POKÁNÍ NINIVANŮ - Jonáš káže v Ninive. Ninivané uvěří Bohu.
1 I stalo se slovo Hospodinovo k Jonášovi podruhé:2 „Vstaň, jdi do Ninive, toho velikého města, a provolávej v něm, co ti uložím.“3 Jonáš tedy vstal a šel do Ninive, jak mu Hospodin uložil. Ninive bylo veliké město před Bohem; muselo se jím procházet tři dny.4 Jonáš vešel do města, procházel jím jeden den a volal: „Ještě čtyřicet dní, a Ninive bude vyvráceno.“5 I uvěřili ninivští muži Bohu, vyhlásili půst a oblékli si žíněné suknice od největšího až po nejmenšího.6Když to slovo proniklo k ninivskému králi, vstal ze svého trůnu, odložil svůj plášť, zahalil se do žíněné suknice a sedl si do popela.7 Potom dal v Ninive rozhlásit: „Podle vůle krále a jeho mocných rádců! Lidé ani zvířata, skot ani brav ať nic neokusí, ať se nepasou a nepijí vodu.8 Ať se zahalí do žíněné suknice, lidé i zvířata, a naléhavě ať volají k Bohu. Každý ať se odvrátí od své zlé cesty a od násilí, které mu lpí na rukou.9 Kdo ví, možná že se Bůh v lítosti obrátí a odvrátí od svého planoucího hněvu a nezahyneme.“10 I viděl Bůh, jak si počínají, že se odvracejí od své zlé cesty, a litoval, že jim chtěl učinit zlo, které ohlásil. – A neučinil tak.
1Then the word of the Lord came to Jonah the second time, saying,2“Arise, go to Nineveh, that great city, and call out against it the message that I tell you.” (Jon 1,2)3So Jonah arose and went to Nineveh, according to the word of the Lord. Now Nineveh was an exceedingly great city,[1] three days’ journey in breadth.[2] (Jon 3,2)4Jonah began to go into the city, going a day’s journey. And he called out, “Yet forty days, and Nineveh shall be overthrown!”5And the people of Nineveh believed God. They called for a fast and put on sackcloth, from the greatest of them to the least of them. (2S 3,31; 2Pa 20,3; Mt 12,41; L 11,32)
The People of Nineveh Repent
6The word reached[3] the king of Nineveh, and he arose from his throne, removed his robe, covered himself with sackcloth, and sat in ashes. (Jb 1,20; Jb 2,8; Ez 26,16)7And he issued a proclamation and published through Nineveh, “By the decree of the king and his nobles: Let neither man nor beast, herd nor flock, taste anything. Let them not feed or drink water, (Ž 36,6; Da 6,26; Jl 1,18; Jl 1,20; Jon 4,11)8but let man and beast be covered with sackcloth, and let them call out mightily to God. Let everyone turn from his evil way and from the violence that is in his hands. (Iz 59,6; Jr 18,11; Jr 36,3; Jon 3,7)9Who knows? God may turn and relent and turn from his fierce anger, so that we may not perish.” (2S 12,22; Ž 85,3; Jl 2,14)10When God saw what they did, how they turned from their evil way, God relented of the disaster that he had said he would do to them, and he did not do it. (Jr 18,8)