1Pavel, apoštol Ježíše Krista, skrze vůli Boží, podle zaslíbení života, kterýž jest v Kristu Ježíši,2Timoteovi milému synu: Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce a Krista Ježíše Pána našeho.3Díky činím Bohu, jemuž sloužím, jako i předkové moji, v svědomí čistém, z toho, že mám na tě ustavičnou pamět na svých modlitbách ve dne i v noci,4Žádaje viděti tebe, zpomínaje na tvé slzy, abych radostí naplněn byl,5Rozpomínaje se na tu víru, kteráž v tobě jest bez pokrytství, kteráž byla nejprv v bábě tvé Loidě, a v matce tvé Eunice, a tak smyslím, že i v tobě.6Pro kteroužto příčinu napomínám tebe, abys rozněcoval v sobě dar Boží, kterýžť jest dán skrze vzkládání rukou mých.7Nebo nedal nám Bůh ducha bázně, ale moci, a milování, a mysli způsobné.8Protož nestyď se za svědectví Pána našeho, ani za mne, vězně jeho, ale čitedlen buď úzkostí přicházejících pro evangelium podle moci Boží,9Kterýž spasil nás, a povolal povoláním svatým, ne podle skutků našich, ale podle uložení svého a milosti nám dané v Kristu Ježíši před časy věků,10Nyní pak teprv zjevené skrze příští Spasitele našeho Jezukrista, kterýž zahladil smrt, život pak na světlo vyvedl, i nesmrtelnost skrze evangelium,11Jehožto já ustanoven jsem kazatelem, a apoštolem, i učitelem pohanů.12A pro tu příčinu toto všecko trpím, ale nestydímť se za to; nebo vím, komu jsem uvěřil, a jist jsem tím, že mocen jest toho, což jsem u něho složil, ostříhati až do onoho dne.13Mějž jistý příklad zdravých řečí, kteréž jsi slýchal ode mne, u víře a v lásce, kteráž jest v Kristu Ježíši.14Výborného toho pokladu ostříhej, skrze Ducha svatého přebývajícího v nás.15Víš snad o tom, že se odvrátili ode mne všickni, kteříž jsou v Azii, z nichžto jest Fygellus a Hermogenes.16Dejž milosrdenství Pán domu Oneziforovu; nebo často mi činil pohodlí, aniž se styděl za řetězy mé.17Nýbrž přišed do Říma, pilně mne hledal, a nalezl.18Dejž jemu Pán nalézti milosrdenství u Pána v onen den. A jak mi mnoho posluhoval v Efezu, ty výborně víš.
1Paulus, Apostel Jesu Christi durch Gottes Willen, gemäß der Verheißung des Lebens in Christus Jesus, (2K 1,1; Ef 3,6; Ko 1,1; 2P 1,4)2an Timotheus, [mein] geliebtes Kind: Gnade, Barmherzigkeit, Friede [sei mit dir] von Gott, dem Vater, und von Christus Jesus, unserem Herrn! (1Tm 1,2)
Ermahnung zum furchtlosen Zeugnis für den Herrn
3Ich danke Gott, dem ich von den Vorfahren her mit reinem Gewissen diene, wenn ich unablässig an dich gedenke in meinen Gebeten Tag und Nacht, (Sk 22,3; Sk 23,1; Sk 24,16; Ř 1,8; 1K 1,4; Ef 1,15; Fp 1,3; 1Te 3,10; Fm 1,4; Žd 13,18)4und ich bin voll Verlangen, dich zu sehen, da ich mich an deine Tränen erinnere, damit ich mit Freude erfüllt werde. (2Tm 4,9; 2Tm 4,21)5Dabei halte ich die Erinnerung an deinen ungeheuchelten Glauben fest, der zuvor in deiner Großmutter Lois und deiner Mutter Eunike gewohnt hat, ich bin aber überzeugt, auch in dir. (Sk 16,1; Fp 2,19; 1Tm 4,6)6Aus diesem Grund erinnere ich dich daran, die Gnadengabe Gottes wieder anzufachen, die durch Auflegung meiner Hände in dir ist; (Sk 19,6; 1Tm 4,14)7denn Gott hat uns nicht einen Geist der Furchtsamkeit gegeben, sondern der Kraft und der Liebe und der Zucht. (Př 1,4; Mi 3,8; Sk 1,8; Sk 4,13; Ř 8,15; 2K 13,11; Ef 3,16; Ef 6,4; Ko 1,8; 1J 4,18)8So schäme dich nun nicht des Zeugnisses von unserem Herrn, auch nicht meinetwegen, der ich sein Gefangener bin; sondern leide mit [uns] für das Evangelium in der Kraft Gottes. (Mk 8,38; Ř 1,16; Ef 3,1; Ko 1,11; Ko 1,24; 2Tm 2,3; 2Tm 2,9; Žd 2,11; Žd 11,16)9Er hat uns ja errettet und berufen mit einem heiligen Ruf, nicht aufgrund unserer Werke, sondern aufgrund seines eigenen Vorsatzes und der Gnade, die uns in Christus Jesus vor ewigen Zeiten gegeben wurde, (Ř 8,28; Ef 1,5; Ef 2,8; Tt 3,5; Žd 3,1; 1P 1,20; 1P 2,9)10die jetzt aber offenbar geworden ist durch die Erscheinung unseres Retters Jesus Christus, der dem Tod die Macht genommen hat und Leben und Unvergänglichkeit ans Licht gebracht hat durch das Evangelium, (Iz 25,8; J 11,25; Ef 3,5; Tt 2,11; Žd 2,14; 1J 1,2)11für das ich als Verkündiger und Apostel und Lehrer der Heiden[1] eingesetzt worden bin. (Sk 9,15; Sk 13,45; Ga 2,8; 1Tm 2,7)
Ermahnung zur Bewahrung des Wortes Gottes angesichts der Untreue mancher Christen
12Aus diesem Grund erleide ich dies auch; aber ich schäme mich nicht. Denn ich weiß, an wen ich glaube, und ich bin überzeugt, dass er mächtig ist, das mir anvertraute Gut zu bewahren bis zu jenem Tag. (Ž 37,5; Ž 125,1; Sk 9,16; Ef 3,20; Fp 1,13; 1P 4,16; Ju 1,24)13Halte dich an das Muster der gesunden Worte, die du von mir gehört hast, im Glauben und in der Liebe, die in Christus Jesus ist! (1Tm 1,14; 2Tm 3,14; 1J 1,1)14Dieses edle anvertraute Gut bewahre durch den Heiligen Geist, der in uns wohnt! (J 14,17; J 14,23; 1K 3,16; 1Tm 6,20; 2Tm 1,12)15Du weißt ja, dass sich von mir alle abgewandt haben, die in [der Provinz] Asia[2] sind, unter ihnen auch Phygellus und Hermogenes. (2Tm 4,9; 2Tm 4,16)16Der Herr erweise dem Haus des Onesiphorus Barmherzigkeit, weil er mich oft erquickt und sich meiner Ketten nicht geschämt hat; (1K 16,18; Fp 2,19; 2Tm 4,19; Fm 1,7; Žd 10,34)17sondern als er in Rom war, suchte er mich umso eifriger und fand mich auch. (Mt 25,36)18Der Herr gebe ihm, dass er Barmherzigkeit erlange vom Herrn an jenem Tag! Und wie viel er mir in Ephesus gedient hat, weißt du am besten. (Ž 103,4; Mt 5,7; Žd 6,10)