SMILUJ SE NADE MNOU, BOŽE, NEBOŤ PO MNĚ ŠLAPE ČLOVĚK
1 Pro předního zpěváka, podle „Němé holubice dálek“. Pamětní zápis, Davidův, když se ho v Gatu zmocnili Pelištejci. 2 Smiluj se nade mnou, Bože, neboť po mně šlape člověk, válečník mě denně utiskuje. 3 Denně po mně šlapou ti, kteří proti mně sočí, těch, kdo zpupně válčí proti mně, je mnoho. 4 Přichází den strachu, já však doufám v tebe. 5 V Boha, jehož slovo chválím, v Boha doufám, nebojím se, co mi může udělat tělo? 6 Denně překrucují moje slova, vymýšlejí na mě kdeco zlého. 7 Srocují se, číhají a stopují mě, o mé bezživotí usilují. 8 Vyváznout je necháš za ty ničemnosti? Takové lidi sraz, Bože, svým hněvem! 9 O mém vyhnanství si vedeš záznam; ukládej si do měchu mé slzy. Což je v svých záznamech nemáš? 10 Jednou se mí nepřátelé obrátí zpět, v den, kdy provolám: „Teď vím, že Bůh je při mně!“ 11 V Boha, jehož slovo chválím, v Hospodina, jehož slovo chválím, 12 v Boha doufám, nebojím se, co mi může udělat člověk? 13 Bože, sliby tobě dané splním, přinesu ti oběť chvály, 14 neboť jsi mě vysvobodil z jisté smrti. Což jsi neušetřil moje nohy podvrtnutí, abych před Bohem směl chodit dál ve světle živých?
Žalm 56
Bible, překlad 21. století
od Biblion1Pro předního zpěváka, na nápěv „Tiché holubice v dálavách“. Zlatý zpěv Davidův, když ho Filištíni zajali v Gatu.[1]2Smiluj se, Bože, lidé mě deptají, bojovníci na mě každý den útočí.3Každý den deptají mě moji protivníci, tak mnozí proti mně pyšně bojují.4Kdykoli bojím se, v tobě mám naději!5V Bohu, jehož slovo chválím, v Bohu mám naději. Proto se nebojím, co by mi udělal smrtelník!6Každý den má slova překrucují, přemýšlejí stále, jak mi uškodit.7Číhají tajně, sledují mé kroky, po mém životě už se sápají.8Copak uniknou se svou hanebností? Svým hněvem, Bože, smeť ty pohany!9Ty vedeš v patrnosti každý můj útěk, mé slzy schovej do své lahvice – ty sám víš nejlépe, kolik jich je!10Nazpátek stáhnou se moji nepřátelé, když k tobě zavolám – v ten den. Vím totiž jedno: Bůh se mnou je!11V Bohu, jehož slovo chválím, v Hospodinu, jehož slovo chválím,12v Bohu mám naději. Proto se nebojím, co by mi člověk učinil!13Tobě jsem, Bože, složil sliby, tobě přinesu vděčné oběti.14Vždyť jsi mě zachránil od smrti, mé nohy od zvrtnutí, abych směl před Bohem stále chodit ve světle, mezi živými!
Žalm 56
Bible Kralická
1Přednímu z kantorů, o němé holubici v místech vzdálených, zlatý žalm Davidův, když ho jali Filistinští v Gát.2Smiluj se nade mnou, ó Bože, nebo mne sehltiti chce člověk; každého dne boj veda, ssužuje mne.3Sehltiti mne usilují na každý den moji nepřátelé; jistě žeť jest mnoho válčících proti mně, ó Nejvyšší.4Kteréhokoli dne strach mne obkličuje, v tebe doufám.5Boha chváliti budu z slova jeho, v Boha doufati budu, aniž se budu báti, aby mi co mohlo učiniti tělo.6Na každý den slova má převracejí, proti mně jsou všecka myšlení jejich ke zlému.7Spolu se scházejí, skrývají se, a šlepějí mých šetří, číhajíce na duši mou.8Za nešlechetnost-liž zniknou pomsty? V prchlivosti, ó Bože, smeceš lidi ty.9Ty má utíkání v počtu máš, schovej slzy mé do láhvice své, a což bys jich v počtu neměl?10A tehdyť obráceni budou zpět nepřátelé moji v ten den, když volati budu; toť vím, že Bůh při mně stojí.11Jáť budu Boha chváliti z slova, Hospodina oslavovati budu z slova jeho.12V Boha doufám, nebudu se báti, aby mi co učiniti mohl člověk.13Tobě jsem, Bože, učinil sliby, a protož tobě vzdám chvály. [ (Psalms 56:14) Nebo jsi vytrhl z smrti duši mou, a nohy mé od poklesnutí, tak abych stále chodil před Bohem v světle živých. ]
For the director of music. To the tune of ‘A Dove on Distant Oaks’. Of David. A miktam. When the Philistines had seized him in Gath.
1Be merciful to me, my God, for my enemies are in hot pursuit; all day long they press their attack.[1]2My adversaries pursue me all day long; in their pride many are attacking me.3When I am afraid, I put my trust in you.4In God, whose word I praise – in God I trust and am not afraid. What can mere mortals do to me?5All day long they twist my words; all their schemes are for my ruin.6They conspire, they lurk, they watch my steps, hoping to take my life.7Because of their wickedness do not[2] let them escape; in your anger, God, bring the nations down.8Record my misery; list my tears on your scroll[3] – are they not in your record?9Then my enemies will turn back when I call for help. By this I will know that God is for me.10In God, whose word I praise, in the Lord, whose word I praise –11in God I trust and am not afraid. What can man do to me?12I am under vows to you, my God; I will present my thank-offerings to you.13For you have delivered me from death and my feet from stumbling, that I may walk before God in the light of life.