Žalm 94 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

BOŽE MSTITELI, HOSPODINE

1 Bože mstiteli, Hospodine, Bože mstiteli, zaskvěj se! 2 Povznes se výše, ty soudce země, dej odplatu pyšným. 3 Dlouho ještě svévolníci, Hospodine, dlouho ještě svévolníci budou jásat? 4 Chrlí drzé řeči, chvástají se všichni pachatelé ničemností 5 a deptají tvůj lid, Hospodine, činí příkoří dědictví tvému, 6 vraždí vdovu a bezdomovce, sirotky zabíjejí. 7 Říkají: „Hospodin nevidí, Bůh Jákobův to nepostřehne.“ 8 Přijdete na to, vy tupci z lidu, hlupáci, pochopíte to někdy? 9 Neslyší snad ten, jenž učinil ucho? Nedívá se snad ten, jenž vytvořil oko? 10 Neumí snad trestat ten, jenž kárá pronárody, ten, jenž učí člověka, co by měl vědět? 11 Hospodin zná smýšlení lidí; jsou pouhý vánek. 12 Blaze muži, jehož, Hospodine, káráš, jehož svým zákonem vyučuješ: 13 Dopřeješ mu klidu ve zlých dnech, zatímco se bude kopat jáma svévolníku. 14 Vždyť Hospodin lid svůj neodvrhne, své dědictví neopustí. 15 Na soudu opět zavládne spravedlnost, půjdou za ní všichni, kteří mají přímé srdce. 16 Kdo se mne zastane proti zlovolníkům? Kdo se za mne postaví proti pachatelům ničemností? 17 Kdyby mi Hospodin nepomáhal, zakrátko bych bydlel v říši ticha. 18 Řeknu-li: „Už ujíždí mi noha,“ podepře mě tvé milosrdenství, Hospodine. 19 Když v mém nitru roste neklid, naplní mě útěcha tvá potěšením. 20 Může být tvým spojencem trůn zhouby, který proti právu jen trápení plodí? 21 Napadají duši spravedlivou, nevinnou krev viní ze svévole. 22 Ale Hospodin je můj hrad nedobytný, můj Bůh je má útočištná skála. 23 Obrátí proti nim jejich ničemnosti, umlčí je jejich vlastní zlobou, umlčí je Hospodin, Bůh náš!

Bible, překlad 21. století

od Biblion

1 Bože pomsty, Hospodine, Bože pomsty, zaskvěj se. 2 Soudce vší země, povstaň již, dej pyšným, co si zaslouží! 3 Jak dlouho, Hospodine, ničemní, jak dlouho ničemní budou vítězit? 4 Chrlí jen pýchu, kdykoli promluví, všichni ti zločinci se honosí. 5 Tvůj lid, Hospodine, deptají, utlačují tvé dědictví. 6 Mordují vdovy a příchozí, vraždí sirotky! 7 Říkají: „Hospodin to přece nevidí, Bůh Jákobův se to nedozví!“ 8 Pochopte to, vy tupci největší, kdy rozum dostanete, hlupáci? 9 Ten, který stvořil ucho – copak neslyší? Ten, který zformoval oko – copak nevidí? 10 Ten, který trestá národy – copak nesoudí? Učiteli lidstva snad chybí vědění? 11 Hospodin zná lidské úmysly – neznamenají vůbec nic! 12 Blaze člověku, jehož, Hospodine, káráš, člověku, jehož učíš ze svého Zákona. 13 Dáváš mu odpočinout od zlých dnů, než bude vykopána jáma ničemům. 14 Hospodin přece nenechá svůj lid, nikdy neopustí své dědictví! 15 Ke spravedlivým se právo navrátí, všichni poctiví dojdou odplaty. 16 Kdo se mě zastane proti bídákům? Kdo se mnou postaví se proti zlosynům? 17 Kdyby mi býval nepomohl Hospodin, zakrátko bydlel bych v říši mlčení! 18 Už jsem si řekl: „Má noha poklesá,“ tvá láska, Hospodine, mě ale držela! 19 Když nitro měl jsem plné úzkostí, tvé utěšení mi bylo rozkoší! 20 Spojí se s tebou vládci zločinní? Ti, kteří proti právu plodí trápení? 21 Takoví spravedlivého berou útokem, na smrt odsuzují nevinné! 22 Hospodin je však mou pevností, můj Bůh je skálou, v níž se ukryji. 23 On jejich zvrácenost na ně obrátí, jejich vlastní špatností je vyhladí, Hospodin, náš Bůh, je vyhladí!

Bible Kralická

1 Bože silný pomst, Hospodine, Bože silný pomst, zastkvěj se. 2 Zdvihni se, ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným. 3 Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati, 4 Žváti a hrdě mluviti, honosíce se, všickni činitelé nepravosti? 5 Lid tvůj, Hospodine, potírati a dědictví tvé bědovati? 6 Vdovy a příchozí mordovati, a sirotky hubiti, 7 Říkajíce: Nehledíť na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův? 8 Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte? 9 Zdali ten, jenž učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil oko, zdali nespatří? 10 Zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění? 11 Hospodinť zná myšlení lidská, že jsou pouhá marnost. 12 Blahoslavený jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ. 13 Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma. 14 Neboť neopustí Hospodin lidu svého, a dědictví svého nezanechá, 15 Ale až k spravedlnosti navrátí se soud, a za ním všickni upřímého srdce. 16 Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům? Kdo by se byl za mne postavil proti těm, jenž páší nepravost? 17 Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení. 18 Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne. 19 Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá potěšování obveselovala duši mou. 20 Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch, jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost, 21 Jenž se shlukují proti duši spravedlivého, a krev nevinnou odsuzují? 22 Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého. 23 Onť obrátí na ně nepravost jejich, a zlostí jejich zahladí je, zahladí je Hospodin Bůh náš.

Slovo na cestu

od Biblica

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

New International Version

od Biblica

1 The Lord is a God who avenges. O God who avenges, shine forth. 2 Rise up, Judge of the earth; pay back to the proud what they deserve. 3 How long, Lord, will the wicked, how long will the wicked be jubilant? 4 They pour out arrogant words; all the evildoers are full of boasting. 5 They crush your people, Lord; they oppress your inheritance. 6 They slay the widow and the foreigner; they murder the fatherless. 7 They say, ‘The Lord does not see; the God of Jacob takes no notice.’ 8 Take notice, you senseless ones among the people; you fools, when will you become wise? 9 Does he who fashioned the ear not hear? Does he who formed the eye not see? 10 Does he who disciplines nations not punish? Does he who teaches mankind lack knowledge? 11 The Lord knows all human plans; he knows that they are futile. 12 Blessed is the one you discipline, Lord, the one you teach from your law; 13 you grant them relief from days of trouble, till a pit is dug for the wicked. 14 For the Lord will not reject his people; he will never forsake his inheritance. 15 Judgment will again be founded on righteousness, and all the upright in heart will follow it. 16 Who will rise up for me against the wicked? Who will take a stand for me against evildoers? 17 Unless the Lord had given me help, I would soon have dwelt in the silence of death. 18 When I said, ‘My foot is slipping,’ your unfailing love, Lord, supported me. 19 When anxiety was great within me, your consolation brought me joy. 20 Can a corrupt throne be allied with you – a throne that brings on misery by its decrees? 21 The wicked band together against the righteous and condemn the innocent to death. 22 But the Lord has become my fortress, and my God the rock in whom I take refuge. 23 He will repay them for their sins and destroy them for their wickedness; the Lord our God will destroy them.