Žalm 44 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

BOŽE, NA VLASTNÍ UŠI JSME SLÝCHALI

1 Pro předního zpěváka; pro Kórachovce, poučující. 2 Bože, na vlastní uši jsme slýchali vyprávění svých otců o činu, který jsi vykonal za jejich dnů, za dnů dávných. 3 Pronárody jsi vyhnal svou rukou, je však jsi zasadil jako révu; rozdrtils národy, je však jsi propustil na svobodu. 4 Nezmocnili se země svým mečem, vítězství jim nedobyla jejich paže, nýbrž tvá pravice, tvoje paže, a světlo tvé tváře, neboť jsi v nich našel zalíbení. 5 Jenom ty jsi můj Král, Bože! Rozhodni, a Jákob bude spasen. 6 S tebou jsme nabrali na rohy své protivníky, útočníky podupali jsme v tvém jménu. 7 Proto na svůj luk se nespoléhám, ani meč mě nezachrání; 8 před protivníky jen tys nás spasil, a ty, kdo nás nenáviděli, jsi zahanbil. 9 Po všechny dny byl Bůh naší chloubou, tvému jménu chceme vzdávat chválu věčně. -Sela- 10 Teď jsi však na nás zanevřel a musíme se stydět, s našimi zástupy do boje nevycházíš. 11 Před protivníkem nás nutíš ustupovat, oloupili nás ti, kdo nás nenávidí. 12 Vydáváš nás jako ovce na porážku, rozptýlils nás mezi pronárody. 13 Lacino jsi prodal svůj lid, žádný zisk jsi z toho neměl. 14 Dovoluješ sousedům nás tupit, svému okolí jsme pro smích, pro pošklebky. 15 Pronárodům učinils nás pořekadlem, národy nad námi potřásají hlavou. 16 Neustále mám před sebou svoje zostuzení, tváře mi pokrývá hanba, 17 když slyším, jak se utrhač rouhá, když mě souží mstivost nepřítele. 18 To všechno nás postihlo, ač na tebe jsme nezapomínali, nezradili jsme tvou smlouvu. 19 Naše srdce se neodklonilo jinam, naše kroky neodbočily z tvé stezky, 20 i když jsi nás deptal v kraji draků, když jsi nás zahalil v šero smrti. 21 Kdybychom na jméno svého Boha zapomněli, k bohu cizímu své ruce rozepjali, 22 což by to Bůh neodhalil? Zná přece tajnosti srdce. 23 Kvůli tobě jsme vražděni denně, mají nás za ovce na zabití. 24 Vzbuď se, proč spíš, Panovníku? Procitni a nezanevři na nás provždy! 25 Proč skrýváš svou tvář? Proč na naše pokoření, na náš útisk zapomínáš? 26 Naše duše leží v prachu, naše hruď je přitištěna k zemi. 27 Na pomoc nám povstaň, vykup nás pro svoje milosrdenství!

Bible Kralická

1 Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující. 2 Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních. 3 Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil. 4 Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval. 5 Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova. 6 V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám. 7 Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj. 8 Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval. 9 A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. Sélah. 10 Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi. 11 Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše. 12 Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás. 13 Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich. 14 Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás. 15 Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo. 16 Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne, 17 A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se. 18 Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé. 19 Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé, 20 Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti. 21 Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu, 22 Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce. 23 Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané. 24 Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky. 25 I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše? 26 Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš. [ (Psalms 44:27) Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství. ]

King James Version

1 To the chief Musician for the sons of Korah, Maschil. We have heard with our ears, O God, our fathers have told us, what work thou didst in their days, in the times of old. 2 How thou didst drive out the heathen with thy hand, and plantedst them; how thou didst afflict the people, and cast them out. 3 For they got not the land in possession by their own sword, neither did their own arm save them: but thy right hand, and thine arm, and the light of thy countenance, because thou hadst a favour unto them. 4 Thou art my King, O God: command deliverances for Jacob. 5 Through thee will we push down our enemies: through thy name will we tread them under that rise up against us. 6 For I will not trust in my bow, neither shall my sword save me. 7 But thou hast saved us from our enemies, and hast put them to shame that hated us. 8 In God we boast all the day long, and praise thy name for ever. Selah. 9 But thou hast cast off, and put us to shame; and goest not forth with our armies. 10 Thou makest us to turn back from the enemy: and they which hate us spoil for themselves. 11 Thou hast given us like sheep appointed for meat; and hast scattered us among the heathen. 12 Thou sellest thy people for nought, and dost not increase thy wealth by their price. 13 Thou makest us a reproach to our neighbours, a scorn and a derision to them that are round about us. 14 Thou makest us a byword among the heathen, a shaking of the head among the people. 15 My confusion is continually before me, and the shame of my face hath covered me, 16 For the voice of him that reproacheth and blasphemeth; by reason of the enemy and avenger. 17 All this is come upon us; yet have we not forgotten thee, neither have we dealt falsely in thy covenant. 18 Our heart is not turned back, neither have our steps declined from thy way; 19 Though thou hast sore broken us in the place of dragons, and covered us with the shadow of death. 20 If we have forgotten the name of our God, or stretched out our hands to a strange god; 21 Shall not God search this out? for he knoweth the secrets of the heart. 22 Yea, for thy sake are we killed all the day long; we are counted as sheep for the slaughter. 23 Awake, why sleepest thou, O Lord? arise, cast us not off for ever. 24 Wherefore hidest thou thy face, and forgettest our affliction and our oppression? 25 For our soul is bowed down to the dust: our belly cleaveth unto the earth. 26 Arise for our help, and redeem us for thy mercies'sake.

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

Anklage Gottes Angsichts der Leiden des Gottesvolkes

1 Für den Chormeister. Ein Weisheitslied der Korachiter. 2 Gott, wir hörten es mit eigenen Ohren, unsere Väter haben uns erzählt von dem Werk, das du in ihren Tagen vollbracht hast, in den Tagen der Vorzeit. (Dt 4,9; 2S 7,22; Ž 78,3) 3 Mit eigener Hand hast du Völker vertrieben, sie aber pflanztest du ein. Du hast Nationen zerschlagen, sie aber sätest du aus. (Ž 78,55; Ž 80,9) 4 Denn nicht mit ihrem Schwert nahmen sie das Land in Besitz und nicht ihr Arm hat ihnen Rettung gebracht; nein, deine Rechte war es, dein Arm und das Licht deines Angesichts; denn du hattest an ihnen Gefallen. (Dt 8,17; Jz 24,12) 5 Du bist es, mein König, Gott! Gebiete rettende Taten für Jakob! (Ž 5,3) 6 Mit dir stoßen wir unsere Bedränger nieder, in deinem Namen zertreten wir, die gegen uns aufstehn. (Ž 60,14) 7 Denn ich vertraue nicht auf meinen Bogen, noch wird mein Schwert mir Rettung bringen; 8 nein, du hast uns vor unseren Bedrängern gerettet; du hast mit Schmach bedeckt, die uns hassen. 9 Wir rühmten uns Gottes den ganzen Tag und deinem Namen werden wir ewig danken. [Sela] 10 Doch nun hast du uns verstoßen und mit Schmach bedeckt, du ziehst nicht mehr aus mit unseren Heeren. (Ž 60,12) 11 Du lässt uns vor unsern Bedrängern fliehen und die uns hassen, plünderten uns aus. (Dt 28,25) 12 Du gibst uns preis wie Schlachtvieh und unter die Völker hast du uns zerstreut. (Dt 28,64) 13 Du verkaufst dein Volk um ein Spottgeld und hattest an dem Erlös keinen Gewinn. (Iz 52,3) 14 Du machst uns zum Hohn unseren Nachbarn, zu Spott und Schimpf denen, die rings um uns wohnen. (Ž 79,4; Ž 80,7) 15 Du machst uns zum Sprichwort unter den Völkern, die Nationen schütteln den Kopf. 16 Den ganzen Tag steht meine Schande vor mir, Schmach hat mein Gesicht bedeckt 17 wegen der Stimme des lästernden Spötters, wegen der rachgierigen Blicke des Feindes. 18 All das ist über uns gekommen / und doch hatten wir dich nicht vergessen und deinen Bund nicht verraten. 19 Unser Herz wich nicht zurück und unser Schritt hat deinen Pfad nicht verlassen. 20 Doch du hast uns zerschlagen am Ort der Schakale und uns mit Finsternis bedeckt. 21 Hätten wir den Namen unseres Gottes vergessen und zu einem fremden Gott unsere Hände erhoben, 22 würde Gott das nicht erforschen? Denn er kennt das im Herzen Verborgene. 23 Ja, um deinetwillen wurden wir den ganzen Tag getötet, wir galten als Schafe, zum Schlachten bestimmt. (Ř 8,36) 24 Wach auf! Warum schläfst du, Herr? Erwache, verstoß nicht für immer! (Ž 74,1; Ž 83,2) 25 Warum verbirgst du dein Angesicht, vergisst unser Elend und unsre Bedrückung? (Jb 13,24; Ž 89,47) 26 Unsere Seele ist in den Staub gebeugt, unser Leib klebt am Boden. (Ž 7,6; Ž 119,25) 27 Steh auf, uns zur Hilfe! In deiner Huld erlöse uns!

English Standard Version

od Crossway

Come to Our Help

1 To the choirmaster. A Maskil^[1] of the Sons of Korah. O God, we have heard with our ears, our fathers have told us, what deeds you performed in their days, in the days of old: (Ex 10,2; Ex 12,26; Ex 13,8; Ex 13,14; Dt 6,20; Sd 6,13; Ž 42,1; Ž 77,5; Ž 78,3)

Ex 10,2Ex 12,26Ex 13,8Ex 13,14Dt 6,20Sd 6,13Ž 42,1Ž 77,5Ž 78,3

2 you with your own hand drove out the nations, but them you planted; you afflicted the peoples, but them you set free; (Ex 15,17; Jz 3,10; 2S 7,10; Ž 78,55; Ž 80,8; Ž 80,9; Jr 17,8)

Ex 15,17Jz 3,102S 7,10Ž 78,55Ž 80,8Ž 80,9Jr 17,8

3 for not by their own sword did they win the land, nor did their own arm save them, but your right hand and your arm, and the light of your face, for you delighted in them. (Dt 4,37; Dt 7,7; Dt 10,15; Jz 24,12; Ž 4,6; Oz 1,7)

Dt 4,37Dt 7,7Dt 10,15Jz 24,12Ž 4,6Oz 1,7

4 You are my King, O God; ordain salvation for Jacob! (Ž 42,8; Ž 74,12) 5 Through you we push down our foes; through your name we tread down those who rise up against us. (Dt 33,17; Ž 60,12; Da 8,4) 6 For not in my bow do I trust, nor can my sword save me. (1S 17,47; Ž 33,16) 7 But you have saved us from our foes and have put to shame those who hate us. (Ž 35,4) 8 In God we have boasted continually, and we will give thanks to your name forever. (Ž 34,2) 9 But you have rejected us and disgraced us and have not gone out with our armies. (Sd 4,14; 2S 5,24; Ž 43,2; Ž 44,23; Ž 60,1; Ž 60,10; Ž 74,1; Ž 89,38; Ž 108,11)

Sd 4,142S 5,24Ž 43,2Ž 44,23Ž 60,1Ž 60,10Ž 74,1Ž 89,38Ž 108,11

10 You have made us turn back from the foe, and those who hate us have gotten spoil. (Lv 26,17; Dt 28,25; Jz 7,8; Jz 7,12)

Lv 26,17Dt 28,25Jz 7,8Jz 7,12

11 You have made us like sheep for slaughter and have scattered us among the nations. (Lv 26,33; Dt 4,27; Dt 28,64; Ž 44,22; Ž 106,27; Iz 52,3; Ez 20,23; J 7,35; 1P 1,1)

Lv 26,33Dt 4,27Dt 28,64Ž 44,22Ž 106,27Iz 52,3Ez 20,23J 7,351P 1,1

12 You have sold your people for a trifle, demanding no high price for them. (Dt 32,30; Sd 2,14; Sd 3,8; Jr 15,13)

Dt 32,30Sd 2,14Sd 3,8Jr 15,13

13 You have made us the taunt of our neighbors, the derision and scorn of those around us. (Neh 2,17; Ž 39,8; Ž 79,4; Ž 80,6; Ž 89,41; Ž 119,22)

Neh 2,17Ž 39,8Ž 79,4Ž 80,6Ž 89,41Ž 119,22

14 You have made us a byword among the nations, a laughingstock^[2] among the peoples. (Jb 16,4; Jb 17,6; Jr 24,9) 15 All day long my disgrace is before me, and shame has covered my face (2Pa 32,21) 16 at the sound of the taunter and reviler, at the sight of the enemy and the avenger. (Ž 8,2) 17 All this has come upon us, though we have not forgotten you, and we have not been false to your covenant. (Da 9,13) 18 Our heart has not turned back, nor have our steps departed from your way; (Jb 23,11; Ž 37,31; Ž 119,51; Ž 119,157)

Jb 23,11Ž 37,31Ž 119,51Ž 119,157

19 yet you have broken us in the place of jackals and covered us with the shadow of death. (Jb 3,5; Jb 30,29; Ž 51,8) 20 If we had forgotten the name of our God or spread out our hands to a foreign god, (Jb 11,13; Ž 68,31; Ž 81,9) 21 would not God discover this? For he knows the secrets of the heart. (Ž 139,1; Jr 17,10; J 2,25; Žd 4,13)

Ž 139,1Jr 17,10J 2,25Žd 4,13

22 Yet for your sake we are killed all the day long; we are regarded as sheep to be slaughtered. (Ž 44,11; Ř 8,36) 23 Awake! Why are you sleeping, O Lord? Rouse yourself! Do not reject us forever! (Ž 35,23; Ž 44,9) 24 Why do you hide your face? Why do you forget our affliction and oppression? (Jb 13,24) 25 For our soul is bowed down to the dust; our belly clings to the ground. (Ž 119,25) 26 Rise up; come to our help! Redeem us for the sake of your steadfast love! (Ž 25,22; Ž 63,7)

Lutherbibel 2017

od Deutsche Bibelgesellschaft

Hat Gott sein Volk verstoßen?

1 Eine Unterweisung der Korachiter, vorzusingen. 2 Gott, wir haben mit unsern Ohren gehört, / unsre Väter haben’s uns erzählt, was du getan hast zu ihren Zeiten, vor alters. (Dt 6,20) 3 Du hast mit deiner Hand die Völker vertrieben, sie aber hast du eingesetzt; du hast die Nationen zerschlagen, sie aber hast du ausgebreitet. 4 Denn sie haben das Land nicht eingenommen durch ihr Schwert, und ihr Arm half ihnen nicht, sondern deine Rechte, dein Arm und das Licht deines Angesichts; denn du hattest Wohlgefallen an ihnen. 5 Du bist es, mein König und mein Gott, der du Jakob Hilfe verheißest. 6 Durch dich wollen wir unsre Feinde niederstoßen, in deinem Namen zertreten, die sich gegen uns erheben. 7 Denn ich verlasse mich nicht auf meinen Bogen, und mein Schwert kann mir nicht helfen; 8 sondern du hilfst uns von unsern Feinden und machst zuschanden, die uns hassen. 9 Täglich rühmen wir uns Gottes und preisen deinen Namen ewiglich. Sela. (Jr 9,22) 10 Doch nun verstößt du uns / und lässt uns zuschanden werden und ziehst nicht aus mit unserm Heer. 11 Du lässt uns fliehen vor unserm Feind, dass uns berauben, die uns hassen. 12 Du gibst uns dahin wie Schlachtschafe und zerstreust uns unter die Heiden. 13 Du verkaufst dein Volk um ein Nichts und hast keinen Gewinn davon. 14 Du machst uns zur Schmach bei unsern Nachbarn, zu Spott und Hohn bei denen, die um uns her sind. (1Kr 9,7; Ž 79,4) 15 Du machst uns zum Sprichwort unter den Völkern, lässt die Nationen das Haupt über uns schütteln. 16 Täglich ist meine Schmach mir vor Augen, und mein Antlitz ist voller Scham, 17 weil ich sie höhnen und lästern höre und die Feinde und Rachgierigen sehen muss. 18 Dies alles ist über uns gekommen; und wir haben doch dich nicht vergessen noch an deinem Bund untreu gehandelt. 19 Unser Herz ist nicht abgefallen noch unser Schritt gewichen von deinem Weg, 20 dass du uns so zerschlägst am Ort der Schakale und bedeckst uns mit Finsternis. 21 Wenn wir den Namen unsres Gottes vergessen hätten und unsre Hände aufgehoben zum fremden Gott: 22 würde das Gott nicht erforschen? Er kennt ja unsres Herzens Grund. 23 Um deinetwillen werden wir täglich getötet und sind geachtet wie Schlachtschafe. (Ř 8,36; 1K 15,31) 24 Wach auf, Herr! Warum schläfst du? Werde wach und verstoß uns nicht für immer! 25 Warum verbirgst du dein Antlitz, vergissest unser Elend und unsre Drangsal? 26 Denn unsre Seele ist gebeugt zum Staube, unser Leib klebt am Boden. 27 Mache dich auf, hilf uns und erlöse uns um deiner Güte willen!