1 Pro předního zpěváka za doprovodu strunných nástrojů. Poučující, Davidův. 2 Dopřej, Bože, modlitbě mé sluchu, neskrývej se před mou prosbou. 3 Věnuj mi pozornost, odpověz mi, lkám a sténám, zmateně se toulám, 4 neboť nepřítel mi spílá, svévolník mě tísní, chtěli by mě zlomit ničemnostmi, štvou proti mně plni vzteku. 5 Srdce se mi v hrudi svírá, přepadly mě hrůzy smrti, 6 padá na mě strach a chvění, zděšení mě zachvátilo. 7 Pravím: Kéž bych měl křídla jako holubice, uletěl bych, usadil se jinde. 8 Ano, daleko bych letěl, pobýval bych v poušti, -Sela- 9 spěchal do bezpečí před náporem větru, před vichřicí. 10 Ve zmatek je uveď, Panovníku, jazyky jim rozdvoj, v městě vidím násilí a sváry, 11 ve dne v noci po hradbách se plíží, ničemnost a trápení jsou v jeho středu, 12 v jeho středu běsní zhouba, týrání a lest se nehnou z ulic. 13 Není to nepřítel, kdo mě tupí, to bych přece snesl; nade mne se nevypíná ten, který mě nenávidí, před tím bych se ukryl, 14 jsi to však ty, člověk jako já, můj druh a přítel! 15 Ten nejlepší vztah nás pojil, za bouřného jásotu jsme chodívali do Božího domu. 16 Ať je překvapí smrt, ať zaživa sejdou do podsvětí! Jen zloba je v jejich doupatech, je v jejich středu. 17 A já volám k Bohu, Hospodin mě spasí. 18 Večer, zrána, za poledne lkám a sténám. – Vyslyšel můj hlas! 19 On vykoupí mě z války, daruje mi pokoj, ač jich proti mně je tolik. 20 Slyší Bůh a pokoří je, on, jenž odedávna trůní, -Sela- když se změnit nechtějí a nebojí se Boha. 21 Leckdo vztáhne ruku na ty, kteří v pokoji s ním žijí, jeho smlouvu znesvěcuje. 22 Lichotek má plná ústa, ale v srdci válku. Hladší nad olej jsou jeho slova, ale jsou to vytasené meče. 23 Na Hospodina slož svoji starost, postará se o tebe a nedopustí, aby se kdy spravedlivý zhroutil. 24 Ty je, Bože, srazíš v jámu zkázy. Ti, kdo prolévají krev a stavějí vše na lsti, nedožijí ani poloviny svých dnů. Já však doufám v tebe!
Žalm 55
Bible, překlad 21. století
od Biblion1Pro předního zpěváka, na strunné nástroje. Poučný žalm Davidův.2Naslouchej, Bože, mé modlitbě, před mojí prosbou se neskrývej,3popřej mi sluchu a odpověz! Zmítám se v nářku a sténání,4před křikem nepřítele, před hrozbou ničemy. Svojí hanebností mě chtějí zavalit, chovají ke mně krutou nenávist!5Srdce se ve mně chvěje bolestí, obavy ze smrti mě oblehly.6Hrůza a děs mě svírají a přemožen jsem úzkostí.7Přál bych si mít křídla holubí – odlétl bych a našel klid!8Uchýlil bych se někam do dáli, v pustině bych se usadil. séla9Pospíšil bych si do bezpečí před touto smrští a vichřicí.10Pohlť je, Pane, jazyk jim spleť, ve městě vládne krutost a rozbroje!11Ve dne i v noci krouží po jeho zdech, špatnost a trápení bydlí v něm.12Střed města patří záhubě, ulice neopouští křivda a lest!13Kdyby protivník mě urážel, to bych snes, kdyby mě napadl nepřítel, skryl bych se.14Ale ty – člověk blízký mně, můj přítel a můj spřízněnec!15Radili jsme se spolu důvěrně, do Božího domu chodili v zástupech!16Kéž by je smrt náhle přepadla, aby se zaživa zřítili do pekla – domy i srdce mají plné zla!17Já ale k Bohu zavolám, Hospodin bude má záchrana.18Večer i ráno, také v poledne úpím a sténám – vyslyš mě!19Bůh mě vykoupí z tohoto boje, pokoj mé duši dopřeje, i když jich tolik je proti mně!20Bůh mě vyslyší a pokoří je, ten, který od věků kraluje! séla Bůh, jenž se nikdy nemění, pokoří ty, kdo se ho nebojí!21Na svoje druhy můj přítel zaútočil, svoji úmluvu porušil.22V ústech měl slova nad máslo lahodnější, v srdci však válku nosil si. Jak jemný olej hladily jeho řeči, vskutku však byly dýkami!23Své břímě uval na Hospodina, on se o tebe postará; on přece nikdy nenechá poctivé padnout do bláta.24Zákeřné vrahy však ty, Bože, srazíš do jámy nejhlubší. Půlky života se takoví nedočkají – já ale v tebe skládám naději!
Žalm 55
Bible Kralická
1Přednímu kantoru na neginot, vyučující žalm Davidův.2Slyš, ó Bože, modlitbu mou, a neskrývej se před prosbou mou.3Pozoruj a vyslyš mne, neboť naříkám v úpění svém, a kormoutím se,4A to pro křik nepřítele, pro nátisk bezbožníka; neboť sčítají na mne lživé věci, a s vzteklostí se proti mně postavují.5Srdce mé bolestí ve mně, a strachové smrti připadli na mne.6Bázeň a strach přišel na mne, a hrůza přikvačila mne.7I řekl jsem: Ó bych měl křídla jako holubice, zaletěl bych a poodpočinul.8Aj, daleko bych se vzdálil, a přebýval bych na poušti. Sélah.9Pospíšil bych ujíti větru prudkému a vichřici.10Zkaz je, ó Pane, změť jazyk jejich, neboť jsem spatřil bezpráví a rozbroj v městě.11Dnem i nocí ty věci je obkličují po zdech jeho, a v prostředku jeho jest nepravost a převrácenost.12Těžkosti jsou u prostřed něho, aniž vychází chytrost a lest z ulic jeho.13Nebo ne nějaký nepřítel útržky mi činil, sic jinak snesl bych to; ani ten, kdož mne nenávidí, pozdvihl se proti mně, nebo skryl bych se před ním:14Ale ty, člověče mně rovný, vůdce můj a domácí můj;15Ješto jsme spolu mile tajné rady držívali, a do domu Božího společně chodívali.16Ó by je smrt náhle přikvačila, tak aby za živa sstoupiti musili do pekla; nebo jest nešlechetnost v příbytcích jejich a u prostřed nich.17Já pak k Bohu volati budu, a Hospodin vysvobodí mne.18U večer, i ráno, též o poledni modliti se, a nezbedně volati budu, až i vyslyší hlas můj.19Vykoupíť duši mou, tak aby v pokoji byla před válkou proti mně; nebo veliké množství bylo jich při mně.20Vyslyšíť Bůh silný, a je ssouží, (neboť sedí od věčnosti, Sélah), proto že nenapravují, aniž se bojí Boha.21Vztáhl ruce své na ty, kteříž s ním pokoj měli, a zrušil smlouvu svou.22Libější než máslo byla slova úst jeho, ale v srdci boj; měkčejší nad olej řeči jeho, a však byly jako mečové.23Uvrz na Hospodina břímě své, a onť opatrovati tě bude, aniž dopustí, aby na věky pohnut byl spravedlivý. [ (Psalms 55:24) Ale onyno, ty Bože, svedeš do jámy zatracení; lidé zajisté vražedlní a lstiví nedojdou polovice dnů svých, já pak v tebe doufati budu. ]
For the director of music. With stringed instruments. A maskil of David.
1Listen to my prayer, O God, do not ignore my plea;[1]2hear me and answer me. My thoughts trouble me and I am distraught3because of what my enemy is saying, because of the threats of the wicked; for they bring down suffering on me and assail me in their anger.4My heart is in anguish within me; the terrors of death have fallen on me.5Fear and trembling have beset me; horror has overwhelmed me.6I said, ‘Oh, that I had the wings of a dove! I would fly away and be at rest.7I would flee far away and stay in the desert;[2]8I would hurry to my place of shelter, far from the tempest and storm.’9Lord, confuse the wicked, confound their words, for I see violence and strife in the city.10Day and night they prowl about on its walls; malice and abuse are within it.11Destructive forces are at work in the city; threats and lies never leave its streets.12If an enemy were insulting me, I could endure it; if a foe were rising against me, I could hide.13But it is you, a man like myself, my companion, my close friend,14with whom I once enjoyed sweet fellowship at the house of God, as we walked about among the worshippers.15Let death take my enemies by surprise; let them go down alive to the realm of the dead, for evil finds lodging among them.16As for me, I call to God, and the Lord saves me.17Evening, morning and noon I cry out in distress, and he hears my voice.18He rescues me unharmed from the battle waged against me, even though many oppose me.19God, who is enthroned from of old, who does not change – he will hear them and humble them, because they have no fear of God.20My companion attacks his friends; he violates his covenant.21His talk is smooth as butter, yet war is in his heart; his words are more soothing than oil, yet they are drawn swords.22Cast your cares on the Lord and he will sustain you; he will never let the righteous be shaken.23But you, God, will bring down the wicked into the pit of decay; the bloodthirsty and deceitful will not live out half their days. But as for me, I trust in you.