1Til korlederen: En kærlighedssang af Koras slægt. Synges til melodien „Liljerne”.2Jeg har en skøn sang i mit hjerte, og jeg vil synge den til ære for kongen. Jeg bruger min stemme til at udtrykke mine tanker, som skriveren bruger pen og blæk.3Du er umådelig smuk, herre konge, din stemme er dejlig at høre på, for Guds velsignelse er over dig.4Spænd sværdet om livet, du mægtige helt, stå frem i din herlighed og pragt.5Når du rider af sted på den kongelige hest, kæmper du for sandhed og ret. Da vil du opleve en mægtig sejr.6Dine pile er skarpe, de vil ramme dine fjender i hjertet. Hære vil falde for dine fødder.7Dit rige, herre,[1] skal bestå for evigt, du regerer med retfærdighed. (Heb 1,8)8Du elsker det gode og hader det onde. Derfor har Gud udvalgt og salvet dig med glædens olie frem for andre.9Dine klæder dufter af myrra, aloe og kassia, du glædes ved strengespil i dit elfenbensudsmykkede palads.10De skønne prinsesser kommer dig i møde, din kommende dronning er på vej, smykket med Ofir-guld.11Hør, min datter, du kongelige brud, tag afsked med dit land og dit folk.12Kongen begærer dig, du skønne. Vis ham ære, for han er din herre.13Rige folk fra Tyrus vil komme med gaver og søge at vinde din gunst.14Hvor er kongens brud dog bedårende, kjolen er smykket med perler og guld.15Hun føres til kongen i al sin pragt, fulgt af sine brudepiger.16De stråler af glæde, mens de går i procession, langsomt kommer de ind i bryllupssalen.17Dine sønner skal videreføre din kongeslægt. Du skal gøre dem til fyrster ud over landet.18Du vil blive hyldet i mange lande, på grund af min sang vil du altid blive husket.
1 Pro předního zpěváka, podle „Lilií“. Pro Kórachovce; poučující, píseň lásky. 2 Slavnostní řeč mi ze srdce tryská, své dílo přednesu králi; jazyk můj – hbitého písaře rydlo: 3 Ty nejkrásnější ze synů lidských, z tvých rtů se line milost, proto ti Bůh navěky žehná! 4 Boky si opásej, bohatýre, mečem, svou velebnou důstojností, 5 se zdaremdůstojně do boje vyjeď za pravdu, mírnost a spravedlnost, svou pravicí dokážeš činy, jež vzbudí bázeň. 6 Máš ostré šípy, národy padnou ti k nohám, zasáhneš srdce nepřátel, králi! 7 Tvůj trůn, ó božský, bude stát věčně a navždy, tvým žezlem královským je žezlo práva. 8 Miluješ spravedlnost, nenávidíš zvůli; proto tě, božský, pomazal Bůh tvůj olejem veselí nad tvoje druhy. 9 Celé tvé roucho myrhou, aloe, kasií voní, z paláců zdobených slonovou kostí hra strun zní pro radost tobě. 10 Královské dcery se skvějí v tvých skvostech, královna ve zlatě z Ofíru ti stojí po pravici. 11 Slyš, dcero, pohleď, nakloň své ucho, zapomeň na svůj lid, na otcův dům, 12 neboť král zatouží po tvé kráse; je to tvůj pán a jemu se klaněj. 13 I dcera Týru svůj dar ti nese, naklonit si tě chtějí boháči z lidu. 14 Královská dcera v celé své slávě již čeká uvnitř, svůj šat má protkaný zlatem. 15 V zářivém oděvu ji vedou králi a za ní její panenské družky, k tobě je uvádějí. 16 Průvod se ubírá v radostném jásotu, vstupuje v královský palác. 17 Namísto otců budeš mít syny, učiníš je velmoži po celé zemi. 18 Tvé jméno budu připomínat po všechna pokolení; proto ti národy budou vzdávat chválu navěky a navždy.