1 Pro předního zpěváka, za doprovodu strunného nástroje. Davidův. 2 Slyš, Bože, mé bědování, mé modlitbě pozornost věnuj, 3 z končin země k tobě volám se sklíčeným srdcem. Doveď mě na skálu, je pro mě strmá, 4 ty jsi moje útočiště a pevná věž proti nepříteli. 5 Chci navěky pobývat v tvém stanu, utéci se do skrýše tvých křídel. -Sela- 6 Ty jsi, Bože, slyšel moje sliby. Do vlastnictví dals mi ty, kteří se bojí tvého jména. 7 Přidávej dny králi, ať jsou jeho léta jako celá pokolení, 8 ať před Bohem trůní věčně. Připrav milosrdenství a věrnost, ať ho opatrují! 9 A tak budu tvému jménu navždy zpívat žalmy, den co den budu plnit své sliby.
1Dem Chorleiter. Auf Saitenspiel. Von David.2Höre, Gott, mein Schreien, horche auf mein Gebet! (Ž 17,1)3Vom Ende der Erde rufe ich zu dir, weil mein Herz verzagt; du wollest mich auf den Felsen leiten, der mir zu hoch ist. (Ž 27,5)4Denn du bist mir eine Zuflucht geworden, ein starker Turm vor dem Feind. (Př 18,10)5Ich möchte weilen in deinem Zelt in Ewigkeit, mich bergen im Schutz[1] deiner Flügel. // (Ž 17,8; Ž 91,2)6Denn du, Gott, hast auf meine Gelübde gehört, hast ⟨mir⟩ gegeben das Erbteil[2] derer, die deinen Namen fürchten. (Ž 16,5)7Du wirst Tage zu den Tagen des Königs hinzufügen; seine Jahre mögen sein wie Generation auf Generation. (Ž 21,5)8Er möge ewig thronen vor dem Angesicht Gottes. Bestelle Gnade und Treue[3], dass sie ihn behüten! (Ž 40,12; Ž 89,5)9So werde ich deinen Namen besingen immerdar; um ⟨damit⟩ meine Gelübde zu erfüllen Tag für Tag. (Ž 50,14)