1 Cožpak moudrost nevolá, nevydává rozumnost svůj hlas? 2 Na nejvyšším místě, nad cestou, na křižovatce stojí. 3 Při branách, kudy se chodí do města, u vchodu pronikavě volá: 4 „Na vás, muži, volám, můj hlas je určen synům lidským. 5 Prostoduší, pochopte, v čem je chytrost, hlupáci, pochopte, v čem je rozum! 6 Slyšte! Vyhlašuji, co je směrodatné, otevírám rty a plyne z nich přímost. 7 O pravdě hovoří můj jazyk, mým rtům se svévole hnusí. 8 Všechny výroky mých úst jsou spravedlivé, není v nich nic potměšilého či falešného. 9 Všechny jsou správné pro toho, kdo porozumí, přímé těm, kdo naleznou poznání. 10 Přijměte mé napomenutí, nikoli stříbro, spíše poznání, než převýborné ryzí zlato. 11 Moudrost je lepší než perly, nevyrovnají se jí žádné skvosty. 12 Já, Moudrost, bydlím s chytrostí, nalézám obezřetné poznání. 13 Bázeň před Hospodinem znamená nenávidět zlo; nenávidím povýšenost, pýchu, cestu zlou, proradná ústa. 14 U mne je rada i pohotová pomoc, jsem rozumnost, u mne je bohatýrská síla. 15 Skrze mne kralují králové a vydávají spravedlivá nařízení vládci, 16 skrze mne velí velitelé a všichni urození soudí spravedlivě. 17 Já miluji ty, kdo milují mne, a kdo mě za úsvitu hledají, naleznou mne. 18 Bohatství a čest jsou u mne, ustavičný dostatek i spravedlnost. 19 Mé ovoce je lepší než ryzí a čisté zlato, má úroda je nad výborné stříbro. 20 Chodím stezkou spravedlnosti a pěšinami práva, 21 abych dala dědictví těm, kdo mě milují. Já naplním jejich pokladnice.
— Moudrost byla při stvoření
22 Hospodin mě vlastnil jako počátek své cesty, dříve než co konal odedávna. 23 Od věků jsem ustanovena, od počátku, od pravěku země. 24 Ještě nebyly propastné tůně, když jsem se zrodila, ještě nebyly prameny vodami obtěžkány. 25 Když ještě byly hory ponořeny, před pahorky jsem se narodila. 26 Ještě než učinil zemi a všechno kolem a první hroudy pevniny, 27 když upevňoval nebesa, byla jsem při tom, když vymezoval obzor nad propastnou tůní, 28 když seshora zavěšoval mračna, když sílily prameny propastné tůně, 29 když kladl moři jeho meze, aby vody nevystupovaly z břehů, když vymezoval základy země, 30 byla jsem mu věrně po boku, byla jsem jeho potěšením den ze dne a radostně si před ním hrála v každý čas. 31 Hraji si na jeho pevné zemi; mým potěšením je být s lidskými syny. 32 Nyní tedy, synové, slyšte mě: Blaze těm, kdo dbají na mé cesty. 33 Slyšte napomenutí a buďte moudří; nevyhýbejte se tomu! 34 Blaze člověku, který mě poslouchá, bdí u mých dveří den ze dne a střeží veřeje mého vchodu. 35 Vždyť ten, kdo mě nalézá, nalezl život a došel u Hospodina zalíbení. 36 Kdo hřeší proti mně, činí násilí své duši; všichni, kdo mě nenávidí, milují smrt.“
1Does not wisdom call? Does not understanding raise her voice? (Jb 28,12; Př 1,20)2On the heights beside the way, at the crossroads she takes her stand; (Př 9,3; Př 9,14)3beside the gates in front of the town, at the entrance of the portals she cries aloud: (Jb 29,7; Př 1,21)4“To you, O men, I call, and my cry is to the children of man. (Ž 49,1)5O simple ones, learn prudence; O fools, learn sense. (Př 1,4; Př 1,22; Př 8,12)6Hear, for I will speak noble things, and from my lips will come what is right, (Př 22,20; Př 23,16)7for my mouth will utter truth; wickedness is an abomination to my lips. (Ž 37,30)8All the words of my mouth are righteous; there is nothing twisted or crooked in them. (Dt 32,5)9They are all straight to him who understands, and right to those who find knowledge. (Př 14,6; 1K 2,10)10Take my instruction instead of silver, and knowledge rather than choice gold, (Ž 119,72; Ž 119,127; Př 3,14; Př 8,19)11for wisdom is better than jewels, and all that you may desire cannot compare with her. (Jb 28,12; Př 3,15; Př 16,16)12“I, wisdom, dwell with prudence, and I find knowledge and discretion. (Př 1,4)13The fear of the Lord is hatred of evil. Pride and arrogance and the way of evil and perverted speech I hate. (Ž 97,10; Př 2,12; Př 4,24; Př 6,17; Př 16,5; Př 16,6)14I have counsel and sound wisdom; I have insight; I have strength. (Ž 89,19; Př 2,7; Kaz 7,19; Iz 9,6; Iz 11,2)15By me kings reign, and rulers decree what is just; (Da 2,21; Ř 13,1; Zj 19,16)16by me princes rule, and nobles, all who govern justly.[1]17I love those who love me, and those who seek me diligently find me. (1S 2,30; Ž 91,14; Př 1,28; J 14,21; Jk 1,5)18Riches and honor are with me, enduring wealth and righteousness. (Ž 112,3; Př 3,16; Mt 6,33; L 16,11; Ef 3,8)19My fruit is better than gold, even fine gold, and my yield than choice silver. (Př 3,14; Př 8,10; Př 10,20)20I walk in the way of righteousness, in the paths of justice,21granting an inheritance to those who love me, and filling their treasuries.22“The Lord possessed[2] me at the beginning of his work,[3] the first of his acts of old. (Gn 14,19; Gn 14,22; Jb 28,25; Ž 93,2; Ž 104,24; Ž 136,5)23Ages ago I was set up, at the first, before the beginning of the earth. (Ž 2,6; J 17,5)24When there were no depths I was brought forth, when there were no springs abounding with water. (Gn 1,2; Jb 15,7; Ž 51,5; Př 3,20; Př 8,27)25Before the mountains had been shaped, before the hills, I was brought forth, (Jb 38,6; Ž 90,2)26before he had made the earth with its fields, or the first of the dust of the world.27When he established the heavens, I was there; when he drew a circle on the face of the deep, (Jb 26,10; Př 3,19)28when he made firm the skies above, when he established[4] the fountains of the deep, (Gn 1,6)29when he assigned to the sea its limit, so that the waters might not transgress his command, when he marked out the foundations of the earth, (Gn 1,9; Jb 26,10; Ž 104,5)30then I was beside him, like a master workman, and I was daily his[5] delight, rejoicing before him always, (Ž 16,3; Za 13,7; Mt 3,17; J 1,1)31rejoicing in his inhabited world and delighting in the children of man. (Gn 1,31; Ž 104,31; Iz 45,18)32“And now, O sons, listen to me: blessed are those who keep my ways. (Ž 119,1; Ž 128,1; Př 5,7; Př 7,24; L 11,28; 1J 3,1)33Hear instruction and be wise, and do not neglect it. (Př 4,1)34Blessed is the one who listens to me, watching daily at my gates, waiting beside my doors. (Př 3,13)35For whoever finds me finds life and obtains favor from the Lord, (Př 3,18; Př 4,22; Př 12,2; Př 18,22; J 1,4; J 17,3)36but he who fails to find me injures himself; all who hate me love death.” (Př 12,1; Př 15,32; Př 20,2; Př 21,6; Př 29,24)