Přísloví 14 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

1 Moudrá žena buduje svůj dům, kdežto pošetilá jej vlastníma rukama boří. 2 Kdo se bojí Hospodina, chodí přímo, kdežto kdo jím pohrdá, chodí cestou neupřímnosti. 3 Z úst pošetilce vyrůstá povýšenost, kdežto moudré jejich rty střeží. 4 Kde není skot, je čistý žlab, kdežto hojná úroda bývá, kde jsou silní býci. 5 Spolehlivý svědek nelže, kdežto křivý svědek šíří lži. 6 Posměvač hledá moudrost, ale marně, kdežto rozumný má poznání usnadněné. 7 Jdi z cesty muži hloupému, neboť na jeho rtech poznání nenalezneš. 8 Moudrost chytrého je v tom, že rozumí své cestě, kdežto pošetilost hlupáků je v záludnosti. 9 Oběť za vinu je pošetilcům směšná, kdežto u přímých nalézá zalíbení. 10 Jen srdce zná hořkost vlastní duše, ani do jeho radosti se nikdo cizí nemůže vmísit. 11 Dům svévolníků bude vyhlazen, kdežto stánek přímých bude vzkvétat. 12 Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti. 13 Také při smíchu bolívá srdce a na konci radosti bývá žal. 14 Odpadlík se sytí svými cestami, kdežto člověk dobrý tím, co je mu dáno. 15 Prostoduchý kdečemu důvěřuje, kdežto chytrý promýšlí své kroky. 16 Moudrý se bojí a odvrací se od zlého, kdežto hlupák se vypíná a cítí se v bezpečí. 17 Nedočkavý se dopouští pošetilosti a pletichář je nenáviděn. 18 Prostoduší dědí pošetilost, kdežto chytří jsou korunováni poznáním. 19 Zlí se skloní před dobrými a svévolníci u bran spravedlivého. 20 Chudého nemá rád ani jeho druh, kdežto mnoho je těch, kdo milují bohatého. 21 Kdo pohrdá svým druhem, hřeší, kdežto blaze tomu, kdo se slitovává nad utištěnými. 22 Což nebloudí ti, kdo osnují zlé věci? Kdežto milosrdenství a věrnost provází ty, kdo chystají dobro. 23 Každé trápení je k užitku, ale pouhé mluvení vede k nedostatku. 24 Korunou moudrých je jejich bohatství, ale pošetilost hlupáků zůstává pošetilostí. 25 Pravdivý svědek druhé vysvobodí, kdežto lstivý šíří lži. 26 V bázni před Hospodinem má člověk pevné bezpečí a útočiště pro své syny. 27 Bázeň před Hospodinem je zdroj života, pomůže uniknout léčkám smrti. 28 V množství lidu spočívá důstojnost krále, kdežto úbytek národa je zkáza pro vládce. 29 Shovívavý oplývá rozumností, kdežto ukvapený vystavuje na odiv pošetilost. 30 Mírné srdce je tělu k životu, kdežto žárlivost je jako kostižer. 31 Kdo utiskuje nuzného, tupí toho, kdo jej učinil, kdežto ctí ho ten, kdo se nad ubožákem slitovává. 32 Svévolník bude sražen zlem, jež páchá, kdežto spravedlivý má útočiště i při smrti. 33 V srdci rozumného spočívá moudrost, kdežto co je v nitru hlupáků, se pozná. 34 Spravedlnost vyvyšuje pronárody, kdežto hřích je národům pro potupu. 35 Král má zalíbení v prozíravém služebníku, kdežto jeho prchlivost dolehne na toho, kdo jedná ostudně.

English Standard Version

od Crossway

1 The wisest of women builds her house, but folly with her own hands tears it down. (Dt 25,9; Rt 4,11; Př 9,1; Př 11,11; Př 24,3)

Dt 25,9Rt 4,11Př 9,1Př 11,11Př 24,3

2 Whoever walks in uprightness fears the Lord, but he who is devious in his ways despises him. (Př 2,15; Př 19,1; Př 28,6) 3 By the mouth of a fool comes a rod for his back,^[1] but the lips of the wise will preserve them. (Př 12,6; Jr 18,18) 4 Where there are no oxen, the manger is clean, but abundant crops come by the strength of the ox. 5 A faithful witness does not lie, but a false witness breathes out lies. (Ex 23,1; Př 6,19) 6 A scoffer seeks wisdom in vain, but knowledge is easy for a man of understanding. (Ž 25,9; Př 8,9; Př 15,14; Př 17,24; Př 24,7; 1P 5,5)

Ž 25,9Př 8,9Př 15,14Př 17,24Př 24,71P 5,5

7 Leave the presence of a fool, for there you do not meet words of knowledge. 8 The wisdom of the prudent is to discern his way, but the folly of fools is deceiving. 9 Fools mock at the guilt offering, but the upright enjoy acceptance.^[2] (Př 10,23) 10 The heart knows its own bitterness, and no stranger shares its joy. (1S 1,10; Jb 3,20) 11 The house of the wicked will be destroyed, but the tent of the upright will flourish. (Jb 8,15; Jb 21,28; Př 3,33; Př 15,25)

Jb 8,15Jb 21,28Př 3,33Př 15,25

12 There is a way that seems right to a man, but its end is the way to death.^[3] (Př 5,5; Př 7,27; Př 12,15; Př 16,25; Ř 6,21)

Př 5,5Př 7,27Př 12,15Př 16,25Ř 6,21

13 Even in laughter the heart may ache, and the end of joy may be grief. (Př 10,1; Kaz 2,2; L 6,25) 14 The backslider in heart will be filled with the fruit of his ways, and a good man will be filled with the fruit of his ways. (Př 1,31; Př 12,14; Iz 3,10; Mt 6,2; Mt 6,5)

Př 1,31Př 12,14Iz 3,10Mt 6,2Mt 6,5

15 The simple believes everything, but the prudent gives thought to his steps. (Př 1,4) 16 One who is wise is cautious^[4] and turns away from evil, but a fool is reckless and careless. (Jb 28,28; Ž 34,14; Př 3,7; Př 22,3; Př 27,12)

Jb 28,28Ž 34,14Př 3,7Př 22,3Př 27,12

17 A man of quick temper acts foolishly, and a man of evil devices is hated. (Př 14,29) 18 The simple inherit folly, but the prudent are crowned with knowledge. 19 The evil bow down before the good, the wicked at the gates of the righteous. (Gn 42,6; 1S 2,36) 20 The poor is disliked even by his neighbor, but the rich has many friends. (Př 19,4; Př 19,7) 21 Whoever despises his neighbor is a sinner, but blessed is he who is generous to the poor. (Ž 41,1; Př 11,12) 22 Do they not go astray who devise evil? Those who devise good meet^[5] steadfast love and faithfulness. (Př 3,3; Př 3,29) 23 In all toil there is profit, but mere talk tends only to poverty. (Př 11,24; Př 21,5; Př 22,16) 24 The crown of the wise is their wealth, but the folly of fools brings folly. 25 A truthful witness saves lives, but one who breathes out lies is deceitful. (Př 14,5) 26 In the fear of the Lord one has strong confidence, and his children will have a refuge. (Ž 14,6; Ž 73,15; Př 1,33) 27 The fear of the Lord is a fountain of life, that one may turn away from the snares of death. (Př 10,11; Př 13,14) 28 In a multitude of people is the glory of a king, but without people a prince is ruined. (1Kr 4,20) 29 Whoever is slow to anger has great understanding, but he who has a hasty temper exalts folly. (Př 14,17; Př 16,32; Př 19,11; Kaz 7,9; Jk 1,19)

Př 14,17Př 16,32Př 19,11Kaz 7,9Jk 1,19

30 A tranquil^[6] heart gives life to the flesh, but envy^[7] makes the bones rot. (Ž 112,10; Př 4,22; Př 12,4) 31 Whoever oppresses a poor man insults his Maker, but he who is generous to the needy honors him. (Jb 35,10; Př 17,5; Př 22,2; Př 28,8; Mt 25,40; Mt 25,45)

Jb 35,10Př 17,5Př 22,2Př 28,8Mt 25,40Mt 25,45

32 The wicked is overthrown through his evildoing, but the righteous finds refuge in his death. (Gn 49,18; Nu 23,10; Jb 19,25; Ž 16,11; Ž 17,15; Ž 23,4; Př 24,16; 2K 1,9; 2K 5,8; 2Tm 4,18)

Gn 49,18Nu 23,10Jb 19,25Ž 16,11Ž 17,15Ž 23,4Př 24,162K 1,92K 5,82Tm 4,18

33 Wisdom rests in the heart of a man of understanding, but it makes itself known even in the midst of fools.^[8] (Př 12,16; Př 29,11; Kaz 7,9) 34 Righteousness exalts a nation, but sin is a reproach to any people. 35 A servant who deals wisely has the king’s favor, but his wrath falls on one who acts shamefully. (Př 16,13; Př 22,11; Mt 24,45)