od Česká biblická společnost1 Jako spolupracovníci na tomto díle vás napomínáme, abyste milost Boží nepřijímali naprázdno,2 vždyť je psáno: ‚V čas příhodný jsem tě vyslyšel, v den spásy jsem ti přispěl na pomoc.‘ Hle, nyní je čas příhodný, nyní je den spásy!3 Nikomu nedáváme v ničem příležitost k pohoršení, aby tato služba nebyla uvedena v potupu,4 ale ve všem se prokazujeme jako Boží služebníci, v mnohé vytrvalosti, v souženích, tísni, úzkostech,5 pod ranami, v žalářích, nepokojích, vyčerpanosti, v bezesných nocích, v hladovění;6 prokazujeme se bezúhonností, poznáním, trpělivostí, dobrotivostí, Duchem svatým, nepředstíranou láskou,7 slovem pravdy, mocí Boží. Jsme vyzbrojeni spravedlností k útoku i k obraně,8 procházíme slávou i pohanou, zlou i dobrou pověstí; mají nás za svůdce, a přece mluvíme pravdu;9 jsme neznámí, a přece o nás všichni vědí; umíráme – a hle, jsme naživu; jsme týráni, a přece nejsme vydáni smrti;10 máme proč se rmoutit, a přece se stále radujeme; jsme chudí, a přece mnohé obohacujeme; nic nemáme, a přece nám patří vše.
— Obnova vzájemné lásky
11 Nic jsem vám nezatajil, Korinťané, naše srdce se vám otevřelo.12 V našem srdci nemáte nedostatek místa, ale vy sami se nám uzavíráte.13 Na oplátku – mluvím k vám jako k svým dětem – udělejte nám i vy místo ve svém srdci! 14 Nedejte se zapřáhnout do cizího jha spolu s nevěřícími! Co má společného spravedlnost s nepravostí? A jaké spolužití světla s temnotou?15 Jaký souzvuk Krista s Beliálem? Jaký podíl věřícího s nevěřícím?16 Jaké spojení chrámu Božího s modlami? My jsme přece chrám Boha živého. Jak řekl Bůh: ‚Budu přebývat a procházet se mezi nimi, budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.‘ 17 A proto ‚vyjděte z jejich středu a oddělte se‘, praví Hospodin a ‚ničeho nečistého se nedotýkejte, a já vás přijmu‘18 a ‚budu vám Otcem a vy budete mými syny a dcerami, praví Hospodin zástupů ‘.
2. Korintským 6
English Standard Version
od Crossway1Working together with him, then, we appeal to you not to receive the grace of God in vain. (Mk 16,20; Sk 15,4; 1K 3,9; 2K 5,20; Žd 12,15)2For he says, “In a favorable time I listened to you, and in a day of salvation I have helped you.” Behold, now is the favorable time; behold, now is the day of salvation. (Ž 32,6; Ž 69,13; Iz 49,8; Iz 55,6; L 4,19; Žd 3,13)3We put no obstacle in anyone’s way, so that no fault may be found with our ministry, (1K 8,13; 1K 9,12)4but as servants of God we commend ourselves in every way: by great endurance, in afflictions, hardships, calamities, (Sk 9,16; 2K 3,6; 2K 12,10; 2K 12,12; 1Te 3,2; 2Tm 2,24; 2Tm 3,10)5beatings, imprisonments, riots, labors, sleepless nights, hunger; (Sk 16,23; Sk 17,5; 2K 11,23)6by purity, knowledge, patience, kindness, the Holy Spirit, genuine love; (Ř 12,9; Ř 15,19; 2K 11,6; 1Te 1,5; 1Te 2,10; Jk 3,17)7by truthful speech, and the power of God; with the weapons of righteousness for the right hand and for the left; (1K 2,5; 2K 10,4; Ef 1,13; Ef 6,11; Ko 1,5)8through honor and dishonor, through slander and praise. We are treated as impostors, and yet are true; (Ř 3,8)9as unknown, and yet well known; as dying, and behold, we live; as punished, and yet not killed; (Ž 118,18; 2K 4,10; 2K 11,6)10as sorrowful, yet always rejoicing; as poor, yet making many rich; as having nothing, yet possessing everything. (Př 13,7; J 16,22; Sk 3,6; 1K 1,5; 1K 7,30; 2K 7,4; 2K 8,9)11We have spoken freely to you,[1] Corinthians; our heart is wide open. (Ž 119,32; 2K 7,3; 2K 11,11; 2K 12,15)12You are not restricted by us, but you are restricted in your own affections. (2K 7,2)13In return (I speak as to children) widen your hearts also. (1K 4,14; Ga 4,12)
The Temple of the Living God
14Do not be unequally yoked with unbelievers. For what partnership has righteousness with lawlessness? Or what fellowship has light with darkness? (Dt 7,3; Jz 23,12; Ezd 9,2; Neh 13,25; Sk 26,18; 1K 7,39; Ef 5,7; Ef 5,11; 1J 1,6)15What accord has Christ with Belial?[2] Or what portion does a believer share with an unbeliever? (1K 10,21)16What agreement has the temple of God with idols? For we are the temple of the living God; as God said, “I will make my dwelling among them and walk among them, and I will be their God, and they shall be my people. (Ex 6,7; Ex 29,45; Lv 26,12; Jr 31,33; Ez 11,20; 1K 3,16; Ef 2,22; Zj 2,1; Zj 21,3)17Therefore go out from their midst, and be separate from them, says the Lord, and touch no unclean thing; then I will welcome you, (Iz 52,11; Ez 20,34; Ez 20,41; Sf 3,20; 2K 7,1; Zj 18,4)18and I will be a father to you, and you shall be sons and daughters to me, says the Lord Almighty.” (Ex 4,22; 2S 7,8; 2S 7,14; Iz 43,6; Jr 31,9; Oz 1,10; Zj 21,7)