od Česká biblická společnost1 Hleďte, jak velikou lásku nám Otec daroval: byli jsme nazváni dětmi Božími, a jsme jimi. Proto jsme světu cizí, že nepoznal Boha.2 Milovaní, nyní jsme děti Boží; a ještě nevyšlo najevo, co budeme! Víme však, až se zjeví, že mu budeme podobni, protože ho spatříme takového, jaký jest.3 Každý, kdo má tuto naději v něho, usiluje být čistý, tak jako on je čistý. 4 Každý, kdo se dopouští hříchu, jedná i proti zákonu Božímu, neboť hřích je porušení zákona.5 A víte, že Syn Boží se zjevil, aby hříchy sňal, a v něm žádný hřích není.6 Kdo v Synu zůstává, nehřeší; kdo hřeší, ten ho neviděl ani nepoznal. 7 Dítky, ať vás nikdo neklame: Spravedlivý je ten, kdo činí spravedlnost – tak jako on je spravedlivý.8 Kdo však se dopouští hříchu, je z ďábla, protože ďábel od počátku hřeší. Proto se zjevil Syn Boží, aby zmařil činy ďáblovy.9 Kdo je narozen z Boha, nedopouští se hříchu, protože Boží símě v něm zůstává; ba ani nemůže hřešit, protože se narodil z Boha.10 Podle toho lze rozeznat děti Boží a děti ďáblovy: Není z Boha, kdokoliv nečiní spravedlnost a nemiluje svého bratra.11 Neboť to je zvěst, kterou jste slyšeli od počátku: abychom se navzájem milovali.12 Ne jako Kain, který byl z ďábla a zabil svého bratra. A proč ho zabil? Protože jeho vlastní skutky byly zlé, kdežto bratrovy spravedlivé.
— Láska znakem nového života
13 Nedivte se, bratří, když vás svět nenávidí.14 My víme, že jsme přešli ze smrti do života, protože milujeme své bratry. Kdo nemiluje, zůstává ve smrti.15 Kdokoliv nenávidí svého bratra, je vrah – a víte, že žádný vrah nemá podíl na věčném životě. 16 Podle toho jsme poznali, co je láska, že on za nás položil život. A tak i my jsme povinni položit život za své bratry.17 Má-li někdo dostatek a vidí, že jeho bratr má nouzi, a bez soucitu se od něho odvrátí – jak v něm může zůstávat Boží láska? 18 Dítky, nemilujme pouhým slovem, ale opravdovým činem.19 V tomto poznáme, že jsme z pravdy, a tak před ním upokojíme své srdce,20 ať nás srdce obviňuje z čehokoliv; neboť Bůh je větší než naše srdce a zná všecko!21 Moji milí, jestliže nás srdce neobviňuje, máme svobodný přístup k Bohu;22 oč bychom ho žádali, dostáváme od něho, protože zachováváme jeho přikázání a činíme, co se mu líbí.23 A to je jeho přikázání: věřit jménu jeho Syna Ježíše Krista a navzájem se milovat, jak nám přikázal.24 Kdo zachovává jeho přikázání, zůstává v Bohu a Bůh v něm; že v nás zůstává, poznáváme podle toho, že nám dal svého Ducha.
1. list Janův 3
Schlachter 2000
od Genfer Bibelgesellschaft1Seht, welch eine Liebe hat uns der Vater erwiesen, dass wir Kinder Gottes heißen sollen! Darum erkennt uns die Welt nicht, weil sie Ihn nicht erkannt hat. (J 1,12; J 17,25; Ga 3,26; Ef 2,4; Ef 3,18)2Geliebte, wir sind jetzt Kinder Gottes, und noch ist nicht offenbar geworden, was wir sein werden; wir wissen aber, dass wir ihm gleichgestaltet sein werden, wenn er offenbar werden wird; denn wir werden ihn sehen, wie er ist. (Jb 19,27; Ž 17,15; J 17,24; Ř 8,18; 1K 15,49; Fp 3,21; Ko 3,4)3Und jeder, der diese Hoffnung auf ihn hat, reinigt sich, gleichwie auch Er rein ist. (2K 3,18; Žd 12,14; 2P 3,14)4Jeder, der die Sünde tut[1], der tut auch die Gesetzlosigkeit; und die Sünde ist die Gesetzlosigkeit. (Ř 4,15; Ř 5,13; Ř 7,14)5Und ihr wisst, dass Er erschienen ist, um unsere Sünden hinwegzunehmen; und in ihm ist keine Sünde. (J 1,29; Žd 7,26; Žd 9,26)6Wer in ihm bleibt[2], der sündigt nicht; wer sündigt[3], der hat ihn nicht gesehen und nicht erkannt. (1J 2,4; 1J 2,6; 1J 3,9; 3J 1,11)7Kinder, lasst euch von niemand verführen! Wer die Gerechtigkeit übt, der ist gerecht, gleichwie Er gerecht ist. (Ez 18,5; Mt 24,4; Mt 24,24; Ř 2,13; 1K 15,33; Ef 4,14; Ef 4,24; Ef 5,6; Ko 2,8)8Wer die Sünde tut, der ist aus dem Teufel; denn der Teufel sündigt von Anfang an. Dazu ist der Sohn Gottes erschienen, dass er die Werke des Teufels zerstöre. (Gn 3,1; Gn 3,5; J 8,44; 2Tm 1,10; Žd 2,14)9Jeder, der aus Gott geboren ist, tut nicht Sünde[4]; denn Sein Same bleibt in ihm, und er kann nicht sündigen, weil er aus Gott geboren ist. (J 1,13; Jk 1,18; 1P 1,23; 1J 3,6; 1J 5,18)10Daran sind die Kinder Gottes und die Kinder des Teufels offenbar: Jeder, der nicht Gerechtigkeit übt, ist nicht aus Gott, ebenso wer seinen Bruder nicht liebt. (Mal 3,18; 1J 2,29; 1J 4,8)11Denn das ist die Botschaft, die ihr von Anfang an gehört habt, dass wir einander lieben sollen; (1J 2,7; 1J 3,23)12nicht wie Kain, der aus dem Bösen war und seinen Bruder erschlug. Und warum erschlug er ihn? Weil seine Werke böse waren, die seines Bruders aber gerecht. (Gn 4,4; Mt 13,19; Mt 13,38; Žd 11,4; 1J 3,8; 1J 5,19)
Das Gebot der Liebe
13Verwundert euch nicht, meine Brüder, wenn euch die Welt hasst! (L 6,22; J 15,18)14Wir wissen, dass wir aus dem Tod zum Leben gelangt sind, denn wir lieben die Brüder. Wer den Bruder nicht liebt, bleibt im Tod. (J 5,24; 1J 2,10; 1J 3,10)15Jeder, der seinen Bruder hasst, ist ein Mörder; und ihr wisst, dass kein Mörder ewiges Leben bleibend in sich hat. (Gn 27,41; Mt 5,22; Ga 5,21; 1J 2,11; 1J 4,20)16Daran haben wir die Liebe erkannt, dass Er sein Leben für uns hingegeben hat; auch wir sind es schuldig, für die Brüder das Leben hinzugeben. (J 10,11; Ř 5,8; 2K 5,14; Ef 5,2; Ef 5,25)17Wer aber die Güter dieser Welt hat und seinen Bruder Not leiden sieht und sein Herz vor ihm verschließt — wie bleibt die Liebe Gottes in ihm? (Dt 15,11; L 6,35; Fp 4,14; Jk 5,4)18Meine Kinder, lasst uns nicht mit Worten lieben noch mit der Zunge, sondern in Tat und Wahrheit! (Ř 12,9; Jk 1,22; Jk 2,15)19Und daran erkennen wir, dass wir aus der Wahrheit sind, und damit werden wir unsere Herzen vor Ihm stillen, (1P 1,22; 2P 1,7)20dass, wenn unser Herz uns verurteilt, Gott größer ist als unser Herz und alles weiß. (Př 15,11; Jr 17,9; 1K 4,4; Žd 4,13)21Geliebte, wenn unser Herz uns nicht verurteilt, dann haben wir Freimütigkeit zu Gott; (Jb 27,6; 2K 1,12; Žd 10,22)22und was immer wir bitten, das empfangen wir von ihm, weil wir seine Gebote halten und tun, was vor ihm wohlgefällig ist. (Ž 21,3; Ž 37,4; J 8,29)23Und das ist sein Gebot, dass wir glauben an den Namen seines Sohnes Jesus Christus und einander lieben, nach dem Gebot, das er uns gegeben hat. (J 6,29; J 20,31; 1J 3,11; 1J 4,21)24Und wer seine Gebote hält, der bleibt in Ihm und Er in ihm; und daran erkennen wir, dass Er in uns bleibt: an dem Geist, den Er uns gegeben hat. (J 14,23; Ř 8,14; 1K 2,12; 2Tm 1,7; 1J 4,12)