Žalm 111

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost
1  Haleluja. (Álef) Chválu vzdávám Hospodinu celým srdcem, (Bét) v kruhu přímých, v shromáždění. (Gimel) 2  Činy Hospodinovy jsou velké, (Dálet) vyhledávané všemi, kdo zálibu v nich našli. (Hé) 3  Velebné a důstojné je jeho dílo, (Vav) jeho spravedlnost trvá navždy. (Zajin) 4  On zajistil památku svým divům; (Chet) Hospodin je milostivý, plný slitování. (Tet) 5  Dal potravu těm, kdo se ho bojí, (Jod) navěky je pamětliv své smlouvy. (Kaf) 6  Svému lidu ohlásil své mocné činy, (Lámed) že mu dá dědictví pronárodů. (Mém) 7  Činy jeho rukou jsou pravda a právo, (Nún) všechna jeho ustanovení jsou věrná, (Sámek) 8  spolehlivá navěky a navždy, (Ajin) pravdou a přímostí vytvořená. (Pé) 9  Seslal svému lidu vykoupení, (Çáde) ustanovil navěky svou smlouvu; (Kóf) svaté, bázeň budící je jeho jméno. (Réš) 10  Počátek moudrosti je bát se Hospodina; (Šín) velice jsou prozíraví všichni, kdo tak činí. (Táv) Jeho chvála trvá navždy! 

Žalm 111

Elberfelder Bibel

od SCM Verlag
1 Halleluja! Preisen will ich den HERRN von ganzem Herzen im Kreis der Aufrichtigen und der Gemeinde. (Ž 22,23; Ž 149,1)2 Groß sind die Taten des HERRN, zu erforschen von allen, die Lust an ihnen haben. (Ž 118,15)3 Majestät und Pracht ist sein Tun, seine Gerechtigkeit besteht ewig. (Ž 103,17; Ž 112,3; Ž 145,5; Iz 51,6; Zj 15,3)4 Er hat seinen Wundern Erwähnung verschafft, gnädig und barmherzig ist der HERR. (Ž 86,15; 1K 11,24)5 Er hat Speise gegeben denen, die ihn fürchten. Er gedenkt in Ewigkeit seines Bundes. (Ž 33,18; Ž 105,8)6 Die Kraft seiner Taten hat er seinem Volk kundgemacht, ihnen das Erbe der Nationen zu geben. (Ž 44,3; Ž 103,7; Ž 145,12)7 Die Taten seiner Hände sind Wahrheit[1] und Recht. Zuverlässig sind alle seine Gebote, (Ž 19,8; Da 9,14)8 fest gegründet auf immer und ewig, ausgeführt in Wahrheit[2] und Geradheit. (Ž 119,89)9 Er hat Erlösung gesandt zu seinem Volk, seinen Bund verordnet auf ewig. Heilig und furchtbar ist sein Name. (Dt 28,58; 2S 23,5; Ž 99,3; L 1,49; L 1,68)10 Die Furcht des HERRN ist der Weisheit Anfang: eine gute Einsicht für alle, die sie[3] ausüben. Sein Ruhm besteht ewig. (Př 1,7; Př 9,10; Zj 5,13)