1 Můj synu, dbej na mé výroky, chovej mé příkazy ve svém nitru. 2 Dbej na mé příkazy a budeš živ, střez moje učení jak zřítelnici oka. 3 Přivaž si je k prstům, napiš je na tabulku svého srdce. 4 Moudrosti řekni: „Jsi moje sestra,“ rozumnost nazvi svou příbuznou, 5 aby tě střežila před cizí ženou, před cizinkou, která lichotí svými řečmi. 6 Jednou jsem vyhlížel mříží z okna svého domu 7 a díval jsem se na prostoduché; pozoroval jsem mezi těmi synky mladíka, který neměl rozum. 8 Přecházel ulici kolem jejího nároží, vykročil směrem k jejímu domu 9 na sklonku dne, za soumraku, pod záštitou temnoty noční. 10 A hle, žena mu jde vstříc v nevěstčím úboru se záludným srdcem. 11 Je halasná, dotěrná, její nohy nemají doma stání. 12 Hned je na ulici, hned na náměstí, na každém nároží úklady strojí. 13 Uchopí jej, políbí ho, s nestoudnou tváří mu řekne: 14 „Vystrojila jsem pokojné obětní hody, vyplnila jsem dnes svoje sliby. 15 Proto jsem ti vyšla vstříc a za úsvitu jsem tě hledala, až jsem tě našla. 16 Prostřela jsem na své lehátko přehozy, pestrá egyptská prostěradla. 17 Navoněla jsem své lůžko myrhou, aloe a skořicí. 18 Pojď, opájejme se laskáním až do jitra, potěšme se milováním. 19 Muž není doma, odešel na dalekou cestu. 20 Váček s penězi vzal s sebou, vrátí se domů až v den úplňku.“ 21 Naklonila si ho mnohým přemlouváním, svými úlisnými rty ho svedla. 22 Hned šel za ní jako vůl na porážku, jako pošetilec v poutech k potrestání, 23 než mu šíp rozetne játra; spěchá do osidla jako ptáče, neví, že mu jde o život. 24 Nyní tedy, synové, slyšte mě, věnujte pozornost výrokům mých úst. 25 Ať tvé srdce nesejde na její cesty, na její pěšiny se nedej zavést. 26 Mnohé už sklála, přivedla k pádu, všichni, i ti nejzdatnější, byli od ní zavražděni. 27 Její dům – toť cesty do podsvětí, vedoucí do komor smrti.
1My son, keep my words and treasure up my commandments with you; (Př 2,1)2keep my commandments and live; keep my teaching as the apple of your eye; (Dt 32,10; Př 4,4)3bind them on your fingers; write them on the tablet of your heart. (Př 3,3)4Say to wisdom, “You are my sister,” and call insight your intimate friend,5to keep you from the forbidden[1] woman, from the adulteress[2] with her smooth words. (Př 2,16)6For at the window of my house I have looked out through my lattice, (Sd 5,28)7and I have seen among the simple, I have perceived among the youths, a young man lacking sense, (Př 1,4; Př 6,32)8passing along the street near her corner, taking the road to her house (Př 7,12)9in the twilight, in the evening, at the time of night and darkness. (Jb 24,15; Př 20,20)10And behold, the woman meets him, dressed as a prostitute, wily of heart.[3] (Gn 38,14)11She is loud and wayward; her feet do not stay at home; (Př 9,13; Oz 4,16; 1Tm 5,13; Tt 2,5)12now in the street, now in the market, and at every corner she lies in wait. (Př 7,8; Př 23,28)13She seizes him and kisses him, and with bold face she says to him, (Př 21,29)14“I had to offer sacrifices,[4] and today I have paid my vows; (Lv 7,11; Ž 50,14)15so now I have come out to meet you, to seek you eagerly, and I have found you.16I have spread my couch with coverings, colored linens from Egyptian linen; (Př 31,22; Iz 19,9)17I have perfumed my bed with myrrh, aloes, and cinnamon. (Ex 30,23; Ž 45,8)18Come, let us take our fill of love till morning; let us delight ourselves with love.19For my husband is not at home; he has gone on a long journey; (Mt 20,11)20he took a bag of money with him; at full moon he will come home.”21With much seductive speech she persuades him; with her smooth talk she compels him. (Ž 12,2; Př 5,3; Př 6,24)22All at once he follows her, as an ox goes to the slaughter, or as a stag is caught fast[5]23till an arrow pierces its liver; as a bird rushes into a snare; he does not know that it will cost him his life. (Kaz 9,12)24And now, O sons, listen to me, and be attentive to the words of my mouth. (Př 4,1)25Let not your heart turn aside to her ways; do not stray into her paths,26for many a victim has she laid low, and all her slain are a mighty throng. (Sd 16,1; Neh 13,26)27Her house is the way to Sheol, going down to the chambers of death. (Př 2,18; Př 5,5; Př 9,18)