 17 Das sage und bezeuge ich nun im Herrn, dass ihr nicht mehr so wandeln sollt, wie die übrigen Heiden wandeln in der Nichtigkeit ihres Sinnes, (Ř 12,2; 1P 4,3) 18 deren Verstand verfinstert ist und die entfremdet sind dem Leben Gottes, wegen der Unwissenheit, die in ihnen ist, wegen der Verhärtung ihres Herzens; (Ž 115,5; Ř 1,21; 2K 3,14; Ef 2,12; Žd 3,7; 1P 1,14) 19 die, nachdem sie alles Empfinden verloren haben, sich der Zügellosigkeit ergeben haben, um jede Art von Unreinheit zu verüben mit unersättlicher Gier. (Ř 1,28) 20 Ihr aber habt Christus nicht so kennengelernt; (Mt 11,29) 21 wenn ihr wirklich auf Ihn gehört habt und in ihm gelehrt worden seid — wie es auch Wahrheit ist in Jesus —, (Ž 45,5; J 10,27; Ef 1,13; 1J 5,20) 22 dass ihr, was den früheren Wandel betrifft, den alten Menschen abgelegt habt, der sich wegen der betrügerischen Begierden verderbte, (Ř 6,6; Ř 6,23; Ga 5,24; Ko 3,5; Jk 1,14) 23 dagegen erneuert werdet im Geist eurer Gesinnung (Ř 12,2) 24 und den neuen Menschen angezogen habt, der Gott entsprechend geschaffen ist in wahrhafter Gerechtigkeit und Heiligkeit. (L 1,75; Ř 6,4; Ř 13,14; Ko 3,10) 25 Darum legt die Lüge ab und »redet die Wahrheit, jeder mit seinem Nächsten«[2], denn wir sind untereinander Glieder. (Za 8,16; Ř 12,5; Ko 3,9) 26 Zürnt ihr, so sündigt nicht; die Sonne gehe nicht unter über eurem Zorn! (Ž 37,7; Př 15,1; Př 30,33; Ef 2,3; Ef 4,31; Jk 1,19) 27 Gebt auch nicht Raum dem Teufel! (Jk 4,7) 28 Wer gestohlen hat, der stehle nicht mehr, sondern bemühe sich vielmehr, mit den Händen etwas Gutes zu erarbeiten, damit er dem Bedürftigen etwas zu geben habe. (1Te 4,11) 29 Kein schlechtes Wort soll aus eurem Mund kommen, sondern was gut ist zur Erbauung, wo es nötig ist, damit es den Hörern Gnade bringe. (Kaz 10,12; Mt 15,11; Ko 4,6; Jk 3,10) 30 Und betrübt nicht den Heiligen Geist Gottes, mit dem ihr versiegelt worden seid für den Tag der Erlösung! (Iz 63,10; Sk 7,51; 2K 1,21; Ef 1,13) 31 Alle Bitterkeit und Wut und Zorn und Geschrei und Lästerung sei von euch weggetan samt aller Bosheit. (Ga 5,19; Ko 3,8) 32 Seid aber gegeneinander freundlich und barmherzig und vergebt einander, gleichwie auch Gott euch vergeben hat in Christus. (Ko 3,12) 

Bibeltext der Schlachter
Copyright © 2000 Genfer Bibelgesellschaft
Wiedergegeben mit der freundlichen Genehmigung. Alle Rechte vorbehalten.