1 Prvního dne po sobotě, za časného jitra, přišly k hrobu s vonnými mastmi, které připravily.2 Nalezly však kámen od hrobu odvalený.3 Vešly dovnitř, ale tělo Pána Ježíše nenašly.4 A jak nad tím byly bezradné, stanuli u nich dva muži v zářícím rouchu.5 Zachvátil je strach a sklonily tvář k zemi. Ale oni jim řekli: „Proč hledáte živého mezi mrtvými?6 Není zde, byl vzkříšen. Vzpomeňte si, jak vám řekl, když byl ještě v Galileji,7 že Syn člověka musí být vydán do rukou hříšných lidí, být ukřižován a třetího dne vstát.“8 Tu se rozpomenuly na jeho slova,9 vrátily se od hrobu a oznámily všecko jedenácti učedníkům i všem ostatním.10 Byla to Marie z Magdaly, Jana a Marie Jakubova a s nimi ještě jiné, které to pověděly apoštolům.11 Těm však ta slova připadala jako blouznění a nevěřili jim.12 Petr se rozběhl k hrobu, nahlédl dovnitř a uviděl tam ležet jen plátna. Vrátil se v údivu nad tím, co se stalo.
— Zjevení na cestě do Emaus
13 Téhož dne se dva z nich ubírali do vsi jménem Emaus, která je od Jeruzaléma vzdálena asi tři hodiny cesty,14 a rozmlouvali spolu o tom všem, co se událo.15 A jak to v řeči probírali, připojil se k nim sám Ježíš a šel s nimi.16 Ale něco jako by bránilo jejich očím, aby ho poznali.17 Řekl jim: „O čem to spolu cestou rozmlouváte?“ Oni zůstali stát plni zármutku.18 Jeden z nich, jménem Kleofáš, mu odpověděl: „Ty jsi asi jediný z Jeruzaléma, kdo neví, co se tam v těchto dnech stalo!“19 On se jich zeptal: „A co to bylo?“ Oni mu odpověděli: „Jak Ježíše Nazaretského, který byl prorok mocný slovem i skutkem před Bohem i přede vším lidem,20 naši velekněží a členové rady vydali, aby byl odsouzen na smrt, a ukřižovali ho.21 A my jsme doufali, že on je ten, který má vykoupit Izrael. Ale už je to dnes třetí den, co se to stalo.22 Ovšem některé z našich žen nás ohromily: Byly totiž zrána u hrobu23 a nenalezly jeho tělo; přišly a vyprávěly, že měly i vidění andělů, kteří říkali, že je živ.24 Někteří z nás pak odešli k hrobu a shledali, že je to tak, jak ženy vypravovaly, jeho však neviděli.“25 A on jim řekl: „Jak jste nechápaví! To je vám tak těžké uvěřit všemu, co mluvili proroci!26 Což neměl Mesiáš to vše vytrpět a tak vejít do své slávy?“27 Potom začal od Mojžíše a všech proroků a vykládal jim to, co se na něho vztahovalo ve všech částech Písma. 28 Když už byli blízko vesnice, do které šli, on jako by chtěl jít dál.29 Oni však ho začali přemlouvat: „Zůstaň s námi, vždyť už je k večeru a den se schyluje.“ Vešel tedy a zůstal s nimi.30 Když byl spolu s nimi u stolu, vzal chléb, vzdal díky, lámal a rozdával jim.31 Tu se jim otevřely oči a poznali ho; ale on zmizel jejich zrakům.32 Řekli si spolu: „Což nám srdce nehořelo, když s námi na cestě mluvil a otvíral nám Písma?“33 A v tu hodinu vstali a vrátili se do Jeruzaléma; nalezli jedenáct učedníků a jejich druhy pohromadě.34 Ti jim řekli: „Pán byl opravdu vzkříšen a zjevil se Šimonovi.“35 Oni pak vypravovali, co se jim stalo na cestě a jak se jim dal poznat, když lámal chléb.
— Zjevení v Jeruzalémě
36 Když o tom mluvili, stál tu on sám uprostřed nich.37 Zděsili se a byli plni strachu, poněvadž se domnívali, že vidí ducha.38 Řekl jim: „Proč jste tak zmateni a proč vám takové věci přicházejí na mysl?39 Podívejte se na mé ruce a nohy: vždyť jsem to já. Dotkněte se mne a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti, jako to vidíte na mně.“40 To řekl a ukázal jim ruce a nohy.41 Když tomu pro samou radost nemohli uvěřit a jen se divili, řekl jim: „Máte tu něco k jídlu?“42 Podali mu kus pečené ryby.43 Vzal si a pojedl před nimi.44 Řekl jim: „To jsem měl na mysli, když jsem byl ještě s vámi a říkal vám, že se musí naplnit všechno, co je o mně psáno v zákoně Mojžíšově, v Prorocích a Žalmech.“45 Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu.46Řekl jim: „Tak je psáno: Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých;47 v jeho jménu se bude zvěstovat pokání na odpuštění hříchů všem národům, počínajíc Jeruzalémem.48 Vy jste toho svědky.49 Hle, sesílám na vás, co slíbil můj Otec; zůstaňte ve městě, dokud nebudete vyzbrojeni mocí z výsosti.“
— Nanebevstoupení
50 Potom je vyvedl až k Betanii, zvedl ruce a požehnal jim;51 a když jim žehnal, vzdálil se od nich a byl nesen do nebe.52 Oni před ním padli na kolena; potom se s velikou radostí navrátili do Jeruzaléma,53 byli stále v chrámě a chválili Boha.
1Першого дня тижня, рано-вранці, вони прийшли до гробниці та принесли пахощі, які приготували.2І виявили, що камінь від гробниці був відвалений.3Увійшовши, не знайшли тіла Господа Ісуса.4І раптом перед розгубленими жінками з’явилися двоє чоловіків у яскравих одежах.5Налякані жінки схилили свої обличчя до землі. Але ті сказали їм: «Чому ви шукаєте Живого серед мертвих?6Немає Його тут: Він воскрес! Згадайте, як Він говорив вам, коли ще був у Галілеї:7„Син Людський має бути виданий у руки грішників і розіп’ятий, а третього дня воскресне“».8І вони пригадали собі слова Ісуса.9Повернувшись від гробниці, розповіли про все одинадцятьом і всім іншим.10То були Марія Магдалина, Іванна, Марія – мати Якова, та інші жінки, які сказали про це апостолам.11Але ці слова їм здалися нісенітницями, і не повірили їм.12Однак Петро піднявся та побіг до гробниці. Нахилившись, він побачив тільки льняну тканину. І повернувся додому, здивований тим, що сталося.
Зустріч з Ісусом дорогою в Емаус
13Того ж дня двоє з них пішли в село, яке знаходилося на відстані шістдесяти стадіїв[1] від Єрусалима й звалося Емаус.14Дорогою вони розмовляли між собою про все, що сталося.15А коли вони говорили й дискутували, Сам Ісус наблизився та пішов разом із ними.16Але їхні очі були стримані, щоб не впізнали Його.17Ісус спитав їх: ―Про що ви говорите між собою в дорозі? Вони зупинилися, повні смутку;18і один із них, на ім’я Клеопа, промовив: ―Ти, мабуть, єдиний з прибулих до Єрусалима, хто не знає про те, що сталося в ці дні.19Він спитав: ―Про що саме? Вони відповіли: ―Про те, що сталося з Ісусом із Назарета, Який був сильним пророком у дії та слові перед Богом та всіма людьми.20Як первосвященники та керівники наші видали Його для засудження на смерть і розіп’яли Його.21Ми ж сподівалися, що Він Той, Хто має визволити Ізраїль. Але ось уже третій день, як все це сталося.22Крім того, деякі наші жінки здивували нас. Вони на світанку пішли до гробниці23та, не знайшовши Його тіла, прийшли й розказали, що бачили ангелів, які їм з’явилися й сказали, що Він живий.24Тоді деякі з нас пішли до гробниці й знайшли все так, як казали жінки, але Його не бачили.25Він сказав їм: ―О нерозумні та повільні серцем, щоб повірити в усе, що казали пророки!26Хіба Христос не мав постраждати та увійти у славу Свою?27І, почавши від Мойсея та всіх пророків, пояснив їм, що написано в усіх Писаннях про Нього.28Коли наблизились до села, куди йшли, Він удав, що бажає йти далі.29Але вони просили Його, кажучи: ―Залишайся з нами, бо вже вечоріє і день закінчується. Він увійшов у дім та залишився з ними.30Коли сиділи за столом, Він узяв хліб, благословив його, розламав і дав їм.31Тоді їхні очі відкрилися, і вони впізнали Його, але Він став для них невидимий.32І вони казали один до одного: «Чи не палали в нас серця, коли Він говорив із нами в дорозі та відкривав нам Писання?»33І тієї ж миті вони встали й повернулися в Єрусалим. Там вони знайшли зібраних разом одинадцятьох і тих, що були з ними,34які говорили, що Господь дійсно воскрес та з’явився Симонові.35Потім ці двоє розповіли, що сталося в дорозі і як вони впізнали Ісуса, коли Він розламав хліб.
Ісус з’являється перед учнями
36Коли вони ще говорили, Сам Ісус з’явився посеред них та промовив: «Мир вам!»37Вони завмерли та злякалися, бо подумали, що бачать духа.38Він же сказав їм: «Чому ви налякані й чому постають сумніви у ваших серцях?39Погляньте на руки та на ноги Мої. Це ж Я Сам! Доторкніться до Мене й подивіться: дух не має тіла та кісток, а Я, як бачите, маю!»40Кажучи це, показав їм Свої руки та ноги.41Коли ж вони від радості та здивування ще не вірили, Він сказав: «Чи маєте тут щось поїсти?»42Вони дали Йому шматок запеченої риби та мед у сотах.43Він узяв та їв перед ними.44Потім сказав їм: «Це слова Мої, які Я говорив вам, коли ще був із вами: має здійснитися все, що написано про Мене в Законі Мойсея, у Пророків та в Псалмах».45Тоді відкрив їм розум, щоб зрозуміли Писання.46Та промовив: «Так написано, що Христос має постраждати та третього дня воскреснути з мертвих.47І в Його ім’я буде проповідуватися покаяння та прощення гріхів усім народам, почавши від Єрусалима.48Ви свідки цьому.49І ось Я надішлю вам обітницю Мого Отця. Ви ж залишайтесь у місті, доки не будете зодягнені силою з висоти!»
Вознесіння Ісуса
50Потім вивів їх із міста до Віфанії та, піднявши руки Свої, благословив їх.51Благословляючи їх, Він почав віддалятися від них та возноситися на небо.52Вони ж, вклонившись Йому, з великою радістю повернулися в Єрусалим.53І весь час перебували в Храмі, благословляючи Бога. Амінь.