Žalm 95 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

POJĎTE, ZAPLESEJME HOSPODINU

1 Pojďte, zaplesejme Hospodinu, oslavujme hlaholem skálu své spásy, 2 vstupme před jeho tvář s díkůvzdáním, oslavujme ho hlaholem žalmů! 3 Hospodin je velký Bůh, je velký Král nad všemi bohy. 4 On má v svých rukou hlubiny země, temena hor patří jemu. 5 Jeho je moře, on sám je učinil, souš vytvořily jeho ruce. 6 Přistupte, klaňme se, klekněme, skloňme kolena před Hospodinem, který nás učinil. 7 On je náš Bůh, my lid, jejž on pase, ovce, jež vodí svou rukou. Uslyšíte-li dnes jeho hlas, 8 nezatvrzujte svá srdce jako při sváru v Meribě, jako v den pokušení na poušti v Masse, 9 kde mě vaši otcové pokoušeli, kde mě chtěli zkoušet, i když viděli mé činy. 10 Po čtyřicet let mi bylo na obtíž to pokolení. Řekl jsem si: Je to lid bloudící srdcem, k mým cestám se nezná. 11 Proto jsem se v hněvu zapřisáhl: Nevejdou do mého odpočinutí!

Bible, překlad 21. století

od Biblion

1 Pojďte, zpívejme Hospodinu s radostí, jásejme Skále naší záchrany! 2 Do jeho přítomnosti vstupme s vděčností, hlasitými žalmy ho pojďme oslavit! 3 Veliký Bůh je Hospodin přece, veliký Král nad všemi bohy. 4 V jeho rukou jsou základy země, jemu náleží horské vrcholy. 5 Patří mu moře, vždyť učinil je, i souš jeho ruce stvořily! 6 Pojďte a klaňme se, před ním padněme, Hospodin je náš Tvůrce, před ním klekněme! 7 On je náš Bůh, my lid, jejž on pase, ovce, o které on sám pečuje. Dnes, když ho uslyšíte mluvit, 8 nebuďte zatvrzelí jako při vzpouře, jako v den pokušení tehdy na poušti, 9 když mě pokoušeli vaši otcové.^[1] Zkusili mě a viděli, co umím, 10 to pokolení jsem si hnusil po čtyřicet let, až jsem si řekl: „Ten lid má pobloudilé srdce, mé cesty vůbec neznají!“ 11 Rozhněván jsem tenkrát odpřisáhl: „Do mého odpočinku nikdy nevkročí!“

Bible Kralická

1 Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho. 2 Předejděme oblíčej jeho s díkčiněním, žalmy prozpěvujme jemu. 3 Nebo Hospodin jest Bůh veliký, a král veliký nade všecky bohy, 4 V jehož rukou základové země, a vrchové hor jeho jsou. 5 Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly. 6 Poďte, sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším. 7 Onť jest zajisté Bůh náš, a my jsme lid pastvy jeho, a stádo rukou jeho. Dnes uslyšíte-li hlas jeho, 8 Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti, 9 Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé. 10 Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých. 11 Jimž jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.

Slovo na cestu

od Biblica

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

New International Version

od Biblica

1 Come, let us sing for joy to the Lord; let us shout aloud to the Rock of our salvation. 2 Let us come before him with thanksgiving and extol him with music and song. 3 For the Lord is the great God, the great King above all gods. 4 In his hand are the depths of the earth, and the mountain peaks belong to him. 5 The sea is his, for he made it, and his hands formed the dry land. 6 Come, let us bow down in worship, let us kneel before the Lord our Maker; 7 for he is our God and we are the people of his pasture, the flock under his care. Today, if only you would hear his voice, 8 ‘Do not harden your hearts as you did at Meribah,^[1] as you did that day at Massah^[2] in the wilderness, 9 where your ancestors tested me; they tried me, though they had seen what I did. 10 For forty years I was angry with that generation; I said, “They are a people whose hearts go astray, and they have not known my ways.” 11 So I declared on oath in my anger, “They shall never enter my rest.” ’