Jób 23

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

TŘETÍ ODPOVĚĎ JÓBOVA ELÍFAZOVI - — Touha po Boží blízkosti

1  Jób na to odpověděl:  

2  „Také dnes zní moje lkání vzpurně, vzdychám pod rukou, která mě tíží.  

3  Kéž bych věděl, kde ho najdu. Vydal bych se k jeho sídlu,  

4  předložil bych mu svou při a plno důkazů by podala má ústa.  

5  Chtěl bych vědět, jakými slovy by odpověděl, porozumět tomu, co mi řekne.  

6  Ukáže svou velkou moc, až povede spor se mnou? Nikoli, jistě by mi dopřál sluchu.  

7  Jako přímý bych se před ním obhajoval, navždy unikl bych svému soudci.  

8  Půjdu-li vpřed, není nikde, jestliže zpět, též ho nepostřehnu,  

9  jestliže něco učiní vlevo, neuzřím ho, skryje-li se vpravo, neuvidím to.  

— Hrůza z Boží blízkosti

10  Zato on zná moji cestu; ať mě zkouší, vyjdu jako zlato.  

11  Má noha se přidržela jeho kroků, držel jsem se jeho cesty, neodchýlil jsem se,  

12  od příkazů jeho rtů jsem neodstoupil, řeči jeho úst jsem střežil víc než vlastní cíle.  

13  Rozhodne-li se k čemu, kdo to zvrátí? Udělá, co se mu zachce.  

14  Jistě splní, co mi určil, má k tomu dost moci.  

15  Proto se ho hrozím, chci mu porozumět, ale mám z něho strach.  

16  Bůh naplnil úzkostí mé srdce, Všemocný mě naplnil hrůzou.  

17  Jen proto jsem v temnotách provždy neumlkl, že se přede mnou zahalil mračnem.  

© 2001 Česká biblická společnost

Jób 23

Lutherbibel 2017

od Deutsche Bibelgesellschaft

Hiobs dritte Antwort an Elifas

1 Hiob antwortete und sprach: 

2 Auch heute lehnt sich meine Klage auf; seine Hand drückt schwer, dass ich seufzen muss. 

3 Ach dass ich wüsste, wie ich ihn finden und zu seiner Stätte kommen könnte! 

4 So würde ich ihm das Recht darlegen und meinen Mund mit Beweisen füllen 

5 und erfahren die Reden, die er mir antworten, und vernehmen, was er mir sagen würde. 

6 Würde er mit großer Macht mit mir rechten? Nein, er selbst würde achthaben auf mich. 

7 Dort würde ein Redlicher mit ihm rechten, und für immer würde ich entrinnen meinem Richter! 

8 Aber gehe ich nach Osten, so ist er nicht da; gehe ich nach Westen, so spüre ich ihn nicht. 

9 Wirkt er im Norden, so schaue ich ihn nicht; verbirgt er sich im Süden, so sehe ich ihn nicht. (Jb 42,5) 

10 Er aber kennt meinen Weg gut. Er prüfe mich, so will ich befunden werden wie das Gold. (Ž 17,3; Ž 139,23) 

11 Denn ich hielt meinen Fuß auf seiner Bahn und bewahrte seinen Weg und wich nicht ab 

12 und übertrat nicht das Gebot seiner Lippen und bewahrte die Reden seines Mundes bei mir. 

13 Doch er hat’s beschlossen, wer will ihm wehren? Und er macht’s, wie er will. 

14 Ja, er wird vollenden, was mir bestimmt ist, und hat noch mehr derart im Sinn. 

15 Darum erschrecke ich vor seinem Angesicht, und wenn ich darüber nachdenke, so fürchte ich mich vor ihm. 

16 Gott ist’s, der mein Herz mutlos gemacht, und der Allmächtige, der mich erschreckt hat; 

17 denn nicht der Finsternis wegen muss ich schweigen, und nicht, weil Dunkel mein Angesicht deckt. 

Die Bibel nach Martin Luthers Übersetzung, revidiert 2017, © 2016 Deutsche Bibelgesellschaft, Stuttgart.
Die Verwendung des Textes erfolgt mit Genehmigung der Deutschen Bibelgesellschaft.

www.die-bibel.de