1 Pro předního zpěváka zadoprovodu osmistrunného nástroje, žalm Davidův. 2 Hospodine, pomoz! Se zbožným je konec, berou za své věrní mezi lidmi. 3 Jeden druhého svou řečí šálí, mluví úlisnými rty a obojakým srdcem. 4 Kéž Hospodin zcela vymýtí ty úlisné rty, jazyk, co se velikášsky chvástá, 5 ty, kdo říkají: „Náš jazyk převahu nám zaručuje, máme přece ústa. Kdo je naším Pánem?“ 6 „Pro útlak ponížených, pro sténání ubožáků teď povstanu,“ praví Hospodin, „daruji spásu tomu, proti němuž svévolník soptí.“ 7 Co vysloví Hospodin, jsou slova ryzí, stříbro přetavené do kadlubu v zemi, sedmkráte protříbené. 8 Ty je, Hospodine, budeš střežit, navěky nás budeš chránit před tím pokolením; 9 kolem obcházejí svévolníci a vzmáhá se mezi lidmi neurvalost.
1To the choirmaster: according to The Sheminith.[1] A Psalm of David. Save, O Lord, for the godly one is gone; for the faithful have vanished from among the children of man. (Iz 57,1; Mi 7,2)2Everyone utters lies to his neighbor; with flattering lips and a double heart they speak. (1Pa 12,33; Ž 5,9; Ž 41,6; Ž 144,8; Jr 9,8; Ř 16,18; Jk 1,8)3May the Lord cut off all flattering lips, the tongue that makes great boasts, (Ž 12,2; Ž 17,10; Da 7,8; Zj 13,5)4those who say, “With our tongue we will prevail, our lips are with us; who is master over us?”5“Because the poor are plundered, because the needy groan, I will now arise,” says the Lord; “I will place him in the safety for which he longs.” (Ž 9,12; Ž 55,18; Ž 82,8; Iz 33,10)6The words of the Lord are pure words, like silver refined in a furnace on the ground, purified seven times. (Ž 18,30; Ž 19,8; Ž 119,140; Př 30,5)7You, O Lord, will keep them; you will guard us[2] from this generation forever.8On every side the wicked prowl, as vileness is exalted among the children of man.