Žalm 65 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

ZTIŠENÍM SE SLUŠÍ TEBE CHVÁLIT

1 Pro předního zpěváka, žalm. Davidův, píseň. 2 Ztišením se sluší tebe chválit, Bože, na Sijónu, plnit tobě sliby. 3 K tobě, jenž modlitby slyšíš, přichází veškeré tvorstvo. 4 Přemohly mě nepravosti, našich nevěrností jenom ty nás zprostíš. 5 Blaze tomu, koho vyvolíš a přijmeš, aby směl pobývat ve tvých nádvořích. Tam se budem sytit dary tvého domu, tvého svatého chrámu. 6 Ve své spravedlnosti nám odpovídáš činy budícími bázeň, Bože, naše spáso, naděje všech končin země i zámořských dálek, 7 jenž jsi upevnil svou mocí hory, opásán bohatýrskou silou, 8 jenž konejšíš hukot moří, hukot jejich vlnobití i vřavu národů. 9 Z tvých znamení jímá bázeň obyvatele všech končin, tam, kde jitro nastává i kde se snáší večer, všechno naplňuješ plesem. 10 Navštěvuješ zemi, hojností ji zahrnuješ, velmi bohatou ji činíš. Boží potok je naplněn vodou, pečuješ jim o obilí, ano, máš o zemi péči: 11 zavlažuješ brázdy, kypříš hroudy, vydatnými prškami ji činíš vláčnou, žehnáš tomu, co z ní raší. 12 Ty svou dobrotou celý rok korunuješ, ve tvých stopách kane tučnost, 13 kane na pastviny v stepi, a pahorky jásotem se opásaly. 14 Louky se oděly stády, doliny se halí obilím, zvučí hlaholem a zpěvem.

Bible Kralická

1 Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň. 2 Na tobě přestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobě slib vyplňovati. 3 Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude. 4 Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení naše ty očistíš. 5 Blahoslavený, kohož vyvoluješ, a přivodíš, aby obýval v síňcích tvých. Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu tvého. 6 Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvíš, Bože spasení našeho, naděje všech končin země i moře dalekého, 7 Kterýž upevňuješ hory mocí svou,silou jsa přepásán, 8 Kterýž skrocuješ zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se národů, 9 Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých, kteréž nastáváním jitra a večera k plésání přivodíš. 10 Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji, hojně ji obohacuješ. Potok Boží naplňován bývá vodami, i nastrojuješ obilé jejich, když ji tak spravuješ. 11 Záhony její svlažuješ, brázdy její snižuješ, dešti ji obměkčuješ, a zrostlinám jejím požehnání dáváš. 12 Korunuješ rok dobrotivostí svou, a šlepěje tvé kropí tučností; 13 Skropují pastviště po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním přepasováni bývají. [ (Psalms 65:14) Přiodíny bývají roviny dobytkem, a údolí přistřína obilím, tak že radostí prokřikují, a prozpěvují. ]

King James Version

1 To the chief Musician, A Psalm and Song of David. Praise waiteth for thee, O God, in Sion: and unto thee shall the vow be performed. 2 O thou that hearest prayer, unto thee shall all flesh come. 3 Iniquities prevail against me: as for our transgressions, thou shalt purge them away. 4 Blessed is the man whom thou choosest, and causest to approach unto thee, that he may dwell in thy courts: we shall be satisfied with the goodness of thy house, even of thy holy temple. 5 By terrible things in righteousness wilt thou answer us, O God of our salvation; who art the confidence of all the ends of the earth, and of them that are afar off upon the sea: 6 Which by his strength setteth fast the mountains; being girded with power: 7 Which stilleth the noise of the seas, the noise of their waves, and the tumult of the people. 8 They also that dwell in the uttermost parts are afraid at thy tokens: thou makest the outgoings of the morning and evening to rejoice. 9 Thou visitest the earth, and waterest it: thou greatly enrichest it with the river of God, which is full of water: thou preparest them corn, when thou hast so provided for it. 10 Thou waterest the ridges thereof abundantly: thou settlest the furrows thereof: thou makest it soft with showers: thou blessest the springing thereof. 11 Thou crownest the year with thy goodness; and thy paths drop fatness. 12 They drop upon the pastures of the wilderness: and the little hills rejoice on every side. 13 The pastures are clothed with flocks; the valleys also are covered over with corn; they shout for joy, they also sing.

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

Lobpreis auf den Retter und Schöpfer

1 Für den Chormeister. Ein Psalm Davids. Ein Lied. 2 Dir ist Schweigen Lobgesang, Gott, auf dem Zion, dir erfüllt man Gelübde. 3 Du erhörst das Bittgebet. Alles Fleisch wird zu dir kommen. 4 Sündenlasten, die mir zu schwer sind, unsere Frevel, nur du kannst sie sühnen. (Ž 32,1) 5 Selig, den du erwählst und in deine Nähe holst, in deinen Höfen darf er wohnen. Wir wollen uns sättigen am Gut deines Hauses, am heiligen Gut deines Tempels. (Ž 23,6; Ž 36,9) 6 Furcht gebietende Taten vollbringst du und gibst uns Antwort in Gerechtigkeit, du Gott unsrer Rettung, du Zuversicht aller Enden der Erde und der fernsten Gestade.^[1] 7 Du gründest die Berge in deiner Kraft, du gürtest dich mit Stärke. 8 Du stillst das Brausen der Meere, das Brausen ihrer Wogen, das Tosen der Völker. (Jb 38,11; Ž 89,10; Iz 17,12) 9 Alle, die an den Enden der Erde wohnen, / erschauern vor deinen Zeichen; das Kommen des Morgens und des Abends erfüllst du mit Jubel. 10 Du hast für das Land gesorgt, es getränkt, es überschüttet mit Reichtum. Der Bach Gottes ist voller Wasser, / gedeihen lässt du ihnen das Korn, so lässt du das Land gedeihen. (Ž 104,10; Jl 2,22) 11 Du hast seine Furchen getränkt, seine Schollen geebnet, du machst es weich durch Regen, segnest seine Gewächse. 12 Du hast das Jahr mit deiner Güte gekrönt, von Fett triefen deine Spuren. 13 In der Steppe prangen Auen, es gürten sich die Höhen mit Jubel. (Ž 96,12) 14 Die Weiden bekleiden sich mit Herden, / es hüllen sich die Täler in Korn. Sie jauchzen, ja, sie singen.

English Standard Version

od Crossway

O God of Our Salvation

1 To the choirmaster. A Psalm of David. A Song. Praise is due to you,^[1] O God, in Zion, and to you shall vows be performed. (Ž 50,14; Ž 62,1) 2 O you who hear prayer, to you shall all flesh come. (2Kr 19,20; Ž 86,9) 3 When iniquities prevail against me, you atone for our transgressions. (Ž 38,4; Ž 51,2; Ž 79,9; Iz 6,7)

Ž 38,4Ž 51,2Ž 79,9Iz 6,7

4 Blessed is the one you choose and bring near, to dwell in your courts! We shall be satisfied with the goodness of your house, the holiness of your temple! (Ž 16,11; Ž 27,4; Ž 33,12; Ž 84,4)

Ž 16,11Ž 27,4Ž 33,12Ž 84,4

5 By awesome deeds you answer us with righteousness, O God of our salvation, the hope of all the ends of the earth and of the farthest seas; (Dt 10,21; 2S 7,23; Ž 22,27; Ž 45,4; Ž 106,22; Zj 15,3)

Dt 10,212S 7,23Ž 22,27Ž 45,4Ž 106,22Zj 15,3

6 the one who by his strength established the mountains, being girded with might; (Ž 93,1) 7 who stills the roaring of the seas, the roaring of their waves, the tumult of the peoples, (Ž 74,23; Ž 89,9; Ž 93,3; Ž 107,29; Iz 17,12; Jr 5,22; Mt 8,26)

Ž 74,23Ž 89,9Ž 93,3Ž 107,29Iz 17,12Jr 5,22Mt 8,26

8 so that those who dwell at the ends of the earth are in awe at your signs. You make the going out of the morning and the evening to shout for joy. 9 You visit the earth and water it;^[2] you greatly enrich it; the river of God is full of water; you provide their grain, for so you have prepared it. (Lv 26,4; Jb 5,10; Ž 46,4; Ž 68,9; Ž 72,6; Ž 147,14)

Lv 26,4Jb 5,10Ž 46,4Ž 68,9Ž 72,6Ž 147,14

10 You water its furrows abundantly, settling its ridges, softening it with showers, and blessing its growth. (Dt 32,2) 11 You crown the year with your bounty; your wagon tracks overflow with abundance. (Jb 36,28) 12 The pastures of the wilderness overflow, the hills gird themselves with joy, (Jb 38,26; Iz 55,12; Jl 2,22) 13 the meadows clothe themselves with flocks, the valleys deck themselves with grain, they shout and sing together for joy. (Ž 98,8; Iz 30,23; Iz 44,23)

Lutherbibel 2017

od Deutsche Bibelgesellschaft

Gott krönt das Jahr mit seinem Gut

1 Ein Psalm Davids, ein Lied, vorzusingen. 2 Gott, man lobt dich in der Stille zu Zion, und dir hält man Gelübde. 3 Du erhörst Gebet; darum kommt alles Fleisch zu dir. 4 Unsre Missetat drückt uns hart; du wollest unsre Sünde vergeben. 5 Wohl dem, den du erwählst und zu dir lässt, dass er wohne in deinen Vorhöfen; der hat reichen Trost von deinem Hause, deinem heiligen Tempel. (Dt 4,7; Ž 63,3; Ž 84,2) 6 Erhöre uns nach der wunderbaren Gerechtigkeit, Gott, unser Heil, der du bist die Zuversicht aller auf Erden und fern am Meer; 7 der du die Berge gründest in deiner Kraft und gerüstet bist mit Macht; 8 der du stillst das Brausen des Meeres, das Brausen seiner Wellen und das Toben der Völker, (Ž 89,10) 9 dass sich entsetzen, die an den Enden wohnen, vor deinen Zeichen. Du machst fröhlich, was da lebet im Osten wie im Westen. 10 Du suchst das Land heim und bewässerst es / und machst es sehr reich; Gottes Brünnlein hat Wasser die Fülle. Du lässt ihr Getreide gut geraten; denn so baust du das Land. (Ž 67,7) 11 Du tränkst seine Furchen und feuchtest seine Schollen; mit Regen machst du es weich und segnest sein Gewächs. (Ž 104,13) 12 Du krönst das Jahr mit deinem Gut, und deine Spuren triefen von Segen^[1]. 13 Es triefen auch die Auen in der Steppe, und die Hügel gürten sich mit Jubel. 14 Die Anger sind voller Schafe, / und die Auen stehen dick mit Korn, dass man jauchzet und singet.