2. Královská 8 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

— Šúnemanka a král - Šúnemanka, jíž Elíša vzkřísil syna, získává na králův zákrok zpátky svůj majetek.

1 Potom mluvil Elíša k ženě, jejíhož syna vzkřísil: „Vstaň a jdi, ty i tvůj dům, a pobývej kdekoli jako host, protože Hospodin přivolal hlad. Ten již přišel do země a potrvá sedm let.“ 2 Žena se zařídila podle slova muže Božího. Odešla se svým domem a po sedm let pobývala jako host v pelištejské zemi. 3 Když sedm let uplynulo, vrátila se ta žena z pelištejské země a šla prosit krále o svůj dům a o své pole. 4 Král právě rozmlouval s Géchazím, mládencem muže Božího. Řekl: „Vyprávěj mi o všech velikých skutcích, které Elíša učinil!“ 5 Zrovna když králi vyprávěl, jak vzkřísil mrtvého, ta žena, jejíhož syna vzkřísil, přišla prosit krále o svůj dům a o své pole. Géchazí řekl: „Králi, můj pane, to je ta žena a to je její syn, kterého Elíša vzkřísil.“ 6 Král se ženy vyptával a ona mu o tom vyprávěla. Pak o ní král uložil jednomu dvořanovi: „Ať je jí vráceno vše, co jí patří, i všechen výnos pole ode dne, kdy opustila zemi, až do nynějška!“

— Elíša a Chazael - Elíša oznamuje aramejskému Chazaelovi, že bude králem.

7 Elíša přišel do Damašku. Ben-hadad, král aramejský, byl nemocen. Oznámili mu: „Přišel sem muž Boží.“ 8 Král nařídil Chazaelovi: „Vezmi s sebou dar, jdi muži Božímu vstříc a dotaž se skrze něho Hospodina, zda vyváznu z této nemoci živ.“ 9 Chazael mu tedy šel vstříc a vzal s sebou dar, všechno, co bylo v Damašku nejlepšího, náklad pro čtyřicet velbloudů. Přišel a postavil se před něho se slovy: „Posílá mě k tobě tvůj syn Ben-hadad, král aramejský, s dotazem: ‚Vyváznu z této nemoci živ?‘“ 10 Elíša mu odvětil: „Jdi, vyřiď mu: ‚Určitě vyvázneš živ.‘ Hospodin mi však ukázal, že určitě zemře.“ 11 Potom mu znehybněla tvář, muž Boží nadobro strnul a pak se rozplakal. 12 Chazael se otázal: „Proč můj pán pláče?“ Odvětil: „Protože vím, jakého zla se dopustíš vůči Izraelcům: Jejich pevnosti vypálíš ohněm, jejich jinochy povraždíš mečem, jejich pacholátka rozdrtíš a jejich těhotné poroztínáš.“ 13 Chazael mu řekl: „Cožpak je tvůj služebník pes, že by se dopustil něčeho tak strašného?“ Elíša řekl: „Hospodin mi ukázal, že budeš králem nad Aramem.“ 14 On pak odešel od Elíši a přišel ke svému pánu. Ten se ho otázal: „Co ti řekl Elíša?“ Odvětil: „Řekl mi, že určitě vyvázneš živ.“ 15 Ale druhého dne vzal prostěradlo, namočil je do vody a rozprostřel mu je na obličej, a on zemřel. Místo něho se stal králem Chazael.

KONEC DOMU ACHABOVA - — Jóram – král judský - Jóram pokračuje v modlářství severoizraelských králů. Edóm se vymaňuje z područí Judy.

16 V pátém roce vlády Jórama, syna izraelského krále Achaba, za Jóšafata, krále judského, se stal králem Jóram, syn Jóšafatův, král judský. 17 Bylo mu dvaatřicet let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě osm let. 18 Chodil po cestě králů izraelských, jak to činil dům Achabův; jeho ženou byla totiž dcera Achabova. Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích. 19 Ale Hospodin nechtěl na Judu uvést zkázu kvůli Davidovi, svému služebníku, protože mu přislíbil, že dá jemu i jeho synům planoucí světlo po všechny dny. 20 Za jeho dnů se Edómci vymanili z područí Judy a ustanovili nad sebou krále. 21 Jóram vytáhl s celou svou vozbou do Sáíru. Vstal v noci a udeřil na Edómce, kteří ho obklíčili, a na velitele vozby; ale lid utekl ke svým stanům. 22 Edóm se tedy vymanil z područí Judy, jak je tomu dodnes. Tehdy, v onen čas, se vymanila i Libna. 23 O ostatních příbězích Jóramových, o všem, co konal, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů judských. 24 I ulehl Jóram ke svým otcům a byl pohřben vedle svých otců v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Achazjáš.

— Achazjáš – král judský - Achazjáš jde cestou svého otce; účastní se tažení proti Rámotu v Gileádu.

25 V dvanáctém roce vlády izraelského krále Jórama, syna Achabova, se stal králem Achazjáš, syn Jóramův, král judský. 26 Achazjášovi bylo dvaadvacet let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě jeden rok. Jeho matka se jmenovala Atalja; byla to dcera Omrího, krále izraelského. 27 Chodil po cestě domu Achabova a dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích, jako dům Achabův. Byl totiž s domem Achabovým spřízněn. 28 Vypravil se s Jóramem, synem Achabovým, do války proti aramejskému králi Chazaelovi, do Rámotu v Gileádu. Ale Aramejci Jórama ranili. 29 Král Jóram se vrátil, aby se léčil v Jizreelu z ran, které mu Aramejci v Rámě zasadili, když válčil proti Chazaelovi, králi aramejskému. Achazjáš, syn Jóramův, král judský, sestoupil do Jizreelu podívat se na Jórama, syna Achabova, protože byl nemocný.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

To je ta žena!

1 Elíša řekl té ženě, jejíhož syna vzkřísil: „Ihned se s celou rodinou odstěhuj a nějaký čas zůstaň, kde to půjde. Hospodin do této země přivolal hlad a ten potrvá sedm let.“ 2 Žena se zařídila, jak Boží muž řekl. Odstěhovala se s celou rodinou pryč a strávila sedm let ve filištínské zemi. 3 Když těch sedm let uplynulo, vrátila se odtud a přišla ke králi, aby se domohla svého domu a pozemků. 4 Král právě říkal sluhovi Božího muže, Gehazimu: „Vyprávěj mi prosím o všech těch velikých věcech, které Elíša vykonal!“ 5 Gehazi právě líčil králi, jak Elíša vzkřísil mrtvého, když vtom vešla ta žena, jejíhož syna vzkřísil, a domáhala se u krále svého domu a pozemků. „Pane můj, králi!“ zvolal Gehazi. „To je ta žena a to je ten syn, kterého Elíša vzkřísil!“ 6 Král se jí hned začal vyptávat a ona mu vše vyprávěla. Potom jí přidělil jednoho ze svých dvořanů a přikázal: „Zařiď, ať dostane zpátky všechen majetek včetně všech polních výnosů ode dne, kdy odešla ze země, až dodnes!“

Nový král v Damašku

7 Elíša se vypravil do Damašku. Aramejský král Ben-hadad byl totiž nemocen. Když mu oznámili, že přichází Boží muž, 8 poručil král Chazaelovi: „Vezmi s sebou dary a jdi Božímu muži naproti. Vyptej se u něj Hospodina, jestli se uzdravím.“ 9 Chazael se mu tedy vydal naproti a vzal s sebou dary – čtyřicet velbloudů naložil tím nejlepším, co v Damašku bylo. Když přišel, zastavil se před ním a řekl: „Posílá mě za tebou tvůj syn, aramejský král Ben-hadad, a ptá se: Uzdravím se?“ 10 „Ano, jdi mu říct, že se uzdraví,“ odpověděl Elíša. „Hospodin mi ale ukázal, že přesto zemře.“ 11 Potom se na něj upřeně zadíval; jeho tvář se ani nepohnula, až z toho byl Chazael nesvůj. Tehdy se Boží muž rozplakal. 12 „Proč pláčeš, pane můj?“ ptal se ho Chazael. „Protože vím,“ odpověděl, „jakého zla se dopustíš na synech Izraele. Jejich opevněná města vypálíš, chlapce pobiješ, nemluvňata utlučeš a těhotné rozpářeš.“ 13 „Co je tvůj služebník?“ řekl na to Chazael. „Pouhý pes! Jak by mohl dokázat něco takového?“ „Hospodin mi tě ukázal jako krále nad Aramem,“^[1] odpověděl mu Elíša. 14 Chazael se pak od něj vrátil za svým pánem. Ten se ho zeptal: „Co ti říkal Elíša?“ „Říkal mi, že se určitě uzdravíš,“ odpověděl Chazael. 15 Druhého dne pak vzal pokrývku, namočil ji do vody a držel mu ji na tváři, dokud nezemřel. Tak se Chazael stal králem místo něj.

Jehoram, král judský

16 Pátého roku vlády izraelského krále Jorama, syna Achabova, ještě za vlády judského krále Jošafata, začal nad Judou kralovat Jehoram, syn Jošafatův. 17 Stal se králem ve dvaatřiceti letech a kraloval v Jeruzalémě osm let. 18 Řídil se ale způsoby izraelských králů, tak jako to dělali v domě Achabově,^[2] neboť se oženil s Achabovou dcerou. Páchal, co je v Hospodinových očích zlé. 19 Kvůli svému služebníku Davidovi ale Hospodin nechtěl Judu zničit, neboť mu slíbil, že jeho synům po všechny dny nechá zářit svíci.^[3] 20 V jeho dobách se Edom vzbouřil proti judské nadvládě a ustanovil si krále. 21 Jehoram proto vytáhl se všemi svými vozy do Caíru. Edomci ho i s jeho veliteli vozů obklopili ze všech stran, ale on v noci vstal a obklíčení prolomil. Vojsko se mu pak rozuteklo domů. 22 Edom tedy zůstává ve vzpouře proti Judovi až dodnes. V téže době se vzbouřila i Libna. 23 Ostatní Jehoramovy skutky – co všechno vykonal – o tom se, jak známo, píše v Kronice judských králů. 24 Jehoram pak ulehl ke svým otcům a byl pochován mezi svými předky ve Městě Davidově. Na jeho místě pak kraloval jeho syn Achaziáš.

Achaziáš, král judský

25 Dvanáctého roku izraelského krále Jorama, syna Achabova, začal nad Judou kralovat Achaziáš, syn Jehoramův. 26 Stal se králem ve dvaadvaceti letech a kraloval v Jeruzalémě jeden rok. Jeho matka se jmenovala Atalia, vnučka izraelského krále Omriho. 27 Také on se řídil způsoby domu Achabova a páchal, co je v Hospodinových očích zlé, tak jako dům Achabův. Vždyť se do Achabova domu přiženil! 28 Spolu s Achabovým synem Joramem vytáhl proti aramejskému králi Chazaelovi do války o Rámot-gileád. Aramejci ale Jorama porazili. 29 Král Joram se vrátil do Jizreelu, aby se léčil z ran, které utržil, když v Rámotu bojoval s aramejským králem Chazaelem. Judský král Achaziáš, syn Jehoramův, pak přijel do Jizreelu, aby zraněného Jorama, syna Achabova, navštívil.

Bible Kralická

1 Mluvil pak Elizeus k ženě té, jejíhož byl syna vzkřísil, řka: Vstaň a jdi, ty i čeled tvá, a buď pohostinu, kdežkoli budeš moci byt míti; nebo zavolal Hospodin hladu, a přijdeť na zemi za sedm let. 2 Vstavši tedy žena, učinila vedlé řeči muže Božího, a odešla s čeledí svou, a bydlila pohostinu v zemi Filistinských sedm let. 3 I stalo se, že když pominulo těch sedm let, navrátila se ta žena z země Filistinské, a šla, aby prosila krále za dům svůj a za pole své. 4 Mezi tím král mluvil s Gézi, služebníkem muže Božího, řka: Vypravuj mi medle o všech věcech velikých, kteréž činil Elizeus. 5 A když on vypravoval králi, kterak obživil mrtvého, aj žena, jejíhož syna vzkřísil, prosila krále za dům svůj a za pole své. I řekl Gézi: Pane můj králi, to jest ta žena, a tento syn její, kteréhož vzkřísil Elizeus. 6 Tedy tázal se král ženy, kteráž vypravovala jemu. I poručil král komorníku jednomu, řka: Ať jsou navráceny všecky věci, kteréž byly její, i všecky užitky pole, ode dne, v němž opustila zemi, až po dnes. 7 Potom přišel Elizeus do Damašku, král pak Syrský Benadad stonal. I oznámeno jemu těmito slovy: Přišel muž Boží sem. 8 I řekl král Hazaelovi: Vezmi v ruce své dar, a jdi vstříc muži Božímu, a zeptej se Hospodina skrze něho, řka: Povstanu-li z nemoci této? 9 A tak šel Hazael vstříc jemu, vzav s sebou dar, a všeliké věci výborné Damašské, břemena na čtyřidcíti velbloudích, a přišed, stál před ním a řekl: Syn tvůj Benadad, král Syrský, poslal mne k tobě, řka: Povstanu-li z nemoci této? 10 Odpověděl mu Elizeus: Jdi, pověz jemu: Zajisté mohl bys živ zůstati. Ale Hospodin mi ukázal, že jistotně umře. 11 V tom proměniv muž Boží tvář svou, ukázal se k němu neochotně a plakal. 12 Jemuž řekl Hazael: Proč pán můj pláče? Odpověděl: Proto že vím, co zlého ty učiníš synům Izraelským. Pevnosti jejich spálíš a mládence jejich zmorduješ mečem, a nemluvňátka jejich rozrážeti budeš, a těhotné jejich zroztínáš. 13 I řekl Hazael: I což jest služebník tvůj pes, aby učiniti mohl věc tak velikou? Odpověděl Elizeus: Ukázal tě mi Hospodin, že budeš králem Syrským. 14 A odšed od Elizea, přišel ku pánu svému. Kterýž řekl jemu: Cožť řekl Elizeus? Odpověděl: Pravil mi, že bys mohl živ zůstati. 15 I stalo se nazejtří, že vzal koberec, a namočiv jej v vodě, prostřel jej na tvář jeho. I umřel, a kraloval Hazael místo něho. 16 Léta pak pátého Jorama, syna Achabova krále Izraelského, a Jozafata krále Judského, počal kralovati Jehoram, syn Jozafatův král Judský. 17 Ve dvou a třidcíti letech byl, když počal kralovati, a kraloval osm let v Jeruzalémě. 18 A chodil po cestě králů Izraelských, tak jako činil dům Achabův; nebo měl dceru Achabovu za manželku. Takž činil zlé věci před očima Hospodinovýma. 19 Hospodin však nechtěl zahladiti Judy pro Davida služebníka svého, jakž mu byl zaslíbil, že dá jemu svíci i synům jeho po všecky dny. 20 Ve dnech jeho odstoupil Edom od království Judského, a ustanovili nad sebou krále. 21 Tou příčinou táhl Jehoram do Seir, i všickni vozové s ním. A vstav v noci, porazil Idumejské, kteříž jej byli obklíčili, i hejtmany vozů, a lid utekl do stanů svých. 22 Však předce odstoupil Edom od království Judského až do tohoto dne. Takž odstoupilo i Lebno téhož času. 23 O jiných pak věcech Jehoramových, a o všem, cožkoli činil, psáno jest v knize o králích Judských. 24 I usnul Jehoram s otci svými, a pochován jest s otci svými v městě Davidově, kraloval pak Ochoziáš syn jeho místo něho. 25 Léta dvanáctého Jorama syna Achabova, krále Izraelského, počal kralovati Ochoziáš syn Jehorama, krále Judského. 26 Ve dvamecítma letech byl Ochoziáš, když počal kralovati, a kraloval jeden rok v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Atalia, dcera Amri krále Izraelského. 27 A chodil cestou domu Achabova, čině, což jest zlého před očima Hospodinovýma, jako i dům Achabův, nebo byl zetěm domu Achabova. 28 Pročež vycházel s Joramem synem Achabovým, na vojnu proti Hazaelovi králi Syrskému, do Rámot Galád; ale porazili Syrští Jorama. 29 A tak navrátil se král Joram, aby se hojil v Jezreel na rány, kterýmiž ho ranili Syrští v Ráma, když bojoval s Hazaelem králem Syrským. Ochoziáš pak syn Jehorama, krále Judského, přijel, aby navštívil Jorama syna Achabova v Jezreel; nebo tam nemocen byl.

New International Version

od Biblica

The Shunammite’s land restored

1 Now Elisha had said to the woman whose son he had restored to life, ‘Go away with your family and stay for a while wherever you can, because the Lord has decreed a famine in the land that will last seven years.’ 2 The woman proceeded to do as the man of God said. She and her family went away and stayed in the land of the Philistines for seven years. 3 At the end of the seven years she came back from the land of the Philistines and went to appeal to the king for her house and land. 4 The king was talking to Gehazi, the servant of the man of God, and had said, ‘Tell me about all the great things Elisha has done.’ 5 Just as Gehazi was telling the king how Elisha had restored the dead to life, the woman whose son Elisha had brought back to life came to appeal to the king for her house and land. Gehazi said, ‘This is the woman, my lord the king, and this is her son whom Elisha restored to life.’ 6 The king asked the woman about it, and she told him. Then he assigned an official to her case and said to him, ‘Give back everything that belonged to her, including all the income from her land from the day she left the country until now.’

Hazael murders Ben-Hadad

7 Elisha went to Damascus, and Ben-Hadad king of Aram was ill. When the king was told, ‘The man of God has come all the way up here,’ 8 he said to Hazael, ‘Take a gift with you and go to meet the man of God. Consult the Lord through him; ask him, “Will I recover from this illness?” ’ 9 Hazael went to meet Elisha, taking with him as a gift forty camel-loads of all the finest wares of Damascus. He went in and stood before him, and said, ‘Your son Ben-Hadad king of Aram has sent me to ask, “Will I recover from this illness?” ’ 10 Elisha answered, ‘Go and say to him, “You will certainly recover.” Nevertheless,^[1] the Lord has revealed to me that he will in fact die.’ 11 He stared at him with a fixed gaze until Hazael was embarrassed. Then the man of God began to weep. 12 ‘Why is my lord weeping?’ asked Hazael. ‘Because I know the harm you will do to the Israelites,’ he answered. ‘You will set fire to their fortified places, kill their young men with the sword, dash their little children to the ground, and rip open their pregnant women.’ 13 Hazael said, ‘How could your servant, a mere dog, accomplish such a feat?’ ‘The Lord has shown me that you will become king of Aram,’ answered Elisha. 14 Then Hazael left Elisha and returned to his master. When Ben-Hadad asked, ‘What did Elisha say to you?’ Hazael replied, ‘He told me that you would certainly recover.’ 15 But the next day he took a thick cloth, soaked it in water and spread it over the king’s face, so that he died. Then Hazael succeeded him as king.

Jehoram king of Judah

16 In the fifth year of Joram son of Ahab king of Israel, when Jehoshaphat was king of Judah, Jehoram son of Jehoshaphat began his reign as king of Judah. 17 He was thirty-two years old when he became king, and he reigned in Jerusalem for eight years. 18 He followed the ways of the kings of Israel, as the house of Ahab had done, for he married a daughter of Ahab. He did evil in the eyes of the Lord. 19 Nevertheless, for the sake of his servant David, the Lord was not willing to destroy Judah. He had promised to maintain a lamp for David and his descendants for ever. 20 In the time of Jehoram, Edom rebelled against Judah and set up its own king. 21 So Jehoram^[2] went to Zair with all his chariots. The Edomites surrounded him and his chariot commanders, but he rose up and broke through by night; his army, however, fled back home. 22 To this day Edom has been in rebellion against Judah. Libnah revolted at the same time. 23 As for the other events of Jehoram’s reign, and all he did, are they not written in the book of the annals of the kings of Judah? 24 Jehoram rested with his ancestors and was buried with them in the City of David. And Ahaziah his son succeeded him as king.

Ahaziah king of Judah

25 In the twelfth year of Joram son of Ahab king of Israel, Ahaziah son of Jehoram king of Judah began to reign. 26 Ahaziah was twenty-two years old when he became king, and he reigned in Jerusalem for one year. His mother’s name was Athaliah, a granddaughter of Omri king of Israel. 27 He followed the ways of the house of Ahab and did evil in the eyes of the Lord, as the house of Ahab had done, for he was related by marriage to Ahab’s family. 28 Ahaziah went with Joram son of Ahab to war against Hazael king of Aram at Ramoth Gilead. The Arameans wounded Joram; 29 so King Joram returned to Jezreel to recover from the wounds the Arameans had inflicted on him at Ramoth^[3] in his battle with Hazael king of Aram. Then Ahaziah son of Jehoram king of Judah went down to Jezreel to see Joram son of Ahab, because he had been wounded.