2. Královská 10

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost
1  Achab měl v Samaří sedmdesát synů. Jehú napsal dopisy a poslal je do Samaří, k velitelům Jizreelu, starším a vychovatelům synů Achabových:2  „Hned, jak vám dojde tento dopis – máte syny svého pána, máte i vozbu a koně, opevněné město a zbroj –,3 vyhlédněte si ze synů svého pána někoho, kdo je dobrý a vhodný, a dosaďte ho na trůn jeho otce a bojujte za dům svého pána.“4  Oni se však převelice báli a řekli: „Hle, neobstáli před ním ani dva králové, jak obstojíme my?“5  Správce domu a správce města i starší a vychovatelé vzkázali tedy Jehúovi: „Jsme tvými služebníky a uděláme všechno, co nám poručíš. Za krále nedosadíme nikoho, udělej, co uznáš za dobré.“6  Napsal jim druhý dopis: „Jste-li se mnou a chcete-li mě poslouchat, vezměte hlavy všech synů svého pána a přijďte ke mně zítra v tuto dobu do Jizreelu!“ Králových synů bylo sedmdesát, byli u významných lidí města a ti je vychovávali. 7  Jakmile jim dopis došel, chopili se králových synů, všech sedmdesát pobili, jejich hlavy složili do košů a poslali je do Jizreelu.8  Posel přišel a oznámil mu: „Přinesli hlavy králových synů.“ Jehú nařídil: „Složte je na dvě hromady u vchodu do brány, budou tam až do rána.“9  Ráno vyšel, zastavil se a řekl všemu lidu: „Vy jste spravedliví. Ano, já jsem se spikl proti svému pánu a zabil jsem ho. Kdo však pobil všechny tyto?10  Z toho můžete poznat, že nic z Hospodinova slova, které Hospodin promluvil proti Achabovu domu, nepadlo na zem. Hospodin vykonal, o čem mluvil skrze svého služebníka Elijáše.“11  Jehú pak pobil všechny, kdo zbyli v Jizreelu z Achabova domu, všechny jeho významné lidi, důvěrné přátele i kněze; nenechal vyváznout nikoho. 12  Pak se vydal do Samaří. Šel cestou přes Bét-eked pastýřů.13 I nalezl Jehú bratry judského krále Achazjáše a otázal se: „Kdo jste?“ Oni odpověděli: „Jsme Achazjášovi bratři. Přišli jsme popřát pokoj synům krále a synům paní.“14  Jehú rozkázal: „Pochytejte je živé.“ I chytili je živé a pobili u cisterny v Bét-ekedu, dvaačtyřicet mužů. Žádného z nich neponechali. 15  Odtud odešel a setkal se s Jónadabem, synem Rekábovým, který mu vyšel vstříc. Pozdravil ho a otázal se ho: „Myslíš to se mnou upřímně jako já s tebou?“ Jónadab řekl: „Zcela jistě!“ Nato Jehú: „Podej mi ruku.“ I podal mu ruku a vystoupil k němu na vůz.16  Jehú pravil: „Pojeď se mnou a pohleď na moji horlivost pro Hospodina.“ A jeli spolu v jeho voze.17  Když přijeli do Samaří, pobil a vyhladil všechny, kdo Achabovi v Samaří zůstali, podle Hospodinova slova, které promluvil k Elijášovi. 18  Potom Jehú shromáždil všechen lid a řekl jim: „Achab málo sloužil Baalovi, Jehú mu bude sloužit více.19  Svolejte nyní ke mně všechny Baalovy proroky, všechny jeho ctitele a všechny jeho kněze, ať žádný nechybí, neboť uspořádám pro Baala veliký obětní hod. Nikdo, kdo by chyběl, nezůstane naživu.“ Jehú jednal úskočně; chtěl vyhubit Baalovy ctitele.20  Pak Jehú rozkázal: „Připravte Baalovi slavnostní shromáždění.“ Svolali je.21  Jehú obeslal celý Izrael. Přišli všichni Baalovi ctitelé; nebylo nikoho, kdo by nepřišel. Vstoupili do Baalova domu, takže Baalův dům byl plný, hlava na hlavě.22  Správci nad šatnou Jehú nařídil: „Vydávej roucha všem Baalovým ctitelům.“ I vydal jim roucha.23  Pak vstoupil do Baalova domu Jehú a Jónadab, syn Rekábův. Řekl Baalovým ctitelům: „Rozhlédněte se a zjistěte, zda tu s vámi není někdo ze služebníků Hospodinových, zda tu jsou jen ctitelé Baalovi.“24  I šli připravit obětní hody a zápalné oběti. Jehú pak postavil venku osmdesát mužů a nařídil: „Jestliže někomu unikne někdo z mužů, které jsem vám vydal do rukou, zaplatí to životem.“25  Když se dokončila příprava zápalné oběti, nařídil Jehú běžcům a štítonošům: „Vyrazte a bijte je. Ať nikdo neujde!“ Pobili je ostřím meče. Běžci a štítonoši je pak vyházeli a pronikli až do svatyňky Baalova domu.26  Vynesli z Baalova domu posvátné sloupy a spálili je.27  Vyvrátili Baalův sloup, vyvrátili i Baalův dům a proměnili jej v hnojiště, jak je tomu dodnes. 28  Tak vyhladil Jehú Baala z Izraele.29  Jehú se však neodvrátil od hříchů Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izraele k hříchu, od zlatých býčků, kteří byli v Bét-elu a v Danu. 30  Hospodin řekl Jehúovi: „Poněvadž jsi dobře udělal, co je v mých očích správné, poněvadž jsi Achabovu domu učinil všechno tak, jak jsem to měl v úmyslu, tvoji synové do čtvrtého pokolení budou sedět na izraelském trůnu.“31  Ale Jehú nedbal na to, aby se řídil celým srdcem podle zákona Hospodina, Boha Izraele, neodvrátil se od hříchů Jarobeáma, který svedl Izraele k hříchu. 32  V těch dnech začal Hospodin Izraele oklešťovat. Chazael jej porazil na celém izraelském pomezí33  od Jordánu na východ slunce, v celém území Gileádu, patřícím Gádovi i Rúbenovi a Manasesovi, od Aróeru, který je v úvalu Arnónu, v Gileádu i Bášanu. 34  O ostatních příbězích Jehúových, o všem, co konal, o všech jeho bohatýrských činech se píše, jak známo, v Knize letopisů králů izraelských.35  I ulehl Jehú ke svým otcům a pohřbili ho v Samaří. Po něm se stal králem jeho syn Jóachaz.36  Jehú kraloval nad Izraelem v Samaří dvacet osm let. 

2. Královská 10

Bible, překlad 21. století

od Biblion
1 Achab měl v Samaří sedmdesát synů. Jehu proto do Samaří poslal listy jizreelským velmožům, stařešinům města a vychovatelům Achabových synů. Napsal jim:2 „Máte syny svého pána, máte vozy a koně, opevněné město a zbraně. Nuže, jakmile dostanete tento list,3 vyberte ze synů svého pána toho nejlepšího a nejschopnějšího, dosaďte ho na trůn jeho otce a bojujte za dům svého pána!“4 Oni ale dostali hrozný strach. Řekli si: „Když před ním neobstáli dva králové, jak obstojíme my?“5 Správce paláce i správce města se stařešiny a vychovateli proto Jehuovi vzkázali: „Jsme tvoji služebníci! Uděláme, cokoli nám řekneš. Nikoho za krále nedosadíme. Uděláme, co budeš chtít.“6 Napsal jim tedy druhý list: „Jestli jste se mnou a chcete mě poslouchat, vezměte hlavy všech synů svého pána a přijďte zítra touto dobou za mnou do Jizreelu.“ Oněch sedmdesát královských synů vyrůstalo u předních mužů města, kteří se o ně starali.7 Jakmile ten list dostali, vzali královské syny a všech sedmdesát jich povraždili. Jejich hlavy naskládali do košů, které pak odeslali do Jizreelu.8 K Jehuovi přišel posel a oznamoval: „Přinesli hlavy královských synů.“ „Složte je u brány na dvě hromady a nechte je tam do rána!“ odpověděl.9 Ráno pak vyšel ven, postavil se před lid a promluvil k nim: „Tak vy jste spravedliví. Ano, já jsem zosnoval spiknutí proti svému pánu a zabil jsem ho. Kdo ale povraždil všechny tyhle?!10 Proto vězte, že ani jediné slovo, které Hospodin vyřkl proti domu Achabovu, neselže. Hospodin vykonal, co řekl skrze svého služebníka Eliáše!“11 Pak Jehu v Jizreelu pobil všechny pozůstalé z Achabova domu a také všechny jeho přední muže, přátele i kněze. Nikoho nenechal naživu.12 Poté se Jehu vypravil do Samaří. Když projížděl Bet-ekedem pastýřů,13 narazil tam na příbuzné judského krále Achaziáše. „Kdo jste?“ zeptal se. „Jsme Achaziášovi příbuzní. Jdeme pozdravit syny krále a syny královny matky.“14 „Zajměte je živé!“ rozkázal Jehu. Zajali je tedy živé a všech dvaačtyřicet jich pak pobili u bet-ekedské nádrže. Nikoho neušetřil.15 Cestou odtud narazil na Jonadaba, syna Rechabova, který ho přicházel pozdravit. „Jsi mi oddaný tak jako já tobě?“ zeptal se ho. „Ano, jistěže ano,“ odvětil Jonadab. „Tak mi podej ruku,“ vyzval ho. Když mu Jonadab podal ruku, vytáhl ho k sobě na vůz16 a řekl: „Pojeď se mnou a sleduj mou horlivost pro Hospodina!“ A tak jeli spolu v jeho voze.17 Jakmile přijel do Samaří, pobil tam všechny Achabovy příbuzné, kteří ještě zbyli. Úplně je vyhladil, přesně jak Hospodin řekl skrze Eliáše.[1]18 Pak Jehu shromáždil všechen lid a promluvil k nim: „Achab sloužil Baalovi málo. Jehu mu bude sloužit víc.19 Proto teď ke mně svolejte všechny Baalovy proroky, všechny jeho ctitele a všechny jeho kněze. Nikdo ať nechybí, protože chci uspořádat velikou oběť Baalovi. Kdokoli bude chybět, nezůstane naživu!“ (Byla to ovšem Jehuova lest, aby mohl vyhubit Baalovy ctitele.)20 „Zasvěťte slavnost Baalovi,“ přikázal Jehu, a tak to rozhlásili.21 Jehu nechal obeslat celý Izrael, a tak přišli všichni Baalovi ctitelé. Nebyl jediný, který by nepřišel. Vešli do Baalova chrámu a naplnili ho od jednoho konce k druhému.22 „Vydávej roucha všem Baalovým ctitelům!“ přikázal Jehu správci rouch a ten jim rozdal roucha.23 Nakonec do Baalova chrámu přišel Jehu s Jonadabem, synem Rechabovým, a řekl Baalovým ctitelům: „Přesvědčte se, jestli mezi vámi nejsou nějací ctitelé Hospodina. Dohlédněte, aby tu byli jen ctitelé Baalovi.“24 Poté přistoupili k obětním hodům a zápalným obětem. Jehu zatím venku rozestavěl osmdesát mužů a varoval je: „Za ty lidi mi ručíte. Kdo nechá jediného z nich uniknout, zaplatí za něj životem!“25 Když byli hotovi s přípravou zápalné oběti, Jehu přikázal svým strážcům a pobočníkům: „Jděte a bijte je. Nikdo ať neunikne!“ Pobili je tedy ostřím meče a nechali je tam ležet. Strážci a pobočníci pronikli až do vnitřní svatyně Baalova chrámu.26 Pak z Baalova chrámu vynesli posvátný sloup a spálili ho.27 Strhli Baalův sloup, strhli Baalův chrám a zřídili tam veřejné záchody, které tam jsou dodnes.28 Tak Jehu vymýtil Baala z Izraele.29 Jehu se ale neodvrátil od hříchů Jeroboáma, syna Nebatova, který svedl celý Izrael, totiž od těch zlatých telat v Bet-elu a Danu.[2]30 Hospodin Jehuovi řekl: „Dobře jsi vykonal, co je v mých očích správné. Udělal jsi s Achabovým domem všechno, co jsem chtěl, a proto budou na izraelském trůnu sedět čtyři tví potomci.“31 Jehu se ale nesnažil dodržovat Zákon Hospodina, Boha Izraele, celým svým srdcem a neodvrátil se od hříchů Jeroboáma, který svedl celý Izrael.32 Hospodin v té době začal Izrael ořezávat. Chazael na ně zaútočil po celé hranici33 východně od Jordánu. Zabral celou zemi Gileád, totiž území Gáda, Rubena a Manasese od Aroeru na potoce Arnon přes Gileád až k Bášanu.34 Ostatní Jehuovy skutky – co všechno vykonal, a jak byl udatný – o tom všem se, jak známo, píše v Kronice izraelských králů.35 Jehu pak ulehl ke svým otcům a byl pochován v Samaří. Na jeho místě se stal králem jeho syn Joachaz.36 Jehu kraloval v Samaří nad Izraelem celkem dvacet osm let.

2. Královská 10

Bible Kralická

1 Měl pak Achab sedmdesáte synů v Samaří. I napsal Jéhu list, a poslal jej do Samaří k knížatům Jezreelským, starším, a kteříž chovali syny Achabovy, s tímto poručením:2 Hned jakž vás dojde list tento, poněvadž u vás jsou synové pána vašeho, jsou i vozové u vás, i koni, i město hrazené a zbroj,3 Vybeřte nejlepšího a nejzpůsobnějšího z synů pána svého, a posaďte na stolici otce jeho, a bojujte za dům pána svého.4 Kteříž bojíce se náramně, pravili: Aj, dva králové neostáli před ním, a kterak my ostojíme?5 A tak poslal ten, kterýž byl ustanoven nad domem, a kterýž ustanoven byl nad městem, i starší, a kteříž chovali syny Achabovy, k Jéhu, řkouce: Služebníci tvoji jsme, a všecko, což nám rozkážeš, učiníme. Neustanovíme žádného krále; což se tobě dobře líbí, učiň.6 I napsal k nim list po druhé, řka: Jste-li moji a hlasu mého posloucháte-li, vezmouce hlavy všech synů pána svého, přiďte ke mně zítra o tomto času do Jezreel. (Synů pak králových bylo sedmdesáte mužů u nejpřednějších v městě, kteříž chovali je.)7 Tedy stalo se, jakž jich došel list ten, že zjímali syny královské, a zbili sedmdesáte mužů, a vkladše hlavy jejich do košů, poslali je k němu do Jezreel.8 A přišed posel, oznámil jemu, řka: Přinesli hlavy synů královských. A on řekl: Sklaďte je na dvě hromady u vrat brány až do jitra.9 Potom ráno vyšed, postavil se a řekl všemu lidu: Spravedliví jste vy. Aj, já spuntoval jsem se proti pánu svému a zabil jsem jej; kdo by pobil tyto všecky?10 Věztež nyní, žeť nepochybilo nižádné slovo Hospodinovo, kteréž mluvil Hospodin proti domu Achabovu, ale vykonal Hospodin to, což byl mluvil skrze služebníka svého Eliáše.11 A tak pobil Jéhu všecky, kteříž pozůstali z domu Achabova v Jezreel, i všecky nejpřednější jeho, i známé jeho, i kněží jeho, tak že nezůstalo z nich žádného živého.12 Potom vstav, odebral se a jel do Samaří, a již byl v Betekedu pastýřů na cestě.13 I nalezl tam Jéhu bratří Ochoziáše, krále Judského, a řekl: Kdo jste vy? Odpověděli: Jsme bratří Ochoziášovi a jdeme, abychom pozdravili synů králových a synů královny.14 Tedy řekl: Zjímejte je živé. I zjímali je živé, a pobili je u čisterny v Betekedu, čtyřidceti a dva muže, a nezůstal z nich žádný.15 Potom bera se odtud, nalezl Jonadaba syna Rechabova, kterýž se s ním potkal, a pozdravil ho. I řekl jemu: Jest-liž srdce tvé přímé, jako jest srdce mé s srdcem tvým? Odpověděl Jonadab: Jest, arci jest. Řekl Jéhu: Podejž mi ruky své. I podal mu ruky své. A on kázal mu vsednouti k sobě na vůz,16 A řekl: Pojeď se mnou, a viz horlivost mou pro Hospodina. A tak vezli jej na voze jeho.17 Když pak přijel do Samaří, pobil všecky, kteříž byli pozůstali z domu Achabova v Samaří, a vyhladil jej vedlé řeči Hospodinovy, kterouž byl mluvil k Eliášovi.18 Zatím shromáždiv Jéhu všecken lid, řekl jim: Achab málo sloužil Bálovi, Jéhu bude mu více sloužiti.19 Protož nyní všecky proroky Bálovy, všecky služebníky jeho, a všecky kněží jeho svolejte ke mně, ať žádný tam nezůstává; nebo velikou obět budu obětovati Bálovi. Kdož by koli nebyl přítomen, nezůstane živ. Ale Jéhu činil to chytře, aby vyhladil ctitele Bálovy.20 Řekl také Jéhu: Zasvěťte svátek Bálovi. I prohlásili jej.21 Rozeslal zajisté Jéhu po vší zemi Izraelské. I sešli se všickni ctitelé Bálovi, tak že nezůstalo ani jednoho, ješto by nepřišel. A když vešli do domu Bálova, naplněn jest dům Bálův, od jednoho konce až do druhého.22 Tedy řekl tomu, kterýž vládl rouchem: Vynes roucha všechněm ctitelům Bálovým. I přinesl jim roucha.23 Potom všel i Jéhu a Jonadab syn Rechabův do domu Bálova, a řekl ctitelům Bálovým: Vyhledejte a vizte, ať není zde s vámi někdo z ctitelů Hospodinových, kromě samých ctitelů Bálových.24 A tak vešli, aby obětovali oběti a zápaly. Jéhu pak postavil sobě vně osmdesáte mužů, jimž byl řekl: Jestliže kdo uteče z lidí těch, kteréž já uvozuji vám v ruce vaše, život váš za život jeho.25 I stalo se, když kněz dokonal obětování zápalu, řekl Jéhu drabantům a hejtmanům: Vejdětež a zbíte je, ať žádný neuchází. Kteřížto pobili je ostrostí meče, a rozmetali těla jejich drabanti a hejtmané. Potom šli dále do každého města, kdež byl dům Bálův,26 A vymítajíce modly z domu Bálova, pálili je.27 Zkazili také modlu Bálovu, a zbořivše dům jeho, nadělali z něho záchodů až do dnešního dne.28 A tak vyplénil Jéhu Bále z lidu Izraelského.29 A však proto od hříchů Jeroboáma syna Nebatova, kterýž přivedl k hřešení Izraele, neodstoupil Jéhu, totiž od těch telat zlatých, kteráž byla v Bethel a v Dan.30 Tedy řekl Hospodin Jéhu: Poněvadž jsi snažně vykonal to, což dobrého jest před očima mýma, a všecky věci, kteréž jsem měl v srdci svém, učinil jsi domu Achabovu, synové tvoji až do čtvrtého pokolení seděti budou na stolici Izraelské.31 Ale Jéhu nebyl toho pilen, aby chodil v zákoně Hospodina, Boha Izraelského, celým srdcem svým, aniž odstoupil od hříchů Jeroboáma, kterýž byl uvedl v hříchy lid Izraelský.32 Za těch dnů počal Hospodin zmenšovati Izraele; nebo je porazil Hazael po všech končinách Izraelských,33 Od Jordánu, proti východu slunce, všecku zemi Galád, Gádovu a Rubenovu i Manassesovu, od Aroer, kteréž jest při potoku Arnon, tak Galád jako Bázan.34 O jiných věcech Jéhu, a cožkoli činil, i o vší síle jeho, sepsáno jest v knize o králích Izraelských.35 I usnul Jéhu s otci svými, a pochovali jej v Samaří, a kraloval Joachaz syn jeho místo něho.36 Dnů pak, v nichž kraloval Jéhu nad lidem Izraelským v Samaří, bylo let osmmecítma.

2. Královská 10

Slovo na cestu

od Biblica

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

2. Královská 10

New International Version

od Biblica
1 Now there were in Samaria seventy sons of the house of Ahab. So Jehu wrote letters and sent them to Samaria: to the officials of Jezreel,[1] to the elders and to the guardians of Ahab’s children. He said,2 ‘You have your master’s sons with you and you have chariots and horses, a fortified city and weapons. Now as soon as this letter reaches you,3 choose the best and most worthy of your master’s sons and set him on his father’s throne. Then fight for your master’s house.’4 But they were terrified and said, ‘If two kings could not resist him, how can we?’5 So the palace administrator, the city governor, the elders and the guardians sent this message to Jehu: ‘We are your servants and we will do anything you say. We will not appoint anyone as king; you do whatever you think best.’6 Then Jehu wrote them a second letter, saying, ‘If you are on my side and will obey me, take the heads of your master’s sons and come to me in Jezreel by this time tomorrow.’ Now the royal princes, seventy of them, were with the leading men of the city, who were bringing them up.7 When the letter arrived, these men took the princes and slaughtered all seventy of them. They put their heads in baskets and sent them to Jehu in Jezreel.8 When the messenger arrived, he told Jehu, ‘They have brought the heads of the princes.’ Then Jehu ordered, ‘Put them in two piles at the entrance of the city gate until morning.’9 The next morning Jehu went out. He stood before all the people and said, ‘You are innocent. It was I who conspired against my master and killed him, but who killed all these?10 Know, then, that not a word the Lord has spoken against the house of Ahab will fail. The Lord has done what he announced through his servant Elijah.’11 So Jehu killed everyone in Jezreel who remained of the house of Ahab, as well as all his chief men, his close friends and his priests, leaving him no survivor.12 Jehu then set out and went towards Samaria. At Beth Eked of the Shepherds,13 he met some relatives of Ahaziah king of Judah and asked, ‘Who are you?’ They said, ‘We are relatives of Ahaziah, and we have come down to greet the families of the king and of the queen mother.’14 ‘Take them alive!’ he ordered. So they took them alive and slaughtered them by the well of Beth Eked – forty-two of them. He left no survivor.15 After he left there, he came upon Jehonadab son of Rekab, who was on his way to meet him. Jehu greeted him and said, ‘Are you in accord with me, as I am with you?’ ‘I am,’ Jehonadab answered. ‘If so,’ said Jehu, ‘give me your hand.’ So he did, and Jehu helped him up into the chariot.16 Jehu said, ‘Come with me and see my zeal for the Lord.’ Then he made him ride in his chariot.17 When Jehu came to Samaria, he killed all who were left there of Ahab’s family; he destroyed them, according to the word of the Lord spoken to Elijah.18 Then Jehu brought all the people together and said to them, ‘Ahab served Baal a little; Jehu will serve him much.19 Now summon all the prophets of Baal, all his servants and all his priests. See that no-one is missing, because I am going to hold a great sacrifice for Baal. Anyone who fails to come will no longer live.’ But Jehu was acting deceptively in order to destroy the servants of Baal.20 Jehu said, ‘Call an assembly in honour of Baal.’ So they proclaimed it.21 Then he sent word throughout Israel, and all the servants of Baal came; not one stayed away. They crowded into the temple of Baal until it was full from one end to the other.22 And Jehu said to the keeper of the wardrobe, ‘Bring robes for all the servants of Baal.’ So he brought out robes for them.23 Then Jehu and Jehonadab son of Rekab went into the temple of Baal. Jehu said to the servants of Baal, ‘Look around and see that no-one who serves the Lord is here with you – only servants of Baal.’24 So they went in to make sacrifices and burnt offerings. Now Jehu had posted eighty men outside with this warning: ‘If one of you lets any of the men I am placing in your hands escape, it will be your life for his life.’25 As soon as Jehu had finished making the burnt offering, he ordered the guards and officers: ‘Go in and kill them; let no-one escape.’ So they cut them down with the sword. The guards and officers threw the bodies out and then entered the inner shrine of the temple of Baal.26 They brought the sacred stone out of the temple of Baal and burned it.27 They demolished the sacred stone of Baal and tore down the temple of Baal, and people have used it for a latrine to this day.28 So Jehu destroyed Baal worship in Israel.29 However, he did not turn away from the sins of Jeroboam son of Nebat, which he had caused Israel to commit – the worship of the golden calves at Bethel and Dan.30 The Lord said to Jehu, ‘Because you have done well in accomplishing what is right in my eyes and have done to the house of Ahab all I had in mind to do, your descendants will sit on the throne of Israel to the fourth generation.’31 Yet Jehu was not careful to keep the law of the Lord, the God of Israel, with all his heart. He did not turn away from the sins of Jeroboam, which he had caused Israel to commit.32 In those days the Lord began to reduce the size of Israel. Hazael overpowered the Israelites throughout their territory33 east of the Jordan in all the land of Gilead (the region of Gad, Reuben and Manasseh), from Aroer by the Arnon Gorge through Gilead to Bashan.34 As for the other events of Jehu’s reign, all he did, and all his achievements, are they not written in the book of the annals of the kings of Israel?35 Jehu rested with his ancestors and was buried in Samaria. And Jehoahaz his son succeeded him as king.36 The time that Jehu reigned over Israel in Samaria was twenty-eight years.