1En sang af David. Jeg takker dig, Herre, af hele mit hjerte, lovsynger dig i alles påhør.[1]2Jeg bøjer mig i tilbedelse mod din helligdom, jeg priser dig, for du er trofast og sand. Du er ophøjet over alt andet, og dit ord står urokkeligt fast.3Du svarer mig, når jeg råber om hjælp, giver mig livsmod og styrke igen.4Alle jordens konger skal takke dig, Herre, når de hører de ord, du taler.5Ja, de skal synge om dine undere, og give dig den ære, som tilkommer dig.6Selv om du er så umådelig stor, tager du dig af de svage og ydmyge, men de stolte skubber du fra dig.7Når jeg står i problemer til halsen, er du med mig og redder mit liv. Du holder fjendernes vrede i skak, frelser mig ved din vældige kraft.8Du fører mig igennem til sejr. Din trofaste kærlighed varer ved. Opgiv mig ikke, men fuldend dit værk.
1 Davidův. Celým svým srdcem ti vzdávám chválu, přímo před bohy ti zpívám žalmy, 2 klaním se ti před tvým svatým chrámem, tvému jménu vzdávám chválu za tvé milosrdenství a za tvou věrnost; svou řeč jsi vyvýšil nad každé své jméno. 3 Odpověděl jsi mi v den, kdy jsem tě volal, dodal jsi mé duši sílu. 4 Hospodine, všichni králové země ti vzdají chválu, až uslyší, co jsi vyřkl. 5 Budou zpívat o Hospodinových cestách, neboť sláva Hospodinova je velká. 6 Hospodin je vyvýšený, ale hledí na poníženého, zdálky pozná domýšlivce. 7 I když jsem v soužení, ty mi zachováš život, vztáhneš ruku proti hněvu mých nepřátel a tvá pravice mě spasí. 8 Hospodin za mě dokončí zápas. Hospodine, tvoje milosrdenství je věčné, neopouštěj dílo vlastních rukou!