1 Haleluja. (Álef) Blaze muži, jenž se bojí Hospodina, (Bét) jenž velikou zálibu má v jeho přikázáních! (Gimel) 2 Jeho potomci se stanou bohatýry v zemi, (Dálet) pokolení přímých bude požehnáno. (Hé) 3Jmění, bohatství má ve svém domě, (Vav) jeho spravedlnost trvá navždy. (Zajin) 4 Ve tmách vzchází přímým světlo; (Chet) Bůh je milostivý, plný slitování, spravedlivý. (Tet) 5 Dobře bývá muži, jenž se smiluje a půjčí (Jod) a své věci spravuje dle práva: (Kaf) 6 nezhroutí se nikdy, (Lámed) spravedlivý zůstane v paměti věčně. (Mém) 7 Nemusí se bát zlé zprávy, (Nún) jeho srdce pevně doufá v Hospodina. (Sámek) 8 Jeho srdce má oporu v Bohu, nebojí se, (Ajin) jednou spatří pád svých protivníků. (Pé) 9 Rozděluje, dává ubožákům, (Çáde) jeho spravedlnost trvá navždy, (Kóf) jeho roh se zvedne v slávě. (Réš) 10 Svévolník na to zlostně hledí, (Šín) skřípe zuby a odvahu ztrácí; (Táv) choutky svévolníků přijdou vniveč.
1Halleluja! Glücklich der Mann, der den HERRN fürchtet, der viel Gefallen an seinen Geboten hat! (Ž 1,1)2Seine Nachkommenschaft wird mächtig sein im Land. Das Geschlecht der Aufrichtigen wird gesegnet werden. (Př 11,21)3Vermögen und Reichtum wird in seinem Haus sein, und seine Gerechtigkeit besteht ewig. (Ž 34,10; Ž 111,3; 2K 9,9)4Den Aufrichtigen strahlt Licht auf in der Finsternis. Er ist gnädig und barmherzig und gerecht. (Jb 22,28; Ž 97,11; Ž 116,5; Ž 145,17; Př 21,21; Iz 58,10)5Gut ⟨steht es um den⟩ Mann, der gütig ist und leiht! Er wird seine Sachen durchführen nach dem Recht. (Ž 37,26)6Denn in Ewigkeit wird er nicht wanken, zu einer ewigen Erinnerung wird der Gerechte sein. (Ž 55,23; Př 10,7; Př 10,30)7Er wird sich nicht fürchten vor böser Nachricht. Fest ist sein Herz, es vertraut auf den HERRN. (Ž 27,3; Př 3,25; 1P 3,6)8Beständig ist sein Herz, er[1] fürchtet sich nicht, bis er heruntersieht auf seine Bedränger. (Ž 37,34; Ž 49,6; Ž 118,6)9Er streut aus, gibt den Armen. Seine Gerechtigkeit besteht ewig. Sein Horn ragt auf in Ehre. (Ž 92,11; Ž 111,3; 2K 9,9; 1Tm 6,18)10Der Gottlose wird es sehen und sich ärgern, mit seinen Zähnen wird er knirschen und vergehen. Das Begehren der Gottlosen geht verloren. (Jb 8,13; Jb 20,7)