od Česká biblická společnost1 Moudrá žena buduje svůj dům, kdežto pošetilá jej vlastníma rukama boří. 2 Kdo se bojí Hospodina, chodí přímo, kdežto kdo jím pohrdá, chodí cestou neupřímnosti. 3 Z úst pošetilce vyrůstá povýšenost, kdežto moudré jejich rty střeží. 4 Kde není skot, je čistý žlab, kdežto hojná úroda bývá, kde jsou silní býci. 5 Spolehlivý svědek nelže, kdežto křivý svědek šíří lži. 6 Posměvač hledá moudrost, ale marně, kdežto rozumný má poznání usnadněné. 7 Jdi z cesty muži hloupému, neboť na jeho rtech poznání nenalezneš. 8 Moudrost chytrého je v tom, že rozumí své cestě, kdežto pošetilost hlupáků je v záludnosti. 9 Oběť za vinu je pošetilcům směšná, kdežto u přímých nalézá zalíbení. 10 Jen srdce zná hořkost vlastní duše, ani do jeho radosti se nikdo cizí nemůže vmísit. 11 Dům svévolníků bude vyhlazen, kdežto stánek přímých bude vzkvétat. 12 Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti. 13 Také při smíchu bolívá srdce a na konci radosti bývá žal. 14 Odpadlík se sytí svými cestami, kdežto člověk dobrý tím, co je mu dáno. 15 Prostoduchý kdečemu důvěřuje, kdežto chytrý promýšlí své kroky. 16 Moudrý se bojí a odvrací se od zlého, kdežto hlupák se vypíná a cítí se v bezpečí. 17 Nedočkavý se dopouští pošetilosti a pletichář je nenáviděn. 18 Prostoduší dědí pošetilost, kdežto chytří jsou korunováni poznáním. 19 Zlí se skloní před dobrými a svévolníci u bran spravedlivého. 20 Chudého nemá rád ani jeho druh, kdežto mnoho je těch, kdo milují bohatého. 21 Kdo pohrdá svým druhem, hřeší, kdežto blaze tomu, kdo se slitovává nad utištěnými. 22 Což nebloudí ti, kdo osnují zlé věci? Kdežto milosrdenství a věrnost provází ty, kdo chystají dobro. 23 Každé trápení je k užitku, ale pouhé mluvení vede k nedostatku. 24 Korunou moudrých je jejich bohatství, ale pošetilost hlupáků zůstává pošetilostí. 25 Pravdivý svědek druhé vysvobodí, kdežto lstivý šíří lži. 26 V bázni před Hospodinem má člověk pevné bezpečí a útočiště pro své syny. 27 Bázeň před Hospodinem je zdroj života, pomůže uniknout léčkám smrti. 28 V množství lidu spočívá důstojnost krále, kdežto úbytek národa je zkáza pro vládce. 29 Shovívavý oplývá rozumností, kdežto ukvapený vystavuje na odiv pošetilost. 30 Mírné srdce je tělu k životu, kdežto žárlivost je jako kostižer. 31 Kdo utiskuje nuzného, tupí toho, kdo jej učinil, kdežto ctí ho ten, kdo se nad ubožákem slitovává. 32 Svévolník bude sražen zlem, jež páchá, kdežto spravedlivý má útočiště i při smrti. 33 V srdci rozumného spočívá moudrost, kdežto co je v nitru hlupáků, se pozná. 34 Spravedlnost vyvyšuje pronárody, kdežto hřích je národům pro potupu. 35 Král má zalíbení v prozíravém služebníku, kdežto jeho prchlivost dolehne na toho, kdo jedná ostudně.
Přísloví 14
English Standard Version
od Crossway1The wisest of women builds her house, but folly with her own hands tears it down. (Dt 25,9; Rt 4,11; Př 9,1; Př 11,11; Př 24,3)2Whoever walks in uprightness fears the Lord, but he who is devious in his ways despises him. (Př 2,15; Př 19,1; Př 28,6)3By the mouth of a fool comes a rod for his back,[1] but the lips of the wise will preserve them. (Př 12,6; Jr 18,18)4Where there are no oxen, the manger is clean, but abundant crops come by the strength of the ox.5A faithful witness does not lie, but a false witness breathes out lies. (Ex 23,1; Př 6,19)6A scoffer seeks wisdom in vain, but knowledge is easy for a man of understanding. (Ž 25,9; Př 8,9; Př 15,14; Př 17,24; Př 24,7; 1P 5,5)7Leave the presence of a fool, for there you do not meet words of knowledge.8The wisdom of the prudent is to discern his way, but the folly of fools is deceiving.9Fools mock at the guilt offering, but the upright enjoy acceptance.[2] (Př 10,23)10The heart knows its own bitterness, and no stranger shares its joy. (1S 1,10; Jb 3,20)11The house of the wicked will be destroyed, but the tent of the upright will flourish. (Jb 8,15; Jb 21,28; Př 3,33; Př 15,25)12There is a way that seems right to a man, but its end is the way to death.[3] (Př 5,5; Př 7,27; Př 12,15; Př 16,25; Ř 6,21)13Even in laughter the heart may ache, and the end of joy may be grief. (Př 10,1; Kaz 2,2; L 6,25)14The backslider in heart will be filled with the fruit of his ways, and a good man will be filled with the fruit of his ways. (Př 1,31; Př 12,14; Iz 3,10; Mt 6,2; Mt 6,5)15The simple believes everything, but the prudent gives thought to his steps. (Př 1,4)16One who is wise is cautious[4] and turns away from evil, but a fool is reckless and careless. (Jb 28,28; Ž 34,14; Př 3,7; Př 22,3; Př 27,12)17A man of quick temper acts foolishly, and a man of evil devices is hated. (Př 14,29)18The simple inherit folly, but the prudent are crowned with knowledge.19The evil bow down before the good, the wicked at the gates of the righteous. (Gn 42,6; 1S 2,36)20The poor is disliked even by his neighbor, but the rich has many friends. (Př 19,4; Př 19,7)21Whoever despises his neighbor is a sinner, but blessed is he who is generous to the poor. (Ž 41,1; Př 11,12)22Do they not go astray who devise evil? Those who devise good meet[5] steadfast love and faithfulness. (Př 3,3; Př 3,29)23In all toil there is profit, but mere talk tends only to poverty. (Př 11,24; Př 21,5; Př 22,16)24The crown of the wise is their wealth, but the folly of fools brings folly.25A truthful witness saves lives, but one who breathes out lies is deceitful. (Př 14,5)26In the fear of the Lord one has strong confidence, and his children will have a refuge. (Ž 14,6; Ž 73,15; Př 1,33)27The fear of the Lord is a fountain of life, that one may turn away from the snares of death. (Př 10,11; Př 13,14)28In a multitude of people is the glory of a king, but without people a prince is ruined. (1Kr 4,20)29Whoever is slow to anger has great understanding, but he who has a hasty temper exalts folly. (Př 14,17; Př 16,32; Př 19,11; Kaz 7,9; Jk 1,19)30A tranquil[6] heart gives life to the flesh, but envy[7] makes the bones rot. (Ž 112,10; Př 4,22; Př 12,4)31Whoever oppresses a poor man insults his Maker, but he who is generous to the needy honors him. (Jb 35,10; Př 17,5; Př 22,2; Př 28,8; Mt 25,40; Mt 25,45)32The wicked is overthrown through his evildoing, but the righteous finds refuge in his death. (Gn 49,18; Nu 23,10; Jb 19,25; Ž 16,11; Ž 17,15; Ž 23,4; Př 24,16; 2K 1,9; 2K 5,8; 2Tm 4,18)33Wisdom rests in the heart of a man of understanding, but it makes itself known even in the midst of fools.[8] (Př 12,16; Př 29,11; Kaz 7,9)34Righteousness exalts a nation, but sin is a reproach to any people.35A servant who deals wisely has the king’s favor, but his wrath falls on one who acts shamefully. (Př 16,13; Př 22,11; Mt 24,45)