2. Královská 9 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

— Jehú pomazán za krále - Elíša posílá jednoho z prorockých žáků, aby pomazal Jehúa za krále.

1 Prorok Elíša zavolal jednoho z prorockých žáků a řekl mu: „Opásej si bedra, do ruky vezmi tuto nádobku oleje a jdi do Rámotu v Gileádu. 2 Až tam přijdeš, poohlédni se po Jehúovi, synu Jóšafata, syna Nimšího. Přijdeš, řekneš, aby vstal ze středu svých bratří, a zavedeš ho do nejzazšího pokojíka. 3 Pak vezmeš nádobku s olejem, vyleješ mu jej na hlavu a řekneš: ‚Toto praví Hospodin: Pomazal jsem tě za krále nad Izraelem.‘ Otevřeš dveře a dáš se bez otálení na útěk.“ 4 Mládenec, byl to prorocký mládenec, šel do Rámotu v Gileádu. 5 Přišel, když velitelé vojska právě zasedali. Řekl: „Mám něco pro tebe, veliteli.“ Jehú se tázal: „Pro koho z nás všech?“ Odpověděl: „Pro tebe, veliteli.“ 6 Jehú vstal a vešel dovnitř a on mu vylil na hlavu olej. Řekl mu: „Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Pomazal jsem tě za krále nad Hospodinovým lidem, nad Izraelem. 7 Vybiješ dům svého pána Achaba. Tak pomstím prolitou krev svých služebníků proroků i krev všech Hospodinových služebníků, již prolila Jezábel. 8 Celý Achabův dům zahyne. Vyhladím z Achabova domu toho, jenž močí na stěnu, a v Izraeli zajatého i zanechaného. 9 Achabovu domu učiním jako domu Jarobeáma, syna Nebatova, a jako domu Baeši, syna Achijášova. 10 Jezábelu sežerou psi na dílu pole v Jizreelu a nikdo ji nepohřbí.“ Potom otevřel dveře a utekl.

— Smrt dvou králů a královny - Jehú zavraždí Achabova syna Jórama, jeho matku Jezábelu i judského Achazjáše.

11 Když Jehú vyšel k služebníkům svého pána, tázali se ho: „Je vše v pořádku? Proč k tobě ten ztřeštěnec přišel?“ Řekl jim: „Víte přece, že jaký muž, takové jeho tlachání.“ 12 Odpověděli: „Klameš. Pověz nám, co se děje!“ Tu řekl: „Tak a tak ke mně mluvil. Řekl: ‚Toto praví Hospodin: Pomazal jsem tě za krále nad Izraelem.‘“ 13 Každý vzal rychle své roucho a položili mu je pod nohy na schody, zatroubili na polnice a provolávali: „Jehú se stal králem!“ 14 Tak se spikl Jehú, syn Jóšafata, syna Nimšího, proti Jóramovi. Jóram hájil tenkrát s celým Izraelem Rámot v Gileádu proti aramejskému králi Chazaelovi. 15 Pak se král Jóram vrátil, aby se v Jizreelu léčil z ran, které mu zasadili Aramejci, když bojoval proti aramejskému králi Chazaelovi. Jehú řekl: „Jste-li se mnou, ať se nikdo nepokusí dostat se z města a oznámit to v Jizreelu.“ 16 Jehú nasedl na vůz a jel do Jizreelu, neboť tam ležel Jóram a judský král Achazjáš tam sestoupil podívat se na Jórama. 17 Strážný, který stál v Jizreelu na věži, spatřil přijíždět Jehúovu tlupu a volal: „Vidím nějakou tlupu!“ Jóram poručil: „Vyšli jim vstříc jezdce, aby se zeptal, zda je vše v pořádku.“ 18 Jezdec jim jel na koni vstříc a řekl: „Toto praví král: ‚Je vše v pořádku?‘“ Jehú na to: „Co je ti do pořádku? Otoč se a zařaď se za mne!“ Strážný hlásil: „Posel dojel až k nim, ale nevrací se.“ 19 Jóram poslal na koni druhého jezdce. Ten dojel k nim a řekl: „Toto praví král: ‚Je vše v pořádku?‘“ Jehú odpověděl: „Co je ti do pořádku? Otoč se a zařaď se za mne!“ 20 Strážný opět hlásil: „Dojel až k nim, ale nevrací se. Podle jízdy je to Jehú, syn Nimšího, neboť jede ztřeštěně.“ 21 Jóram poručil: „Zapřahej!“ Zapřáhli tedy do jeho vozu. I vyjel izraelský král Jóram i judský král Achazjáš, každý na svém voze, a vyjeli vstříc Jehúovi; setkali se s ním na dílu pole Nábota Jizreelského. 22 Když Jóram spatřil Jehúa, zeptal se ho: „Je vše v pořádku, Jehú?“ Jehú odpověděl: „Jakýpak pořádek, když trvá smilstvo tvé matky Jezábely a množství jejích čárů?“ 23 Jóram obrátil vůz a dal se na útěk. Na Achazjáše zavolal: „Achazjáši, zrada!“ 24 Jehú napjal luk a zasáhl Jórama mezi lopatky. Šíp mu pronikl srdcem a on se na voze zhroutil. 25 Jehú řekl jeho štítonoši Bidkarovi: „Seber ho a vyhoď ho na díl pole Nábota Jizreelského. Vzpomeň si: Když jsme spolu jezdívali se spřežením za jeho otcem Achabem, Hospodin nad ním vynesl tento výnos: 26 ‚Což jsem nedávno neviděl prolitou krev Nábota a jeho synů? je výrok Hospodinův. Proto ti dám odplatu na tomto dílu pole, je výrok Hospodinův.‘ Seber ho nyní a vyhoď ho na ten díl pole podle Hospodinova slova.“ 27 Judský král Achazjáš to viděl a dal se na útěk směrem na Bét-hagan. Jehú ho pronásledoval a volal: „Také toho ubijte!“ Ranili ho na voze na svahu Gúru u Jibleámu, ale Achazjáš ujel do Megida a tam zemřel. 28 Jeho služebníci ho převezli do Jeruzaléma a pohřbili ho v Městě Davidově v jeho hrobě vedle jeho otce. 29 V jedenáctém roce vlády Jórama, syna Achabova, se stal Achazjáš králem nad Judou. 30 Než přijel Jehú do Jizreelu, Jezábel o všem uslyšela. Namalovala si oči líčidlem, okrášlila si hlavu a vyhlížela z okna. 31 Když Jehú vstoupil do brány, zvolala: „Je vše v pořádku, Zimrí, vrahu svého pána?“ 32 Pozdvihl tvář k oknu a zvolal: „Kdo je se mnou? Kdo?“ Dva tři dvořané na něho vyhlédli. 33 Poručil: „Shoďte ji!“ A shodili ji dolů. Její krev vystříkla na stěnu a na koně. Ti ji ušlapali. 34 Pak Jehú vstoupil, jedl a pil. Nařídil: „Postarejte se o tu proklatou a pohřběte ji. Je to dcera královská.“ 35 Šli tedy, aby ji pohřbili, ale nenašli z ní nic než lebku, nohy a ruce. 36 Vrátili se a oznámili mu to. Tu řekl: „To je to Hospodinovo slovo, které vyhlásil skrze svého služebníka Elijáše Tišbejského: ‚Na dílu pole v Jizreelu budou psi žrát tělo Jezábely.‘ 37 A Jezábelina mrtvola bude na dílu pole v Jizreelu jako hnůj na poli, takže nikdo neřekne: Toto je Jezábel.“

Bible, překlad 21. století

od Biblion

Jehu, král izraelský

1 Prorok Elíša zavolal jednoho z prorockých učedníků a řekl mu: „Přepásej se, vezmi s sebou tuhle nádobku s olejem a jdi do Rámot-gileádu. 2 Až tam přijdeš, vyhledej Jehua, syna Jošafatova, syna Nimšiho. Jdi za ním, odveď ho od jeho druhů a vezmi ho do nejzazšího pokojíku. 3 Tam vezmi nádobku s olejem, vylij mu ji na hlavu a řekni: ‚Tak praví Hospodin: Pomazal jsem tě za krále nad Izraelem.‘^[1] Pak otevři dveře a uteč. Na nic nečekej!“ 4 A tak ten mládenec, ten mladý prorok, odešel do Rámot-gileádu. 5 Když tam dorazil, probíhala právě porada vojevůdců. „Mám pro tebe slovo, veliteli,“ řekl mládenec. „Pro kterého z nás?“ zeptal se Jehu. „Pro tebe, veliteli!“ řekl mu. 6 A tak vstal a šel s ním dovnitř. On mu tam polil hlavu olejem a řekl mu: „Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Pomazal jsem tě za krále nad Hospodinovým lidem Izraelem. 7 Vyhladíš dům svého pána Achaba, a tak pomstím krev svých služebníků proroků i krev všech Hospodinových služebníků, prolitou rukama Jezábel. 8 Celý dům Achabův zahyne. Achabovy potomky dočista vyhladím z Izraele – pána i kmána až do posledního pacholka! 9 Naložím s domem Achabovým jako s domem Jeroboáma, syna Nebatova, a jako s domem Baašy, syna Achiášova. 10 A Jezábel budou žrát psi z celého jizreelského okolí a nikdo ji nepohřbí!“ Pak otevřel dveře a utekl. 11 Jehu se vrátil mezi vojevůdce svého pána. „Všechno v pořádku? Co ti ten blázen chtěl?“ vyzvídal jeden z nich. „Sami víte, jak takoví lidé blábolí,“ odpověděl jim. 12 „Nelži,“ oni na to. „Pěkně nám to řekni!“ A tak jim vyprávěl: „Mluvil se mnou tak a tak. Že prý: ‚Tak praví Hospodin: Pomazal jsem tě za krále nad Izraelem.‘“ 13 A oni hned vzali každý svůj plášť, prostřeli ho pod ním na schody, troubili na beraní roh a volali: „Jehu je král!“

Smrt Jorama a Achaziáše

14 Tak Jehu, syn Jošafata, syna Nimšiho, zahájil spiknutí proti Joramovi. (Joram zatím v čele izraelského vojska hájil Rámot-gileád před aramejským králem Chazaelem. 15 Pak se ale král Joram vrátil do Jizreelu, aby se léčil z ran, které v boji s aramejským králem Chazaelem utržil.) Jehu prohlásil: „Jestli mě opravdu chcete za krále, nedovolte nikomu uniknout z města a prozradit to v Jizreelu.“ 16 Jehu pak nasedl do vozu a jel do Jizreelu, kam Jorama k jeho lůžku přijel navštívit judský král Achaziáš. 17 Když strážný na jizreelské věži uviděl, jak se blíží Jehuův houf, zvolal: „Vidím nějaký houf!“ Joram na to řekl: „Vyber jezdce a pošli jim ho vstříc, ať se zeptá, zda přináší pokoj.“ 18 Jezdec jim tedy vyrazil naproti: „Král se ptá – přinášíš pokoj?“ „Co se staráš o pokoj?“ opáčil Jehu. „Zařaď se za mě!“ Strážný tedy ohlásil: „Posel dojel až k nim, ale nevrací se.“ 19 Král jim tedy vyslal naproti dalšího jezdce: „Král se ptá – přinášíš pokoj?“ „Co se staráš o pokoj?“ opáčil Jehu. „Zařaď se za mě!“ 20 Strážný pak ohlásil: „Dojel až k nim, ale nevrací se. Podle jízdy je to Jehu, syn Nimšiho; jede jako šílený.“ 21 „Zapřahej!“ rozkázal na to Joram. Zapřáhl mu tedy vůz a izraelský král Joram vyrazil. Také judský král Achaziáš vyjel; každý se vydal ve svém voze naproti Jehuovi. Setkali se na pozemku Nábota Jizreelského. 22 Když Joram uviděl Jehua, zeptal se: „Jehu, je pokoj?“ „Jak může být pokoj,“ zvolal Jehu, „dokud je tu všude kolem smilstvo a čarodějnictví tvé matky Jezábel!“ 23 Nato Joram prudce obrátil vůz a ujížděl pryč. Ještě stačil křiknout na Achaziáše: „Achaziáši, zrada!“ 24 Vtom ale Jehu napjal luk a zasáhl Jorama mezi lopatky, takže mu šíp pronikl srdcem a on se zhroutil na podlahu svého vozu. 25 „Vezmi ho a pohoď na poli Nábota Jizreelského,“ řekl pak Jehu svému pobočníku Bidkarovi. „Jen si vzpomeň, jak jsme spolu jeli na vozech za jeho otcem Achabem, když nad ním Hospodin vynesl ortel: 26 ‚Za krev Nábota a jeho synů, kterou jsem tu včera viděl prolévat, mi zaplatíš zde na tomto poli, praví Hospodin.‘ Takže ho vezmi a pohoď na tom poli, jak řekl Hospodin.“^[2] 27 Jakmile judský král Achaziáš viděl, co se děje, ujížděl pryč k Bet-haganu. Jehu se ale pustil za ním a křičel: „Toho taky!“ Zasáhli ho ve voze na svahu Gur poblíž Jibleamu. Dojel ale až do Megida, kde zemřel. 28 Jeho služebníci ho převezli do Jeruzaléma a pochovali ho k jeho otcům do jeho hrobu ve Městě Davidově. 29 Achaziáš kraloval nad Judou od jedenáctého roku Achabova syna Jorama.

Smrt Jezábel

30 Jehu pak dorazil do Jizreelu. Když to Jezábel uslyšela, nalíčila si oči, upravila si účes a vyhlédla z okna. 31 Jehu právě vjížděl do brány. „Přinášíš pokoj, ty Zimri, vrahu svého pána?“^[3] zavolala. 32 On se podíval směrem k oknu a vykřikl: „Kdo je se mnou? Kdo?“ Vyhlédli dva nebo tři komorníci. 33 „Shoďte ji dolů,“ zavolal, a tak ji shodili. Krev vystříkla na zeď i na koně, kteří ji udupali. 34 Jehu vešel dovnitř, pojedl, popil a potom řekl: „Postarejte se o tu proklatou a pohřběte ji. Přece jen to byla královská dcera.“ 35 Šli ji tedy pohřbít, ale našli z ní už jen lebku, nohy a ruce. 36 Když se vrátili a oznámili mu to, odpověděl: „Tak znělo slovo Hospodinovo skrze jeho služebníka Eliáše Tišbejského: ‚Tělo Jezábel budou žrát psi z celého jizreelského okolí. 37 Mrtvola Jezábel zůstane jako hnůj na jizreelském poli, aby nikdo nemohl říci: To byla Jezábel.‘“^[4]

Bible Kralická

1 Prorok pak Elizeus povolal jednoho z synů prorockých, a řekl jemu: Přepaš bedra svá, a vezmi tuto nádobku oleje do ruky své, a jdi do Rámot Galád. 2 A když tam přijdeš, uzříš tam Jéhu, syna Jozafata syna Namsi. K němuž když přijdeš, vyvoláš ho z prostředku bratří jeho, a uvedeš ho do nejtajnějšího pokojíku. 3 A vezma nádobku oleje, vyleješ na hlavu jeho a díš: Toto praví Hospodin: Pomazuji tebe za krále nad Izraelem. A hned otevra dvéře, utec a nemeškej se. 4 I odšel mládenec ten služebník prorokův do Rámot Galád. 5 A když přišel, aj, knížata vojska seděli. I řekl: Mámť něco povědíti, ó kníže. I řekl Jéhu: Komu ze všech nás? Odpověděl: Tobě, ó kníže. 6 Vyvstav tedy, všel do vnitřku. I vylil olej na hlavu jeho a řekl jemu: Toto praví Hospodin, Bůh Izraelský: Pomazuji tebe za krále nad lidem Hospodinovým, nad Izraelem. 7 A zmorduješ dům Achaba pána svého; neboť pomstím krve služebníků svých proroků, a krve všech služebníků Hospodinových z ruky Jezábel. 8 A tak zahyne všecken dům Achabův, a vypléním z domu Achabova močícího na stěnu, a zajatého i zanechaného v Izraeli. 9 Učiním zajisté domu Achabovu, jako domu Jeroboámovu syna Nebatova, a jako domu Bázy syna Achiášova. 10 Jezábel pak sežerou psi na poli Jezreel, a nebude, kdo by ji pochoval. A rychle otevřev dvéře, utekl. 11 A když Jéhu vyšel k služebníkům pána svého, řekl mu jeden: Dobře-li se děje? Proč přišel ten blázen k tobě? Odpověděl jim: Vy znáte člověka i řeč jeho. 12 I řekli: Klamť jest, pověz nám medle. Kterýž řekl: Takto a takto mluvil mi, řka: Toto praví Hospodin: Pomazuji tě za krále nad Izraelem. 13 Tedy rychle vzali jeden každý roucho své, a prostřeli pod něj na nejvyšším stupni, a troubíce v troubu, pravili: Kralujeť Jéhu. 14 Zatím spuntoval se Jéhu syn Jozafata, syna Namsi, proti Joramovi, (když Joram ostříhaje Rámot Galád spolu se vším Izraelem, před Hazaelem králem Syrským, 15 Navrátil se byl Joram král, aby se hojil v Jezreel na rány, kterýmiž ho ranili Syrští, když bojoval proti Hazaelovi králi Syrskému). A řekl Jéhu: Vidí-li se vám, nechť nevychází žádný z města, kterýž by šel a oznámil to v Jezreel. 16 I vsedl na vůz Jéhu a jel do Jezreel, nebo Joram ležel tam. Ochoziáš také král Judský přijel byl, aby navštívil Jorama. 17 V tom strážný, kterýž stál na věži v Jezreel, když viděl houf Jéhu přicházející, řekl: Vidím jakýsi houf. I řekl Joram: Povolej jízdného, a pošli vstříc jim, aby se otázal: Jest-li pokoj? 18 I vyjel jízdný proti nim a řekl: Takto praví král: Jest-li pokoj? Odpověděl Jéhu: Co tobě do pokoje? Jeď za mnou. Protož oznámil to strážný, řka: Přijel posel až k nim, ale nevracuje se. 19 Ještě poslal druhého jízdného. Kterýž přijel k nim a řekl: Takto praví král: Jest-li pokoj? Odpověděl Jéhu: Co tobě do pokoje? Jeď za mnou. 20 Opět oznámil to strážný, řka: Přijel až k nim, ale nevrací se. Příjezd pak jest jako příjezd Jéhu syna Namsi; nebo vztekle jede. 21 Tedy řekl Joram: Zapřáhni. I zapřáhl k vozu jeho. Takž vyjel Joram král Izraelský a Ochoziáš král Judský, každý na voze svém, a vyjevše proti Jéhu, potkali se s ním na poli Nábota Jezreelského. 22 I stalo se, když uzřel Joram Jéhu, že řekl: Jest-liž pokoj, Jéhu? Odpověděl: Jaký pokoj, poněvadž ještě smilství Jezábel matky tvé a kouzelnictví její velmi mnohá trvají? 23 Pročež obrátiv se Joram, utíkal a řekl Ochoziášovi: Zrada, Ochoziáši! 24 Ale Jéhu pochytiv lučiště, postřelil Jorama mezi ramenem jeho, tak že střela pronikla srdce jeho. I padl na voze svém. 25 Zatím řekl Jéhu Badakerovi, hejtmanu svému: Vezma, povrz jej na pole Nábota Jezreelského; nebo pamatuješ, když jsme já a ty jeli spolu za Achabem otcem jeho, že Hospodin vynesl proti němu pohrůžku tuto, řka: 26 Zajisté krve Nábotovy a krve synů jeho, kterouž jsem viděl včera, řekl Hospodin, pomstím na tobě na poli tomto. Hospodin to řekl, nyní tedy vezma, povrz jej na pole, vedlé řeči Hospodinovy. 27 Ochoziáš pak král Judský uzřev to, utíkal cestou k domu zahradnímu. Ale honil ho Jéhu a řekl: I toho zabíte na voze jeho. Takž ho ranili, když vyjížděl k Guru, kteréž jest podlé Jibleam. I utekl do Mageddo a tam umřel. 28 Kteréhož vloživše na vůz služebníci jeho, vezli jej do Jeruzaléma, a pochovali jej v hrobě jeho s otci jeho v městě Davidově. 29 Léta jedenáctého Jorama syna Achabova počal kralovati Ochoziáš nad Judou. 30 Potom Jéhu přijel do Jezreel. O čemž když uslyšela Jezábel, ulíčila tvář svou, a ozdobila hlavu svou, a vyhlédala z okna. 31 A když Jéhu jel skrze bránu, řekla: Jest-li pokoj, ó Zamri, mordéři pána svého? 32 On pak pozdvih tváři své k oknu, řekl: Kdo drží se mnou, kdo? I vyhlédli na něj dva či tři komorníci její. 33 Jimž řekl: Svrzte ji. Kteřížto svrhli ji. I pokropena jest krví její stěna i koni; a tak pošlapal ji. 34 A když přijel, jedl a pil, a řekl: Pohleďte již na tu zlořečenou a pochovejte ji, nebť jest dcera královská. 35 Protož odšedše, aby ji pochovali, nenalezli z ní než leb a nohy a dlaně rukou. 36 A navrátivše se, pověděli jemu. Kterýž řekl: Slovo Hospodinovo jest, kteréž mluvil skrze služebníka svého, Eliáše Tesbitského, řka: Na poli Jezreel žráti budou psi tělo Jezábel. 37 Budiž tedy tělo Jezábel na poli Jezreel, jako hnůj na svrchku pole, tak aby žádný neřekl: Tato jest Jezábel.

New International Version

od Biblica

Jehu anointed king of Israel

1 The prophet Elisha summoned a man from the company of the prophets and said to him, ‘Tuck your cloak into your belt, take this flask of olive oil with you and go to Ramoth Gilead. 2 When you get there, look for Jehu son of Jehoshaphat, the son of Nimshi. Go to him, get him away from his companions and take him into an inner room. 3 Then take the flask and pour the oil on his head and declare, “This is what the Lord says: I anoint you king over Israel.” Then open the door and run; don’t delay!’ 4 So the young prophet went to Ramoth Gilead. 5 When he arrived, he found the army officers sitting together. ‘I have a message for you, commander,’ he said. ‘For which of us?’ asked Jehu. ‘For you, commander,’ he replied. 6 Jehu got up and went into the house. Then the prophet poured the oil on Jehu’s head and declared, ‘This is what the Lord, the God of Israel, says: “I anoint you king over the Lord’s people Israel. 7 You are to destroy the house of Ahab your master, and I will avenge the blood of my servants the prophets and the blood of all the Lord’s servants shed by Jezebel. 8 The whole house of Ahab will perish. I will cut off from Ahab every last male in Israel – slave or free.^[1] 9 I will make the house of Ahab like the house of Jeroboam son of Nebat and like the house of Baasha son of Ahijah. 10 As for Jezebel, dogs will devour her on the plot of ground at Jezreel, and no-one will bury her.” ’ Then he opened the door and ran. 11 When Jehu went out to his fellow officers, one of them asked him, ‘Is everything all right? Why did this maniac come to you?’ ‘You know the man and the sort of things he says,’ Jehu replied. 12 ‘That’s not true!’ they said. ‘Tell us.’ Jehu said, ‘Here is what he told me: “This is what the Lord says: I anoint you king over Israel.” ’ 13 They quickly took their cloaks and spread them under him on the bare steps. Then they blew the trumpet and shouted, ‘Jehu is king!’

Jehu kills Joram and Ahaziah

14 So Jehu son of Jehoshaphat, the son of Nimshi, conspired against Joram. (Now Joram and all Israel had been defending Ramoth Gilead against Hazael king of Aram, 15 but King Joram^[2] had returned to Jezreel to recover from the wounds the Arameans had inflicted on him in the battle with Hazael king of Aram.) Jehu said, ‘If you desire to make me king, don’t let anyone slip out of the city to go and tell the news in Jezreel.’ 16 Then he got into his chariot and rode to Jezreel, because Joram was resting there and Ahaziah king of Judah had gone down to see him. 17 When the lookout standing on the tower in Jezreel saw Jehu’s troops approaching, he called out, ‘I see some troops coming.’ ‘Get a horseman,’ Joram ordered. ‘Send him to meet them and ask, “Do you come in peace?” ’ 18 The horseman rode off to meet Jehu and said, ‘This is what the king says: “Do you come in peace?” ’ ‘What do you have to do with peace?’ Jehu replied. ‘Fall in behind me.’ The lookout reported, ‘The messenger has reached them, but he isn’t coming back.’ 19 So the king sent out a second horseman. When he came to them he said, ‘This is what the king says: “Do you come in peace?” ’ Jehu replied, ‘What do you have to do with peace? Fall in behind me.’ 20 The lookout reported, ‘He has reached them, but he isn’t coming back either. The driving is like that of Jehu son of Nimshi – he drives like a maniac.’ 21 ‘Hitch up my chariot,’ Joram ordered. And when it was hitched up, Joram king of Israel and Ahaziah king of Judah rode out, each in his own chariot, to meet Jehu. They met him at the plot of ground that had belonged to Naboth the Jezreelite. 22 When Joram saw Jehu he asked, ‘Have you come in peace, Jehu?’ ‘How can there be peace,’ Jehu replied, ‘as long as all the idolatry and witchcraft of your mother Jezebel abound?’ 23 Joram turned about and fled, calling out to Ahaziah, ‘Treachery, Ahaziah!’ 24 Then Jehu drew his bow and shot Joram between the shoulders. The arrow pierced his heart and he slumped down in his chariot. 25 Jehu said to Bidkar, his chariot officer, ‘Pick him up and throw him on the field that belonged to Naboth the Jezreelite. Remember how you and I were riding together in chariots behind Ahab his father when the Lord spoke this prophecy against him: 26 “Yesterday I saw the blood of Naboth and the blood of his sons, declares the Lord, and I will surely make you pay for it on this plot of ground, declares the Lord.”^[3] Now then, pick him up and throw him on that plot, in accordance with the word of the Lord.’ (1Kr 21,19) 27 When Ahaziah king of Judah saw what had happened, he fled up the road to Beth Haggan.^[4] Jehu chased him, shouting, ‘Kill him too!’ They wounded him in his chariot on the way up to Gur near Ibleam, but he escaped to Megiddo and died there. 28 His servants took him by chariot to Jerusalem and buried him with his ancestors in his tomb in the City of David. 29 (In the eleventh year of Joram son of Ahab, Ahaziah had become king of Judah.)

Jezebel killed

30 Then Jehu went to Jezreel. When Jezebel heard about it, she put on eye makeup, arranged her hair and looked out of a window. 31 As Jehu entered the gate, she asked, ‘Have you come in peace, you Zimri, you murderer of your master?’^[5] 32 He looked up at the window and called out, ‘Who is on my side? Who?’ Two or three eunuchs looked down at him. 33 ‘Throw her down!’ Jehu said. So they threw her down, and some of her blood spattered the wall and the horses as they trampled her underfoot. 34 Jehu went in and ate and drank. ‘Take care of that cursed woman,’ he said, ‘and bury her, for she was a king’s daughter.’ 35 But when they went out to bury her, they found nothing except her skull, her feet and her hands. 36 They went back and told Jehu, who said, ‘This is the word of the Lord that he spoke through his servant Elijah the Tishbite: on the plot of ground at Jezreel dogs will devour Jezebel’s flesh.^[6] (1Kr 21,23) 37 Jezebel’s body will be like dung on the ground in the plot at Jezreel, so that no-one will be able to say, “This is Jezebel.” ’