1Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe;2Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti;3Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li;4Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí:5Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš;6Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.7Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,8Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.9Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré,10Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí.11Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,12Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené,13Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých,14Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších,15Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých;16Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,17Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;18K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její;19Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;20Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal.21Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní;22Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.
1Mein Sohn, wenn du meine Worte annimmst und meine Gebote bei dir bewahrst, (Dt 4,2; Ž 119,11; 2Tm 1,13)2sodass du der Weisheit dein Ohr leihst und dein Herz der Einsicht zuwendest; (Ž 119,112; Mt 13,8; Mt 13,23)3wenn du um Verständnis betest und um Einsicht flehst, (Ž 119,34; Jk 1,5)4wenn du sie suchst wie Silber und nach ihr forschst wie nach Schätzen, (Mt 13,44)5dann wirst du die Furcht des HERRN verstehen und die Erkenntnis Gottes erlangen. (2Pa 1,11; Ž 86,11; Př 1,4; Iz 33,6; Oz 6,6; J 17,3; 1K 1,5)6Denn der HERR gibt Weisheit, aus seinem Mund kommen Erkenntnis und Einsicht. (1Kr 3,12; Jb 28,20; Jb 28,23; Jb 32,8; Ž 19,8; Da 1,17; Jk 1,5)7Er hält für die Aufrichtigen Gelingen bereit und beschirmt, die in Lauterkeit wandeln; (Ž 7,11; Ž 112,2)8er bewahrt die Pfade des Rechts, und er behütet den Weg seiner Getreuen. (1S 2,9; Iz 35,8)9Dann wirst du Gerechtigkeit und Recht verstehen, Aufrichtigkeit und jeden guten Weg. (Ž 25,12; Mt 7,14; J 14,6)10Wenn die Weisheit in dein Herz kommen wird und die Erkenntnis deiner Seele gefällt, (Ž 119,103; Ž 119,111; Fp 3,8)11dann wird Besonnenheit dich beschirmen, Einsicht wird dich behüten, (Ž 119,9)12um dich zu erretten von dem Weg des Bösen, von dem Menschen, der Verkehrtes spricht; (Ž 26,4; Př 4,6; Př 4,14)13von denen, welche die geraden Pfade verlassen, um auf den Wegen der Finsternis zu wandeln; (Iz 59,8; 1J 2,11)14die sich freuen, Böses zu tun, und frohlocken über boshafte Verkehrtheit; (Jr 11,15; Ř 1,32)15deren Pfade krumm sind, und die auf Abwege geraten; (Ž 125,5)16— damit du auch errettet wirst von der Verführerin, von der fremden Frau, die glatte Worte gibt; (Př 5,3; Př 5,20; Př 7,5)17die den Vertrauten ihrer Jugend verlässt und den Bund ihres Gottes vergisst; (Mal 2,14)18denn ihr Haus führt hinab zum Tod und ihre Bahn zu den Erschlafften; (Př 7,26)19alle, die zu ihr eingehen, kehren nicht wieder zurück, sie erreichen die Pfade des Lebens nicht mehr. (Kaz 7,26)20Darum wandle du auf dem Weg der Guten und bewahre die Pfade der Gerechten! (Př 8,20)21Denn die Redlichen werden das Land bewohnen und die Unsträflichen darin übrig bleiben; (Ž 37,29)22aber die Gottlosen[1] werden aus dem Land ausgerottet und die Treulosen daraus vertrieben werden. (Ž 1,6; Ž 37,20)