1 Poutní píseň. K Hospodinu v soužení jsem volal, on mi odpověděl. 2 Hospodine, vysvoboď mě od zrádných rtů, od jazyka záludného. 3Co ti patří, co tě stihne, záludný jazyku? 4Ostré šípy bohatýra, žhoucí kručinkové uhle. 5 Běda mi, musím dlít jako host v Mešeku, pobývat při stanech Kédarců! 6 Pobývám už dlouho u toho, kdo nenávidí pokoj. 7 Promluvím-li o pokoji, oni odpovědí válkou.
1Ein Wallfahrtslied[1]. Zum HERRN rief ich in meiner Not, und er erhörte mich. (Ž 50,15; Ž 121,1; Jon 2,3)2HERR, rette meine Seele vor der Lügenlippe, vor falscher Zunge. (Ž 52,6; Mi 6,12)3Was wird er dir geben? Was dir hinzufügen, du falsche Zunge?4Scharfe Pfeile eines Starken samt glühenden Ginsterkohlen[2]. (Jr 9,7)5Weh mir, dass ich Gast war in Meschech, dass ich wohnte bei den Zelten Kedars!6Lange hat meine Seele bei denen gewohnt, die den Frieden hassen.7Ich will nur Frieden[3]. Aber wenn ich rede, so sind sie für Krieg. (Ř 3,17)