1 Poutní píseň. Jak často mě už od mládí sužovali – Izrael ať řekne –, 2 jak často mě už od mládí sužovali, ale nepřemohli. 3 Po zádech mi orali oráči, vyorali dlouhé brázdy. 4 Hospodin je spravedlivý, postraňky těch svévolníků přeťal. 5 S hanbou zpět ať táhnou všichni, kteří nenávidí Sijón! 6 Ať jsou jak tráva na střechách, ta uschne dřív, než je vytrhána. 7 Jí si ten, kdo žne, dlaň nenaplní, ani náruč ten, jenž sbírá snopy. 8 Neřeknou jim ti, kdo půjdou kolem: „Požehnání Hospodinovo buď s vámi! Žehnáme vám v Hospodinově jménu.“
1A Song of Ascents. “Greatly[1] have they afflicted me from my youth”— let Israel now say— (Ex 1,14; Sd 3,8; Sd 3,14; Sd 4,3; Sd 6,2; Sd 10,8; Ž 120,1; Ž 124,1; Iz 47,12; Jr 2,2; Jr 22,21; Oz 2,15)2“Greatly have they afflicted me from my youth, yet they have not prevailed against me. (Ž 129,1; 2K 4,8)3The plowers plowed upon my back; they made long their furrows.” (Iz 50,6; Iz 51,23; Mi 3,12)4The Lord is righteous; he has cut the cords of the wicked. (Ž 2,3)5May all who hate Zion be put to shame and turned backward! (Ž 35,4)6Let them be like the grass on the housetops, which withers before it grows up, (2Kr 19,26; Jb 8,12; Ž 37,2; Iz 37,27)7with which the reaper does not fill his hand nor the binder of sheaves his arms,8nor do those who pass by say, “The blessing of the Lord be upon you! We bless you in the name of the Lord!” (Rt 2,4; Ž 118,26)