1 Člověku je dáno pořádat, co má na srdci, ale na Hospodinu záleží, co odpoví jazyk. 2 Člověku se všechny jeho cesty zdají ryzí, ale pohnutky zpytuje Hospodin. 3 Svěř Hospodinu své počínání a tvé plány budou zajištěny. 4 Hospodin učinil vše k svému cíli, i svévolníka pro zlý den. 5 Hospodin má každého domýšlivce v ohavnosti, zaručeně nezůstane bez trestu. 6 Milosrdenstvím a věrností se usmiřuje provinění a bázeň před Hospodinem odvrací od zlého. 7 Líbí-li se Hospodinu cesty člověka, vede ku pokoji s ním i jeho nepřátele. 8 Lepší je maličko se spravedlností než mnoho výtěžků s bezprávím. 9 Člověk uvažuje v srdci o své cestě, ale jeho kroky řídí Hospodin. 10 Na rtech králových je božský výrok, při soudu se jeho ústa nezpronevěří. 11 Vahadla i správné misky patří Hospodinu, všechna závaží jsou jeho dílem. 12 Králům se hnusí svévolně jednat, vždyť spravedlnost upevňuje trůn. 13 Králové mají zalíbení ve spravedlivých rtech, a toho, kdo mluví přímo, milují. 14 Královo rozhořčení je poselstvo smrti, ale moudrý muž je usmíří. 15 V jasné tváři králově je život, jeho přízeň je jak oblak s jarním deštěm. 16 Získat moudrost je lepší než ryzí zlato a získat rozumnost je výbornější než stříbro. 17 Přímí se na své dráze odvracejí od zlého; střeží svůj život, kdo hlídá svou cestu. 18 Pýcha předchází pád, domýšlivost klopýtnutí. 19 Je lépe být poníženého ducha s pokornými, než se dělit o kořist s pyšnými. 20 Kdo je prozíravý ve slovu, nalézá dobro, blaze tomu, kdo doufá v Hospodina. 21 Kdo je moudrého srdce, je nazýván rozumným; lahodná řeč přidává znalostí. 22 Prozíravost je zdrojem života těm, kdo ji mají, ale kárat pošetilce je pošetilost. 23 Srdce moudrého dává jeho ústům prozíravost a na jeho rty přidává znalosti. 24 Pláství medu je řeč vlídná, lahodou duši a uzdravením kostem. 25 Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti. 26 Ten, kdo se plahočí, plahočí se pro sebe, popohánějí ho vlastní ústa. 27 Ničema vyhrabává zlo, na jeho rtech jako by byl spalující oheň. 28 Proradný člověk vyvolává sváry a klevetník rozlučuje důvěrné přátele. 29 Násilník svého bližního láká a svádí ho na nedobrou cestu. 30 Kdo přimhuřuje oči, myslí na proradnost, kdo svírá rty, už dokonal zlo. 31 Šediny jsou ozdobnou korunou, lze je nalézt na cestě spravedlnosti. 32 Lepší je shovívavý než bohatýr, a kdo ovládá sebe, je nad dobyvatele města. 33 Los se vytahuje ze záňadří, ale každé rozhodnutí je od Hospodina.
Přísloví 16
English Standard Version
od Crossway1The plans of the heart belong to man, but the answer of the tongue is from the Lord. (Mt 10,19)2All the ways of a man are pure in his own eyes, but the Lord weighs the spirit.[1] (1S 16,7; Př 12,15; Př 21,2; Př 24,12; Př 30,12)3Commit your work to the Lord, and your plans will be established. (Ž 37,5)4The Lord has made everything for its purpose, even the wicked for the day of trouble. (Ex 9,16; Jb 21,30; Ř 11,36)5Everyone who is arrogant in heart is an abomination to the Lord; be assured, he will not go unpunished. (Př 6,16; Př 8,13; Př 11,21; Př 28,20; L 16,15)6By steadfast love and faithfulness iniquity is atoned for, and by the fear of the Lord one turns away from evil. (Jb 28,28; Př 14,16; Př 16,17; Da 4,27)7When a man’s ways please the Lord, he makes even his enemies to be at peace with him. (Gn 26,28; 2Pa 17,10)8Better is a little with righteousness than great revenues with injustice. (Př 15,16)9The heart of man plans his way, but the Lord establishes his steps. (Ž 37,23; Př 16,1; Př 19,21; Př 20,24; Jr 10,23)10An oracle is on the lips of a king; his mouth does not sin in judgment. (1Kr 3,28)11A just balance and scales are the Lord’s; all the weights in the bag are his work. (Př 11,1)12It is an abomination to kings to do evil, for the throne is established by righteousness. (Př 20,28; Př 25,5; Př 29,14; Iz 16,5)13Righteous lips are the delight of a king, and he loves him who speaks what is right. (Př 14,35; Př 22,11)14A king’s wrath is a messenger of death, and a wise man will appease it. (Př 19,12; Př 20,2; Př 25,15)15In the light of a king’s face there is life, and his favor is like the clouds that bring the spring rain. (Jb 29,23; Jb 29,24; Ž 72,6; Př 16,13)16How much better to get wisdom than gold! To get understanding is to be chosen rather than silver. (Př 3,14; Př 8,10; Př 8,19; Př 10,20)17The highway of the upright turns aside from evil; whoever guards his way preserves his life. (Př 16,6)18Pride goes before destruction, and a haughty spirit before a fall. (Př 11,2)19It is better to be of a lowly spirit with the poor than to divide the spoil with the proud. (Ex 15,9; Př 29,23; Iz 57,15)20Whoever gives thought to the word[2] will discover good, and blessed is he who trusts in the Lord. (Ž 2,12; Př 19,8)21The wise of heart is called discerning, and sweetness of speech increases persuasiveness. (Př 16,23)22Good sense is a fountain of life to him who has it, but the instruction of fools is folly. (Př 10,11)23The heart of the wise makes his speech judicious and adds persuasiveness to his lips. (Ž 37,30; Mt 12,34)24Gracious words are like a honeycomb, sweetness to the soul and health to the body. (Ž 19,10; Př 4,22; Př 15,26)25There is a way that seems right to a man, but its end is the way to death.[3]26A worker’s appetite works for him; his mouth urges him on. (Kaz 6,7)27A worthless man plots evil, and his speech[4] is like a scorching fire. (Př 6,12; Př 6,14; Př 6,19; Jk 3,6)28A dishonest man spreads strife, and a whisperer separates close friends. (Př 15,18; Př 17,9; Př 18,8; Př 26,20; Př 26,22)29A man of violence entices his neighbor and leads him in a way that is not good. (Př 1,10)30Whoever winks his eyes plans[5] dishonest things; he who purses his lips brings evil to pass. (Př 2,12; Př 6,13)31Gray hair is a crown of glory; it is gained in a righteous life. (Př 3,1; Př 17,6; Př 20,29)32Whoever is slow to anger is better than the mighty, and he who rules his spirit than he who takes a city. (Př 14,29; Př 19,11; Př 25,28)33The lot is cast into the lap, but its every decision is from the Lord. (Př 29,26; Sk 1,26)