1Til korlederen: En sang af David. Tåberne mener, at Gud ikke findes. De er fordærvede i tanke og handling. Ingen gør det gode, ikke én eneste.2Fra himlen ser Herren på menneskene: Er der nogen, der er forstandige? Er der nogen, der søger Gud?3Nej, alle er kommet på afveje, fordærvede af synd. Ingen gør det gode, ikke én eneste.4„Fatter de da intet?” siger Herren. „De forsynder sig uden at blinke, og de regner slet ikke med mig.”5En dag skal de fyldes af rædsel, for Gud er med dem, der adlyder ham.6Onde mennesker undertrykker de svage, men Herren er deres beskytter.7Gid Herren ville sende sin frelse fra Zion og redde Israels folk. Når Herren griber ind og genrejser sit folk, så bliver der jubel og glæde i Israel.
1 Pro předního zpěváka, Davidův. Bloud si v srdci říká: „Bůh tu není.“ Všichni kazí, zohavují, na co sáhnou, nikdo nic dobrého neudělá. 2 Hospodin na lidi pohlíží z nebe, chce vidět, má-li kdo rozum, dotazuje-li se po Boží vůli. 3 Zpronevěřili se všichni, zvrhli se do jednoho, nikdo nic dobrého neudělá, naprosto nikdo. 4 Což nevědí všichni, kdo páchají ničemnosti, kdo jedí můj lid, jako by jedli chleba, ti, kdo Hospodina nevzývají, 5 že se jednou třást budou strachem? S pokolením spravedlivého je Bůh. 6 Radu poníženého ostouzíte, ale Hospodin je jeho útočiště. 7 Kéž už přijde Izraeli ze Sijónu spása! Až Hospodin změní úděl svého lidu, bude Jákob jásat, Izrael se zaraduje.