1 Tu mi byla dána rákosová míra a anděl mi řekl: „Vstaň, změř Boží chrám i oltář a spočítej ty, kteří se tam klanějí.2 Ale vnější chrámový dvůr vynech a neměř, protože byl vydán pohanům; ti budou pustošit svaté město po dvaačtyřicet měsíců.3 A povolám své dva svědky, a oblečeni v smuteční šat budou prorokovat tisíc dvě stě šedesát dní.“4 To jsou ty dvě olivy a ty dva svícny, které stojí před Pánem země.5 A kdyby jim chtěl někdo ublížit, vyšlehne oheň z jejich úst a sežehne jejich nepřátele; takto zahyne každý, kdo by jim chtěl ublížit.6 Ti dva svědkové mají moc uzavřít nebesa, aby nebylo deště za dnů jejich prorokování, a mají moc proměnit vody v krev a sužovat zemi všemi možnými pohromami, kdykoliv budou chtít. 7 Až ukončí své svědectví, vynoří se z propasti dravá šelma, svede s nimi bitvu, přemůže je a usmrtí.8 Jejich těla zůstanou ležet na náměstí toho velikého města, které se obrazně nazývá Sodoma a Egypt, kde byl také ukřižován jejich Pán.9 Lidé ze všech národů, čeledí, jazyků a kmenů budou hledět tři a půl dne na jejich mrtvá těla a nedovolí je pochovat.10 Obyvatelé země budou z toho mít radost, budou jásat a navzájem si posílat dary, protože tito dva proroci jim nedopřáli klidu. 11 Ale po třech a půl dnech vstoupil do nich duch života přicházející od Boha, postavili se na nohy a hrůza padla na ty, kdo to viděli.12 Tu uslyšeli ti dva proroci mocný hlas z nebe: „Vstupte sem!“ A vstoupili do nebe v oblaku, a jejich nepřátelé na to hleděli.13 V tu hodinu nastalo veliké zemětřesení, desetina toho města se zřítila a v zemětřesení zahynulo sedm tisíc lidí. Ostatních se zmocnil strach a vzdali čest Bohu na nebesích. 14 Druhé ‚běda‘ pominulo; hle, už je tu třetí!
— Sedmá polnice
15 Zatroubil sedmý anděl. A ozvaly se mocné hlasy v nebi: „Vlády nad světem se ujal náš Pán a jeho Mesiáš; a bude kralovat na věky věků.“ 16 Čtyřiadvacet starců, sedících na svých trůnech před Bohem, padlo na kolena, klaněli se Bohu a volali: 17 „Dobrořečíme tobě, Pane Bože všemohoucí, který jsi a kterýs byl, že ses chopil veliké moci, která ti náleží, a ujal ses vlády. 18 Rozzuřily se národy, ale přišel hněv tvůj, čas, abys soudil mrtvé, odměnil své služebníky proroky a všechny, kdo jsou svatí a mají úctu ke tvému jménu, malé i velké; abys zahubil ty, kdo hubili zemi.“ 19 Tu se otevřel Boží chrám v nebesích, a bylo v něm vidět schránu jeho smlouvy; rozpoutaly se blesky a rachot hromu, zemětřesení a hrozné krupobití.
1І дано мені тростину, подібну до мірної палиці, і сказано: «Іди й виміряй Храм Божий, жертовник і тих, хто там поклоняється в ньому.2Але зовнішнього двору Храму не міряй, бо його було віддано язичникам. Вони топтатимуть святе місто сорок два місяці.3І Я дам владу двом Своїм свідкам, одягненим у мішковину, і вони пророкуватимуть тисячу двісті шістдесят днів».4Це два оливкових дерева та два світильники, що стоять перед Господом землі.[1]5Якщо хтось намагається заподіяти їм шкоду, з їхніх вуст виходить вогонь і пожирає їхніх ворогів. Ось так помре кожен, хто захоче їм нашкодити.6Вони мають владу закрити небо, щоб не було дощу в дні їхнього пророцтва, мають владу перетворювати воду в кров і вражати землю будь-якою карою так часто, як захочуть.7І коли вони закінчать своє свідчення, звір, що виходить із безодні, розпочне з ними війну, переможе їх та вб’є.8Їхні тіла лежатимуть на площі великого міста, яке духовно називається Содом та Єгипет, де був розіп’ятий їхній Господь.9Протягом трьох із половиною днів люди зі всякого народу, племені, мови та нації будуть дивитися на їхні тіла й не дозволять поховати їх.10Мешканці землі будуть радіти й святкувати з цього приводу, надсилатимуть одне одному подарунки, бо ці два пророки мучили тих, хто живе на землі.11Але через три з половиною дні Дух життя від Бога[2] увійшов у них, і вони стали на ноги, і великий страх охопив тих, хто дивився на них.12І пророки почули гучний голос із неба, що говорив їм: «Підніміться сюди!» Вони піднялися в небо на хмарі, а їхні вороги дивилися на них.13Тієї ж миті стався сильний землетрус – і десята частина міста завалилася. І загинули від землетрусу сім тисяч людей, а інші жахнулися й віддали славу Богу неба.14Пройшло друге горе, але скоро настане третє.
Сьома сурма
15Сьомий ангел засурмив, і на небі пролунали гучні голоси, які казали: «Царство світу стало Царством нашого Господа та Його Христа! Він буде царювати навіки-віків!»16І двадцять чотири старці, що сиділи на своїх престолах перед Богом, упали долілиць і поклонилися Богові,17кажучи: «Ми дякуємо Тобі, Господи Боже Вседержителю, Той, Хто є і Хто був, бо Ти взяв Свою велику силу й почав царювати.18Народи розлютилися, але Твій гнів прийшов. Настав час судити померлих і нагородити Твоїх рабів, пророків і святих, які шанують Твоє ім’я, малих та великих, і знищити тих, хто руйнує землю».19Потім був відкритий Божий Храм на небі, і в Храмі було видно ковчег Його завіту. І спалахнули блискавки, пролунали голоси та громи, стався землетрус та сильний град.