1 Tu jsem viděl dalšího mocného anděla, jak sestupuje z nebe, zahalen v oblak. Nad jeho hlavou byla duha, jeho tvář byla jako slunce, nohy jako ohnivé sloupy;2 v ruce měl otevřenou knížečku. Pravou nohou se postavil na moře, levou na pevninu3 a vykřikl mocným hlasem, jako když zařve lev. Na jeho výkřik odpovědělo sedmero zahřmění.4 Jakmile doznělo to sedmero zahřmění, chtěl jsem to zapsat; ale uslyšel jsem hlas z nebe: „Zachovej v tajnosti, co se ozvalo v sedmeru zahřmění, a nic nepiš!“5 Potom anděl, kterého jsem viděl stát na moři i na zemi, pozvedl svou pravici k nebi6 a přísahou při tom, který je živ na věky věků, který stvořil nebesa, moře a všecko, co je v nich, potvrdil, že lhůta je u konce;7 ve dnech, kdy zazní polnice sedmého anděla, naplní se Boží tajemství, jak je Bůh oznámil svým služebníkům prorokům. 8 Hlas, který jsem slyšel z nebe, opět ke mně promluvil: „Jdi, vezmi tu otevřenou knihu z ruky anděla, který stojí na moři i na zemi.“9 Přistoupil jsem tedy k tomu andělu a požádal ho, aby mi tu knihu dal. Řekl mi: „Vezmi ji a sněz; v žaludku ti zhořkne, ačkoli v tvých ústech bude sladká jako med.“10 Vzal jsem tu knihu z ruky anděla a snědl ji; v mých ústech byla sladká jako med, ale když jsem ji pozřel, zhořkla mi v žaludku.11 Tehdy jsem slyšel: „Je třeba, abys znovu prorokoval proti mnoha národům, kmenům, jazykům i králům.“
1Тоді я побачив іншого могутнього ангела, що спускався з неба. Він був оповитий хмарою, і райдуга була над його головою. Його обличчя було схоже на сонце, а ноги як вогняні стовпи,2він тримав у своїй руці розгорнутий невеликий сувій. Він поставив праву ногу на море, а ліву – на землю,3вигукнув гучним голосом, подібним до ричання лева. Коли він закричав, пролунали голоси семи громів.4І коли сім громів заговорили, я збирався писати, але почув голос із неба, який сказав: «Запечатай те, що сказали сім громів, і не записуй цього».5Тоді ангел, якого я бачив, стоячи на морі й на землі, підняв свою праву руку до неба6й присягнув Тим, Хто живий навіки-віків, Хто створив небо і все, що в ньому, землю і все, що на ній, море і все, що в ньому. Він сказав, що зволікання вже не буде.7А в ті дні, коли сьомий ангел засурмить, тоді здійсниться Божа таємниця, яку Він сповістив Своїм рабам, пророкам.8Тоді голос, який я почув із неба, ще раз заговорив до мене: «Іди, візьми розкритий сувій, що в руці ангела, який стоїть на морі й на землі».9Тож я підійшов до ангела й попросив його дати мені маленький сувій. Він сказав мені: «Візьми і з’їж його. У твоєму животі буде гірко, але в роті він буде солодкий, як мед».[1]10Я взяв маленький сувій з руки ангела і з’їв його. У роті він був солодкий, як мед, але коли я з’їв його, у животі стало гірко.[2]11Тоді мені сказали: «Ти повинен знову пророкувати про народи, племена, мови й багатьох царів».