Žalm 68 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

POVSTANE BŮH, A ROZPRCHNOU SE JEHO NEPŘÁTELÉ

1 Pro předního zpěváka, Davidův. Zpívaný žalm. 2 Povstane Bůh, a rozprchnou se jeho nepřátelé, na útěk se před ním dají, kdo ho nenávidí. 3 Odvaneš je jako dým. Tak jako taje vosk před žárem ohně, tak zhynou před Bohem svévolníci. 4 Spravedliví se však zaradují a jásotem budou oslavovat Boha, budou se radostně veselit. 5 Prozpěvujte Bohu, pějte žalmy jeho jménu, upravujte cestu tomu, který jede pustinami. Hospodin je jeho jméno, jásotem ho oslavujte. 6 Otec sirotků, obhájce vdov je Bůh v obydlí svém svatém. 7 Bůh, jenž osamělé usazuje v domě, vyvádí vězně k šťastnému životu; odbojníci však zůstanou ve vyprahlé zemi. 8 Bože, když jsi táhl v čele svého lidu, když jsi kráčel pustým krajem, -Sela- 9 třásla se země, kanuly krůpěje z nebe před Bohem ze Sínaje, před Bohem, Bohem Izraele. 10 Štědrým přívalem jsi skrápěl své dědictví, Bože, když se země vysílila, pečoval jsi o ni. 11 Tvoje stádce se v ní usadilo. Bože, ve své dobrotě máš péči o poníženého! 12 Panovník pronáší výrok. Nesmírný je zástup žen, jež radostnou zvěst nesou: 13 „Pádí králové i se zástupy, pádí, hospodyně rozdělují kořist. 14 Zůstanete ležet mezi ohradami? Jak se blyští stříbrem potažená křídla holubice, perutě zlatavě zelenavé! 15 Už jí Všemohoucí rozehnal ty krále! To tys přikryl sněhem šerý Salmón.“ 16 Horou bohů je hora Bášan, hora Bášan je hora strmých štítů. 17 Proč, vy strmé horské štíty, úkosem shlížíte na horu, na níž se usadit zatoužil Bůh? Tam bude Hospodin přebývat natrvalo. 18 Božích vozů jsou desetitisíce, tisíce tisíců. Panovník je mezi nimi, ze Sínaje táhne do svatyně. 19 Vystoupil jsi na výšinu, ty, kdo byli v zajetí, jsi vedl, mnohé z lidí přijals darem, odbojníci však museli zůstat v poušti, Hospodine, Bože! 20 Požehnán buď Panovník, den ze dne za nás nosí břímě. Bůh je naše spása. -Sela- 21 Bůh je Bohem, jenž nás zachraňuje. Je to on, Panovník Hospodin, kdo vyvádí z tenat smrti. 22 Ano, Bůh rozdrtí nepřátelům hlavu, témě tomu, který se ve vinách brodí. 23 Panovník řekl: „Vyvedu z Bášanu, vyvedl jsem i z hlubin moře 24 a noha tvá je rozdrtí v krvi, ať jazyk tvých psů má z nepřátel podíl.“ 25 Všichni spatřili tvůj průvod, Bože, průvod mého Boha, mého Krále, do svatyně. 26 Napřed šli zpěváci, za nimi hudebníci, uprostřed s bubínky dívky. 27 V shromážděních dobrořečte Bohu, Hospodinu, vy z pramene Izraele! 28 Tady je Benjamín, nejmladší, jenž se stal nad nimi pánem, nad veliteli Judy a jeho oddíly, nad veliteli Zabulóna, veliteli Neftalího. 29 Byl to příkaz tvého Boha. Nechť se tvá moc, Bože, mocně prokazuje v tom, co pro nás konáš 30 ze svého chrámu nad Jeruzalémem. Králové ti budou přinášet dary. 31 Oboř se na tu divou zvěř v rákosí, na stádo turů mezi býčky národů, na toho, který se vrhá do bláta kvůli úlomku stříbra. Rozpraš národy válkychtivé! 32 Ať přijdou egyptští velmožové, ať Kúš vztáhne ruce vstříc Bohu. 33 Království země, zpívejte Bohu, zapějte žalmy Panovníku, -Sela- 34 tomu, jenž jezdí po nebi, po nebi odvěkém. Hle, vydal hlas, hlas plný moci. 35 Uznejte Boží moc! Jeho vznešenost se klene nad Izraelem, jeho moc do mraků strmí. 36 Bůh ze tvých svatyň vzbuzuje bázeň, Bůh Izraele. On dává moc a udatnost lidu. Požehnán buď Bůh!

Bible Kralická

1 Přednímu z kantorů, Davidův žalm k zpívání. 2 Povstane Bůh, a rozprchnou se nepřátelé jeho, a utekou od tváři jeho ti, kteříž ho mají v nenávisti. 3 Jakož rozehnán bývá dým, tak je rozženeš; jakož se rozplývá vosk před ohněm, tak bezbožní zahynou před tváří Boží. 4 Spravedliví pak veselíce se, poskakovati budou před Bohem, a plésati budou radostí. 5 Prozpěvujte Bohu, žalmy zpívejte jménu jeho, vyrovnejte cestu tomu, kterýž se vznáší na oblacích. Hospodin jest jméno jeho, plésejtež před ním. 6 Otec jest sirotků a ochránce vdov, Bůh v příbytku svatém svém. 7 Bůh samotné rozmnožuje v domy, vyvodí vězně z okovů, zpurní pak bydliti musejí v zemi vyprahlé. 8 Bože, když jsi předcházel lid svůj, když jsi kráčel po poušti, Sélah, 9 Země se třásla, též i nebesa rozplývala se před tváří Boží, i ta hora Sinai před přítomností Boží, Boha Izraelského. 10 Deštěm štědrosti hojné skropoval jsi, Bože, dědictví své, a když zemdlívalo, ty jsi je zase očerstvoval. 11 Zástupové tvoji přebývají v něm, kteréžs ty nastrojil dobrotivostí svou pro chudého, ó Bože. 12 Pán dal slovo své, i těch, kteréž potěšeně zvěstovaly, zástup veliký, řkoucích: 13 Králové s vojsky utíkali, utíkali, a doma hlídající dělily kořisti. 14 Ačkoli jste mezi kotly ležeti musili, však jste jako holubice, mající křídla postříbřená, a brky z ryzího zlata. 15 Když Všemohoucí rozptýlí krále v této zemi, zbělíš jako sníh na hoře Salmon. 16 Hoře veliké, hoře v Bázan, hoře pahrbkovaté, hoře v Bázan. 17 Pročež vyskakujete, hory pahrbkovaté? Na tétoť hoře zalíbilo se Bohu přebývati,jistě žeť na ní Hospodin na věky přebývati bude. 18 Vozů Božích jest dvadceti tisíců, mnoho tisíců andělů, Pán pak mezi nimi jako na Sinai v svatyni přebývá. 19 Vstoupil jsi na výsost, jaté jsi vedl vězně, vzal jsi dary pro lidi. I nejzpurnější k přebývání s námi, Hospodine Bože, přivozuješ. 20 Požehnaný Pán, každého dne nás osýpá dary svými, Bůh silný spasení našeho. Sélah. 21 Onť jest Bůh silný náš, Bůh silný k hojnému spasení. Hospodin Pán z smrti vyvodí. 22 Raní zajisté Bůh hlavu nepřátel svých, a vrch hlavy vlasatý chodícího v hříších svých. 23 Řekltě Pán: Zaseť vyvedu své, jako z Bázan, zase vyvedu z hlubokosti mořské. 24 A protož noha tvá zbrocena bude ve krvi, i jazyk psů tvých krví nepřátelskou. 25 Spatřili slavné jití tvé, Bože, jití silného Boha mého a krále mého v svatyni. 26 Napřed šli zpěváci, z zadu hrající na nástroje hudebné, u prostřed pak děvečky bubnující. 27 V shromážděních dobrořečte Bohu Pánu, kteříž jste z národu Izraelského. 28 Tu ať jest Beniamin maličký, kterýž je opanoval, tu knížata z Judy a houfové jejich, knížata z Zabulona, i knížata z Neftalíma. 29 Obdařil tě Bůh tvůj silou. Potvrdiž, Bože, což jsi mezi námi vzdělal, 30 Z chrámu svého nad Jeruzalémem, do něhož tobě přinášeti budou králové dary. 31 Zahub zástup kopidlníků, sebrání mocných vůdců i lidu bujného, pyšně vykračující s kusy stříbra; rozptyl lidi žádostivé válek. 32 Přijdouť nejvzácnější z Egypta, Mouřenínská země rychle vztáhne ruku svou k Bohu. 33 Království země zpívejte Bohu, žalmy zpívejte Pánu, Sélah, 34 Tomu, kterýž se vznáší nad nebem nebes starodávních; aj, vydává hlas svůj, hlas přemocný. 35 Dejte čest síly Bohu, jehož důstojnost nad Izraelem, a velikomocnost jeho na oblacích. [ (Psalms 68:36) Přehrozný jsi, ó Bože, z svatých příbytků svých. Bůh silný Izraelský, onť dává moc a sílu lidu svému, Bůh požehnaný. ]

King James Version

1 To the chief Musician, A Psalm or Song of David. Let God arise, let his enemies be scattered: let them also that hate him flee before him. 2 As smoke is driven away, so drive them away: as wax melteth before the fire, so let the wicked perish at the presence of God. 3 But let the righteous be glad; let them rejoice before God: yea, let them exceedingly rejoice. 4 Sing unto God, sing praises to his name: extol him that rideth upon the heavens by his name JAH, and rejoice before him. 5 A father of the fatherless, and a judge of the widows, is God in his holy habitation. 6 God setteth the solitary in families: he bringeth out those which are bound with chains: but the rebellious dwell in a dry land . 7 O God, when thou wentest forth before thy people, when thou didst march through the wilderness; Selah: 8 The earth shook, the heavens also dropped at the presence of God: even Sinai itself was moved at the presence of God, the God of Israel. 9 Thou, O God, didst send a plentiful rain, whereby thou didst confirm thine inheritance, when it was weary. 10 Thy congregation hath dwelt therein: thou, O God, hast prepared of thy goodness for the poor. 11 The Lord gave the word: great was the company of those that published it . 12 Kings of armies did flee apace: and she that tarried at home divided the spoil. 13 Though ye have lien among the pots, yet shall ye be as the wings of a dove covered with silver, and her feathers with yellow gold. 14 When the Almighty scattered kings in it, it was white as snow in Salmon. 15 The hill of God is as the hill of Bashan; an high hill as the hill of Bashan. 16 Why leap ye, ye high hills? this is the hill which God desireth to dwell in; yea, the LORD will dwell in it for ever. 17 The chariots of God are twenty thousand, even thousands of angels: the Lord is among them, as in Sinai, in the holy place . 18 Thou hast ascended on high, thou hast led captivity captive: thou hast received gifts for men; yea, for the rebellious also, that the LORD God might dwell among them . 19 Blessed be the Lord, who daily loadeth us with benefits, even the God of our salvation. Selah. 20 He that is our God is the God of salvation; and unto GOD the Lord belong the issues from death. 21 But God shall wound the head of his enemies, and the hairy scalp of such an one as goeth on still in his trespasses. 22 The Lord said, I will bring again from Bashan, I will bring my people again from the depths of the sea: 23 That thy foot may be dipped in the blood of thine enemies, and the tongue of thy dogs in the same. 24 They have seen thy goings, O God; even the goings of my God, my King, in the sanctuary. 25 The singers went before, the players on instruments followed after; among them were the damsels playing with timbrels. 26 Bless ye God in the congregations, even the Lord, from the fountain of Israel. 27 There is little Benjamin with their ruler, the princes of Judah and their council, the princes of Zebulun, and the princes of Naphtali. 28 Thy God hath commanded thy strength: strengthen, O God, that which thou hast wrought for us. 29 Because of thy temple at Jerusalem shall kings bring presents unto thee. 30 Rebuke the company of spearmen, the multitude of the bulls, with the calves of the people, till every one submit himself with pieces of silver: scatter thou the people that delight in war. 31 Princes shall come out of Egypt; Ethiopia shall soon stretch out her hands unto God. 32 Sing unto God, ye kingdoms of the earth; O sing praises unto the Lord; Selah: 33 To him that rideth upon the heavens of heavens, which were of old; lo, he doth send out his voice, and that a mighty voice. 34 Ascribe ye strength unto God: his excellency is over Israel, and his strength is in the clouds. 35 O God, thou art terrible out of thy holy places: the God of Israel is he that giveth strength and power unto his people. Blessed be God.

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

Gottes Siegeszug vom Sinai zum Tempel

1 Für den Chormeister. Ein Psalm Davids. Ein Lied. 2 Gott steht auf, seine Feinde zerstieben; die ihn hassen, fliehen vor seinem Angesicht. (Nu 10,35; Iz 33,3) 3 Wie Rauch verweht, wehst du sie weg. / Wie Wachs am Feuer zerfließt, so vergehen die Frevler vor Gottes Angesicht. (Ž 92,10) 4 Die Gerechten aber freuen sich, sie jubeln vor Gott und jauchzen in Freude. 5 Singt für Gott, spielt seinem Namen! / Erhebt ihn, der durch die Steppen einherfährt: HERR ist sein Name, und jubelt vor seinem Angesicht! (Dt 33,26; Ž 7,18; Ž 18,11; Iz 19,1)

Dt 33,26Ž 7,18Ž 18,11Iz 19,1

6 Ein Vater der Waisen, ein Anwalt der Witwen ist Gott in seiner heiligen Wohnung. (Ž 10,18) 7 Gott bringt Verlassene heim, / führt Gefangene hinaus in das Glück; doch Aufsässige müssen wohnen im dürren Land. (Ž 146,7) 8 Gott, als du deinem Volk voranzogst, als du die Wüste durchschrittest, [Sela] (Ex 13,21; Dt 33,2) 9 da bebte die Erde, da ergossen sich die Himmel vor Gott, dem vom Sinai, vor Gott, dem Gott Israels. (Ex 19,18; Sd 5,4; Ž 18,8; Ž 77,19; Ž 97,4; Ž 99,1; Ž 104,32; Ž 114,6; Iz 63,19; Abk 3,6; Sír 16,18)

Ex 19,18Sd 5,4Ž 18,8Ž 77,19Ž 97,4Ž 99,1Ž 104,32Ž 114,6Iz 63,19Abk 3,6Sír 16,18

10 Gott, du ließest Regen strömen in Fülle über dein verschmachtendes Erbland, das du selbst gegründet. 11 Dein Geschöpf fand dort Wohnung; Gott, in deiner Güte versorgst du den Armen. 12 Der Herr entsendet ein Wort; groß ist der Siegesbotinnen Schar. (Iz 52,7) 13 Die Könige der Heere fliehen, sie fliehen. Die Schöne des Hauses darf die Beute verteilen. 14 Bleibt ihr zurück zwischen den Hürden? / Die Flügel der Taube sind überzogen mit Silber, ihre Schwingen mit gelbgrünem Feingold. (Sd 5,16) 15 Als der Allmächtige Könige dort zerstreute, fiel Schnee auf dem Zalmon. (Sd 9,48) 16 Berg Gottes, Berg von Baschan, Berg mit Gipfeln, Berg von Baschan: 17 Warum blickt ihr voll Neid, ihr hohen Gipfel, / auf den Berg, den Gott sich zum Wohnsitz erwählt hat? Dort wird der HERR wohnen in Ewigkeit. (Ž 132,13; Ez 43,7) 18 Die Wagen Gottes sind zahllos, tausendmal tausend. Mit ihnen zieht der Herr vom Sinai zum Heiligtum. (2Kr 6,17) 19 Hinaufgestiegen bist du zur Höhe, hast Gefangene mitgeführt, hast Gaben genommen von Menschen - auch von Aufsässigen -, HERR, Gott, um dort zu wohnen. (Ž 47,6; Ef 4,8) 20 Gepriesen sei der Herr, Tag für Tag! Gott trägt uns, er ist unsere Rettung. [Sela] (Ž 145,2; Iz 46,3; Iz 63,9) 21 Gott ist für uns ein Gott, der Rettung bringt, und GOTT, der Herr, führt heraus aus dem Tode. (Ž 9,14) 22 Ja, Gott zerschmettert das Haupt seiner Feinde, den Scheitel dessen, der in Sünde dahinlebt. 23 Der Herr hat gesprochen: Ich bringe vom Baschan zurück, ich bringe zurück aus den Tiefen des Meeres. 24 Dein Fuß wird baden im Blut, die Zunge deiner Hunde ihren Anteil bekommen an den Feinden.^[1] (1Kr 21,19; 1Kr 22,38; Ž 58,11) 25 Gott, sie sahen deinen Einzug, den Einzug meines Gottes und Königs ins Heiligtum: (2S 6,13; Ž 24,7) 26 voraus die Sänger, die Saitenspieler danach, dazwischen Mädchen mit kleinen Pauken. (2S 6,5; Ž 149,3) 27 Versammelt euch und preist Gott, den HERRN, von Israels Quelle her! 28 Dort Benjamin, der Jüngste, der sie anführt, / die Fürsten von Juda in ihrer Vollmacht, die Fürsten von Sebulon, die Fürsten von Naftali.^[2] (Sd 20,43; Iz 8,23) 29 Aufgeboten hat dein Gott deine Macht. Bekräftige, Gott, was du für uns getan hast, (Ž 80,3) 30 von deinem Tempel aus, hoch über Jerusalem, wo dir Könige Tribut entrichten. 31 Drohe dem Untier im Schilf, der Rotte der Stiere unter den Kälbern der Völker! Tritt sie nieder, die nach Silber gieren! Zerstreue die Völker, denen Schlachten gefallen! (Ez 29,2) 32 Aus Ägypten kommen kostbare Stoffe; Kusch hebt eilends zu Gott seine Hände. (Ž 72,10; Iz 18,7; Iz 45,14; Sk 8,27)

Ž 72,10Iz 18,7Iz 45,14Sk 8,27

33 Ihr Königreiche der Erde, singet für Gott, singt und spielt für den Herrn, [Sela] (Ž 7,18) 34 der dahinfährt über den Himmel, den uralten Himmel, der seine Stimme erhebt, seine machtvolle Stimme! 35 Gebt Gott die Macht! / Über Israel ragt seine Hoheit, seine Macht ragt bis zu den Wolken. 36 Furcht gebietend bist du, Gott, von deinem Heiligtum aus, / er ist der Gott Israels, der dem Volke Macht und Stärke gibt. Gott sei gepriesen!

English Standard Version

od Crossway

God Shall Scatter His Enemies

1 To the choirmaster. A Psalm of David. A Song. God shall arise, his enemies shall be scattered; and those who hate him shall flee before him! (Nu 10,35; Ž 89,10; Ž 92,9; Iz 33,3)

Nu 10,35Ž 89,10Ž 92,9Iz 33,3

2 As smoke is driven away, so you shall drive them away; as wax melts before fire, so the wicked shall perish before God! (Ž 22,14; Ž 37,20; Ž 97,5; Mi 1,4)

Ž 22,14Ž 37,20Ž 97,5Mi 1,4

3 But the righteous shall be glad; they shall exult before God; they shall be jubilant with joy! (Ž 32,11) 4 Sing to God, sing praises to his name; lift up a song to him who rides through the deserts; his name is the Lord; exult before him! (Ž 18,10; Ž 66,4; Ž 68,33; Ž 89,8; Iz 40,3; Iz 62,10)

Ž 18,10Ž 66,4Ž 68,33Ž 89,8Iz 40,3Iz 62,10

5 Father of the fatherless and protector of widows is God in his holy habitation. (Dt 10,18; Ž 10,14) 6 God settles the solitary in a home; he leads out the prisoners to prosperity, but the rebellious dwell in a parched land. (1S 2,5; Ž 68,18; Ž 69,33; Ž 107,10; Ž 107,14; Ž 107,33; Ž 107,40; Ž 113,9; Ž 146,7; Sk 12,7; Sk 16,26)

1S 2,5Ž 68,18Ž 69,33Ž 107,10Ž 107,14Ž 107,33Ž 107,40Ž 113,9Ž 146,7Sk 12,7Sk 16,26

7 O God, when you went out before your people, when you marched through the wilderness, (Ex 13,21; Sd 4,14; Sd 5,4; Ž 78,40; Abk 3,13; Za 14,3)

Ex 13,21Sd 4,14Sd 5,4Ž 78,40Abk 3,13Za 14,3

8 the earth quaked, the heavens poured down rain, before God, the One of Sinai, before God,^[1] the God of Israel. (Ex 19,18; Sd 5,4) 9 Rain in abundance, O God, you shed abroad; you restored your inheritance as it languished; (Ž 65,9) 10 your flock^[2] found a dwelling in it; in your goodness, O God, you provided for the needy. (Ž 65,9; Ž 78,20) 11 The Lord gives the word; the women who announce the news are a great host: (Ex 15,20; 1S 18,6; Ž 33,9) 12 “The kings of the armies—they flee, they flee!” The women at home divide the spoil— (Nu 31,8; Jz 10,16; Jz 12,7; Sd 5,19; Sd 5,30; Ž 110,5)

Nu 31,8Jz 10,16Jz 12,7Sd 5,19Sd 5,30Ž 110,5

13 though you men lie among the sheepfolds— the wings of a dove covered with silver, its pinions with shimmering gold. (Gn 49,14; Sd 5,16) 14 When the Almighty scatters kings there, let snow fall on Zalmon. (Sd 9,48) 15 O mountain of God, mountain of Bashan; O many-peaked^[3] mountain, mountain of Bashan! 16 Why do you look with hatred, O many-peaked mountain, at the mount that God desired for his abode, yes, where the Lord will dwell forever? (Dt 12,5; Ž 78,54; Ž 87,1; Ž 132,13)

Dt 12,5Ž 78,54Ž 87,1Ž 132,13

17 The chariots of God are twice ten thousand, thousands upon thousands; the Lord is among them; Sinai is now in the sanctuary. (2Kr 6,17; Abk 3,8) 18 You ascended on high, leading a host of captives in your train and receiving gifts among men, even among the rebellious, that the Lord God may dwell there. (Ex 29,45; Sd 5,12; Ž 7,7; Ž 47,5; Ž 78,60; J 14,23; Sk 1,9; Sk 2,4; Sk 2,33; Ř 5,8; Ef 4,8; 1Tm 1,13; Zj 21,3)

Ex 29,45Sd 5,12Ž 7,7Ž 47,5Ž 78,60J 14,23Sk 1,9Sk 2,4Sk 2,33Ř 5,8Ef 4,81Tm 1,13Zj 21,3

19 Blessed be the Lord, who daily bears us up; God is our salvation. (Iz 46,4) 20 Our God is a God of salvation, and to God, the Lord, belong deliverances from death. (Dt 32,39; Kaz 7,18; Zj 1,18) 21 But God will strike the heads of his enemies, the hairy crown of him who walks in his guilty ways. (Ž 110,6; Abk 3,13) 22 The Lord said, “I will bring them back from Bashan, I will bring them back from the depths of the sea, (Nu 21,33; Am 9,2) 23 that you may strike your feet in their blood, that the tongues of your dogs may have their portion from the foe.” (1Kr 21,19; 1Kr 22,38; Ž 58,10) 24 Your procession is^[4] seen, O God, the procession of my God, my King, into the sanctuary— 25 the singers in front, the musicians last, between them virgins playing tambourines: (Ex 15,20; Sd 11,34; 1Pa 13,8; 1Pa 15,16; Ž 33,3; Ž 47,5)

Ex 15,20Sd 11,341Pa 13,81Pa 15,16Ž 33,3Ž 47,5

26 “Bless God in the great congregation, the Lord, O you^[5] who are of Israel’s fountain!” (Dt 33,28; Ž 22,25; Ž 26,12; Iz 48,1; Iz 51,1)

Dt 33,28Ž 22,25Ž 26,12Iz 48,1Iz 51,1

27 There is Benjamin, the least of them, in the lead, the princes of Judah in their throng, the princes of Zebulun, the princes of Naphtali. (Sd 5,18; 1S 9,21) 28 Summon your power, O God,^[6] the power, O God, by which you have worked for us. (Ž 42,8) 29 Because of your temple at Jerusalem kings shall bear gifts to you. (1Kr 10,10; 1Kr 10,25; 2Pa 32,23; Ž 45,12; Ž 76,11; Iz 18,7)

1Kr 10,101Kr 10,252Pa 32,23Ž 45,12Ž 76,11Iz 18,7

30 Rebuke the beasts that dwell among the reeds, the herd of bulls with the calves of the peoples. Trample underfoot those who lust after tribute; scatter the peoples who delight in war.^[7] (2S 8,2; 2S 8,6; Jb 40,21; Ž 22,12; Iz 19,6; Ez 29,3; Ez 32,2)

2S 8,22S 8,6Jb 40,21Ž 22,12Iz 19,6Ez 29,3Ez 32,2

31 Nobles shall come from Egypt; Cush shall hasten to stretch out her hands to God. (Ž 44,20; Ž 87,4; Iz 19,19; Iz 19,21; Iz 45,14; Sf 3,10)

Ž 44,20Ž 87,4Iz 19,19Iz 19,21Iz 45,14Sf 3,10

32 O kingdoms of the earth, sing to God; sing praises to the Lord, (Ž 102,22) 33 to him who rides in the heavens, the ancient heavens; behold, he sends out his voice, his mighty voice. (Dt 10,14; Dt 33,26; 1Kr 8,27; Ž 18,10; Ž 29,4; Ž 46,6; Ž 104,3)

Dt 10,14Dt 33,261Kr 8,27Ž 18,10Ž 29,4Ž 46,6Ž 104,3

34 Ascribe power to God, whose majesty is over Israel, and whose power is in the skies. (Ž 29,1; Ž 36,5; Ž 57,10; Ž 108,4; Ž 150,1)

Ž 29,1Ž 36,5Ž 57,10Ž 108,4Ž 150,1

35 Awesome is God from his^[8] sanctuary; the God of Israel—he is the one who gives power and strength to his people. Blessed be God! (Ž 29,11; Ž 47,2; Ž 65,5; Ž 110,2; Iz 40,29)

Ž 29,11Ž 47,2Ž 65,5Ž 110,2Iz 40,29

Lutherbibel 2017

od Deutsche Bibelgesellschaft

Der Sieg Gottes

1 Ein Psalmlied Davids, vorzusingen. 2 Gott steht auf; so werden seine Feinde zerstreut, und die ihn hassen, fliehen vor ihm. (Nu 10,35) 3 Wie Rauch verweht, so verwehen sie; wie Wachs zerschmilzt vor dem Feuer, so kommen die Frevler um vor Gott. 4 Die Gerechten aber freuen sich / und sind fröhlich vor Gott und freuen sich von Herzen. 5 Singet Gott, lobsinget seinem Namen! / Macht Bahn dem, der auf den Wolken einherfährt; er heißt HERR. Freuet euch vor ihm! (Iz 57,14) 6 Ein Vater der Waisen und ein Helfer der Witwen ist Gott in seiner heiligen Wohnung, (Ž 10,14) 7 ein Gott, der die Einsamen nach Hause bringt, / der die Gefangenen herausführt, dass es ihnen wohlgehe; aber die Abtrünnigen bleiben in dürrem Lande. 8 Gott, als du vor deinem Volk herzogst, als du einhergingst in der Wüste, – Sela – (Ex 13,21) 9 da bebte die Erde, / und die Himmel troffen vor Gott – am Sinai –, vor Gott, dem Gott Israels. (Ex 19,16) 10 Du gabst, Gott, Regen in Fülle, und dein Erbe, das dürre war, erquicktest du, 11 dass deine Tiere darin wohnen konnten. Gott, du labst die Elenden in deiner Güte. 12 Der Herr gibt ein Wort – der Freudenbotinnen ist eine große Schar –: (Iz 52,7) 13 Die Könige der Heerscharen fliehen, sie fliehen, und die Frauen teilen die Beute aus. 14 Wollt ihr zwischen den Hürden lagern? / Die Flügel der Tauben sind überzogen mit Silber, und ihre Schwingen schimmern von Gold. (Sd 5,16) 15 Als der Allmächtige dort Könige zerstreute, fiel Schnee auf dem Zalmon. 16 Ein Berg Gottes ist Baschans Gebirge, ein Gebirge, reich an Gipfeln, ist Baschans Gebirge. 17 Was seht ihr scheel, ihr Berge, ihr Gipfel, / auf den Berg, wo es Gott gefällt zu thronen? Ja, dort bleibt der HERR immerdar. (Ž 132,13) 18 Gottes Wagen sind vieltausendmal tausend; der Herr ist unter ihnen, der vom Sinai ist im Heiligtum. 19 Du bist aufgefahren zur Höhe und führtest Gefangne gefangen, du hast Gaben empfangen von Menschen – auch von Abtrünnigen –, auf dass Gott der HERR daselbst wohne. (Ef 4,8) 20 Gelobt sei der Herr täglich. Gott legt uns eine Last auf, aber er hilft uns auch^[1]. Sela. (1K 10,13) 21 Wir haben einen Gott, der da hilft, und den HERRN, einen Herrn, der vom Tode errettet. 22 Ja, Gott wird den Kopf seiner Feinde zerschmettern, den Schädel derer, die da fortfahren in ihrer Sünde. 23 Der Herr hat gesagt: Aus Baschan will ich sie wieder holen, aus der Tiefe des Meeres will ich sie holen, 24 dass du deinen Fuß im Blut der Feinde badest und deine Hunde es lecken. 25 Man sieht, Gott, wie du einherziehst, wie du, mein Gott und König, einherziehst im Heiligtum. (2S 6,13; Ž 24,7) 26 Die Sänger gehen voran, danach die Spielleute inmitten der Mädchen, die da Pauken schlagen. (Ex 15,20) 27 »Lobet Gott in den Versammlungen, den HERRN, ihr vom Brunnen Israels.« (Iz 48,1) 28 Benjamin, der Jüngste, geht ihnen voran, / dann die Fürsten Judas mit ihren Scharen, die Fürsten Sebulons, die Fürsten Naftalis. 29 Biete auf, Gott, deine Macht, die Macht, Gott, die du an uns bewiesen hast 30 von deinem Tempel her; um Jerusalems willen werden dir Könige Geschenke bringen. (Ž 72,10) 31 Bedrohe das Tier im Schilf, die Rotte der Stiere unter den Kälbern, den Völkern, die da zertreten um des Silbers willen. Zerstreue die Völker, die gerne Krieg führen. 32 Aus Ägypten werden Gesandte kommen; Kusch wird seine Hände ausstrecken zu Gott. (Iz 18,7; Iz 19,21; Iz 45,14; Sk 8,27)

Iz 18,7Iz 19,21Iz 45,14Sk 8,27

33 Ihr Königreiche auf Erden, singet Gott, lobsinget dem Herrn! Sela. 34 Er fährt einher durch die Himmel, die von Anbeginn sind. Siehe, er lässt seine Stimme erschallen, eine gewaltige Stimme. 35 Gebt Gott die Macht! Seine Herrlichkeit ist über Israel und seine Macht in den Wolken. 36 Zu fürchten bist du, Gott, in deinem Heiligtum. / Er ist Israels Gott. Er wird dem Volk Macht und Kraft geben. Gelobt sei Gott!