2. Korintským 7 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

1 Když máme taková zaslíbení, moji nejmilejší, očisťme se od každé poskvrny těla i ducha a přiveďme k cíli své posvěcení v bázni Boží. 2 Dejte nám místo ve svém srdci! Nikomu jsme neublížili, nikomu jsme neukřivdili, nikoho jsme neošidili. 3 Neříkám to, abych vás odsuzoval, vždyť jsem vám už dříve řekl: Máte v mém srdci takové místo, že jsme spolu spjati ve smrti i v životě. 4 Mám ve vás pevnou důvěru, jsem na vás opravdu hrdý; potěšili jste mě a naplnili nesmírnou radostí uprostřed všeho našeho soužení. 5 Když jsme totiž přišli do Makedonie, nenašli jsme ve svých těžkostech žádnou úlevu, všude jen tíseň: navenek boje, uvnitř úzkosti. 6 Ale Bůh, který těší sklíčené, potěšil i nás příchodem Titovým. 7 A nejen jeho příchodem, ale i tím, jak jste vy ho potěšili. Vypravoval nám, jak velice po nás toužíte, jak jste plni lítosti a jak horlivě stojíte při mně; to mi způsobilo velikou radost. 8 A jestliže jsem vás svým dopisem zarmoutil, už toho nelituji, i když jsem toho chvíli litoval. Vidím totiž, že vás ten dopis na čas zarmoutil, 9 ale nyní se raduji, ne že jste se zarmoutili, ale že zármutek vás vedl k pokání. Byl to zármutek podle Boží vůle, a tak jsme vám nezpůsobili žádnou škodu. 10 Zármutek podle Boží vůle působí pokání ke spáse, a toho není proč litovat, zármutek po způsobu světa však působí smrt. 11 Pohleďte, k čemu vás vedl tento zármutek podle Boží vůle: jakou ve vás vzbudil opravdovost, jakou ochotu k omluvě, jaké znepokojení, jakou bázeň, jakou touhu, jakou horlivost, jakou snahu potrestat viníka! Tím vším jste prokázali, že jste se v té věci zachovali správně. 12 A tak: Když jsem vám psal, nepsal jsem kvůli tomu, kdo se dopustil křivdy, ani kvůli tomu, komu bylo ukřivděno, nýbrž proto, aby se u vás před Bohem projevila vaše oddanost k nám. 13 To je pro nás povzbuzením. Nadto však jsme se ještě mnohem více potěšili radostí Titovou, že jste vy všichni upokojili jeho mysl. 14 Když jsem vás tedy před ním chválil, neudělali jste mi hanbu: stejně jako jsme vám ve všem mluvili pravdu, tak se také ukázalo, že naše chlouba před Titem byla oprávněná. 15 Jste jeho srdci ještě bližší, když vzpomíná na poslušnost vás všech, jak jste ho přijali s uctivou pokorou. 16 Mám radost, že se na vás mohu ve všem spolehnout.

English Standard Version

od Crossway

1 Since we have these promises, beloved, let us cleanse ourselves from every defilement of body^[1] and spirit, bringing holiness to completion in the fear of God. (1P 2,11; 1J 3,3)

Paul’s Joy

2 Make room in your hearts^[2] for us. We have wronged no one, we have corrupted no one, we have taken advantage of no one. (Sk 20,33; 2K 6,12; 2K 11,20) 3 I do not say this to condemn you, for I said before that you are in our hearts, to die together and to live together. (2K 6,11) 4 I am acting with great boldness toward you; I have great pride in you; I am filled with comfort. In all our affliction, I am overflowing with joy. (2K 1,4; 2K 1,12; 2K 3,12; 2K 6,10; 2K 8,24; 2K 9,2; Fp 2,17; Ko 1,24)

2K 1,42K 1,122K 3,122K 6,102K 8,242K 9,2Fp 2,17Ko 1,24

5 For even when we came into Macedonia, our bodies had no rest, but we were afflicted at every turn—fighting without and fear within. (Dt 32,25; Pl 1,20; 2K 2,13) 6 But God, who comforts the downcast, comforted us by the coming of Titus, (2K 1,4; 2K 7,13; 1Te 3,6) 7 and not only by his coming but also by the comfort with which he was comforted by you, as he told us of your longing, your mourning, your zeal for me, so that I rejoiced still more. 8 For even if I made you grieve with my letter, I do not regret it—though I did regret it, for I see that that letter grieved you, though only for a while. (2K 2,2; 2K 2,4) 9 As it is, I rejoice, not because you were grieved, but because you were grieved into repenting. For you felt a godly grief, so that you suffered no loss through us. (Ž 38,18; 1K 5,2) 10 For godly grief produces a repentance that leads to salvation without regret, whereas worldly grief produces death. (2S 12,13; Př 17,22; Sk 11,18) 11 For see what earnestness this godly grief has produced in you, but also what eagerness to clear yourselves, what indignation, what fear, what longing, what zeal, what punishment! At every point you have proved yourselves innocent in the matter. (2K 2,6) 12 So although I wrote to you, it was not for the sake of the one who did the wrong, nor for the sake of the one who suffered the wrong, but in order that your earnestness for us might be revealed to you in the sight of God. (1K 5,1) 13 Therefore we are comforted. And besides our own comfort, we rejoiced still more at the joy of Titus, because his spirit has been refreshed by you all. (Ř 15,32; 2K 7,6) 14 For whatever boasts I made to him about you, I was not put to shame. But just as everything we said to you was true, so also our boasting before Titus has proved true. (2K 4,2; 2K 6,7; 2K 8,24; 2K 9,2; 2K 10,8; 2Te 1,4)

2K 4,22K 6,72K 8,242K 9,22K 10,82Te 1,4

15 And his affection for you is even greater, as he remembers the obedience of you all, how you received him with fear and trembling. (2K 2,9; 2K 10,6) 16 I rejoice, because I have complete confidence in you. (2K 2,3)