Žalm 57 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

SMILUJ SE NADE MNOU, BOŽE, SMILUJ SE NADE MNOU

1 Pro předního zpěváka, jako „Nevyhlazuj!“ Davidův, pamětní zápis, když uprchl před Saulem do jeskyně. 2 Smiluj se nade mnou, Bože, smiluj se nade mnou, k tobě se utíká moje duše. Utíkám se do stínu tvých křídel, dokud nepomine zhoubné nebezpečí. 3 Volám k Bohu nejvyššímu, k Bohu, jenž za mě dokončí zápas. 4 Sešle pomoc z nebe, zachrání mě, potupí toho, kdo po mně šlape. -Sela- Bůh sešle své milosrdenství a věrnost. 5 Mezi lvy být musím, s těmi uléhám, kdo srší ohněm, s lidmi, jejichž zuby jsou kopí a šípy, jejichž jazyk je ostrý meč. 6 Povznes se až nad nebesa, Bože, ať nad celou zemí vzejde tvoje sláva! 7 Nastražili síť mým krokům, člověk mě chtěl zlomit; vykopali na mě jámu, spadli do ní sami. -Sela- 8 Mé srdce je připraveno, Bože, mé srdce je připraveno, budu zpívat, prozpěvovat žalmy. 9 Probuď se, má slávo! Probuď se už, citero a harfo, ať jitřenku vzbudím. 10 Panovníku, chci ti mezi lidmi vzdávat chválu, mezi národy ti budu zpívat žalmy; 11 vždyť tvé milosrdenství až k nebi sahá, až do mraků tvoje věrnost. 12 Povznes se až nad nebesa, Bože, a nad celou zemí ať je tvoje sláva!

Bible, překlad 21. století

od Biblion

1 Pro předního zpěváka, na nápěv písně „Nevyhlazuj!“ Zlatý zpěv Davidův, když utekl před Saulem do jeskyně.^[1] 2 Smiluj se nade mnou, Bože, smiluj se, vždyť jsi mým úkrytem! Do stínu tvých křídel schovám se, než zkáza pomine. 3 K Bohu, k Nejvyššímu zní mé volání, on se mnou dokoná své záměry! 4 Z nebe pošle, aby mě zachránil, mé pronásledovatele zastaví, séla svou lásku a věrnost Bůh pošle mi! 5 Jsem nucen bydlet mezi lvy, mezi lidožravými šelmami. Jejich zuby jsou šípy, oštěpy, ostrými meči jsou jejich jazyky. 6 Zvedni se, Bože, nad nebe, svou slávou přikryj celou zem! 7 Nástrahu mým krokům připravili, mou duši sklíčili. Jámu přede mnou vykopali, sami však do ní upadli. séla 8 Mé srdce je, Bože, připraveno, připraveno je zpívat a hrát. 9 Probuď se konečně, moje slávo, probuď se, loutno a citero, ať vzbudím ranní zář! 10 Chválit tě, Pane, chci mezi lidmi, chci ti hrát žalmy uprostřed národů: 11 Tvá láska sahá k samému nebi, tvá věrnost vzhůru k oblakům. 12 Zvedni se, Bože, nad nebe, svou slávou přikryj celou zem!

Bible Kralická

1 Přednímu kantoru, jako: Nevyhlazuj, zlatý žalm Davidův, když utekl před Saulem do jeskyně. 2 Smiluj se nade mnou, ó Bože, smiluj se nade mnou; neboť v tebe doufá duše má, a v stínu křídel tvých schráním se, až přejde ssoužení. 3 Volati budu k Bohu nejvyššímu, k Bohu silnému, kterýž dokonává za mne. 4 Onť pošle s nebe, a zachová mne od potupy usilujícího mne sehltiti. Sélah. Pošle Bůh milosrdenství své a pravdu svou. 5 Duše má jest u prostřed lvů, bydlím mezi paliči, mezi lidmi, jejichž zubové kopí a střely, a jazyk jejich jako ostrý meč. 6 Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá. 7 Tenata roztáhli nohám mým, sklíčili duši mou, vykopali přede mnou jámu, ale sami upadli do ní. Sélah. 8 Hotovo jest srdce mé, Bože, hotovo jest srdce mé, zpívati a oslavovati tě budu. 9 Probuď se, slávo má, probuď se, loutno a harfo, když v svitání povstávám. 10 Slaviti tě budu mezi lidmi, Pane, žalmy prozpěvovati tobě budu mezi národy. 11 Nebo veliké jest až k nebi milosrdenství tvé, a až k nejvyšším oblakům pravda tvá. [ (Psalms 57:12) Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá. ]

Slovo na cestu

od Biblica

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

New International Version

od Biblica

For the director of music. To the tune of ‘Do Not Destroy’. Of David. A miktam. When he had fled from Saul into the cave.

1 Have mercy on me, my God, have mercy on me, for in you I take refuge. I will take refuge in the shadow of your wings until the disaster has passed.^[1] 2 I cry out to God Most High, to God, who vindicates me. 3 He sends from heaven and saves me, rebuking those who hotly pursue me –^[2] God sends forth his love and his faithfulness. 4 I am in the midst of lions; I am forced to dwell among ravenous beasts – men whose teeth are spears and arrows, whose tongues are sharp swords. 5 Be exalted, O God, above the heavens; let your glory be over all the earth. 6 They spread a net for my feet – I was bowed down in distress. They dug a pit in my path – but they have fallen into it themselves. 7 My heart, O God, is steadfast, my heart is steadfast; I will sing and make music. 8 Awake, my soul! Awake, harp and lyre! I will awaken the dawn. 9 I will praise you, Lord, among the nations; I will sing of you among the peoples. 10 For great is your love, reaching to the heavens; your faithfulness reaches to the skies. 11 Be exalted, O God, above the heavens; let your glory be over all the earth.