1Davidův. Hospodin světlo mé a spasení mé, kohož se budu báti? Hospodin síla života mého, kohož se budu strašiti?2Útok učinivše na mne zlostníci, k sežrání těla mého, protivníci moji a nepřátelé moji, sami se potkli a padli.3Protož byť i stany své proti mně rozbili, nebude se lekati srdce mé; byť se pozdvihla proti mně i válka, na toť se já spouštím.4Jedné věci žádal jsem od Hospodina, téť vždy hledati budu: Abych přebýval v domě Hospodinově po všecky dny života svého,a spatřoval okrasu Hospodinovu, a zpytoval v chrámě jeho.5Nebo tu mne ukryje v stánku svém, v den zlý schová mne v skrýši stanu svého, a na skálu vyzdvihne mne.6A tak vyvýšena bude hlava má nad nepřátely mými, kteříž mne obklíčili; i budu obětovati v stánku jeho oběti plésání, prozpěvovati a chvály vzdávati budu Hospodinu.7Slyš mne, Hospodine, hlasem volajícího, a smiluj se nade mnou, i vyslyš mne.8O tobě přemýšlí srdce mé, že velíš, řka: Hledejte tváři mé, a protož tváři tvé, Hospodine, hledati budu.9Neskrývejž tváři své přede mnou, aniž zamítej v hněvě služebníka svého; spomožení mé býval jsi, neopouštěj mne, aniž se mne zhošťuj, Bože spasení mého.10Ačkoli otec můj a matka má mne opustili, Hospodin však mne k sobě přivine.11Vyuč mne, Hospodine, cestě své, a veď mne po stezce přímé pro ty, jenž mne střehou.12Nevydávejž mne líbosti protivníků mých, neboť by ostáli proti mně svědkové lživí, i ten, jenž dýše ukrutností.13Bychť nevěřil, že užívati budu dobroty Hospodinovy v zemi živých, nikoli bych neostál.14Očekávejž na Hospodina, posilň se, a onť posilní srdce tvého; protož očekávej na Hospodina.
Žalm 27
Schlachter 2000
od Genfer Bibelgesellschaft1Von David. Der HERR ist mein Licht und mein Heil, vor wem sollte ich mich fürchten? Der HERR ist meines Lebens Kraft, vor wem sollte mir grauen? (2S 22,29; Ž 27,9; Ž 31,5; Ž 35,3; Ž 36,10; Ž 84,12; Ž 118,6; Iz 40,29; Mi 7,8; J 8,12; Ř 8,31)2Wenn Übeltäter mir nahen, um mein Fleisch zu fressen, meine Widersacher und Feinde, so müssen sie straucheln und fallen. (Ž 14,4; Ž 36,13; Ž 92,8)3Selbst wenn ein Heer sich gegen mich lagert, so fürchtet mein Herz sich dennoch nicht; wenn sich Krieg gegen mich erhebt, so bin ich auch dabei getrost. (Ž 3,7; Ž 23,4)4Eines erbitte ich von dem HERRN, nach diesem will ich trachten: dass ich bleiben darf im Haus des HERRN mein ganzes Leben lang, um die Lieblichkeit des HERRN zu schauen und [ihn] zu suchen in seinem Tempel. (Ž 23,6; Ž 26,8; Ž 63,3; Ž 65,5; Ž 84,5; Iz 17,7; Mi 7,7; L 10,24; J 14,9; Zj 3,12)5Denn er deckt mich in seiner Hütte zur Zeit des Unheils, er verbirgt mich im Schutz seines Zeltes und erhöht mich auf einen Felsen. (Ž 18,34; Ž 48,4; Ž 61,3; Ž 91,1; Ž 94,22)6Nun ragt mein Haupt hoch Über meine Feinde, die um mich her sind, und ich will Jubelopfer bringen in seinem Zelt; ich will singen und spielen dem HERRN. (Ž 3,4; Ž 7,18; Ž 30,13; Ž 98,4; Ž 118,7; Ko 3,16)7O HERR, höre meine Stimme, wenn ich rufe; sei mir gnädig und antworte mir! (Ž 30,11; Ž 130,2)8Mein Herz hält dir vor dein Wort: »Sucht mein Angesicht!« Dein Angesicht, o HERR, will ich suchen. (Ž 63,2; Ž 100,2; Ž 105,4)9Verbirg dein Angesicht nicht vor mir; weise deinen Knecht nicht ab im Zorn! Meine Hilfe bist du geworden; verwirf mich nicht und verlass mich nicht, du Gott meines Heils! (1S 7,12; Ž 27,1; Ž 37,25; Ž 37,28; Ž 38,22; Ž 40,18; Ž 51,13; Ž 69,18)10Wenn auch mein Vater und meine Mutter mich verlassen, so nimmt doch der HERR mich auf. (Iz 49,15)11Zeige mir, HERR, deinen Weg und leite mich auf ebener Bahn um meiner Feinde willen! (Nu 9,23; Ž 5,9; Ž 25,4; Ž 43,3; Ž 139,24; Ž 143,10)12Gib mich nicht preis der Gier meiner Feinde, denn falsche Zeugen sind gegen mich aufgestanden und stoßen Drohungen aus. (Ž 13,5; Ž 35,11; Ž 109,2)13Ach, wenn ich nicht gewiss wäre, dass ich die Güte des HERRN sehen werde im Land der Lebendigen — (Ž 32,10; Ž 51,3; Ž 103,8; Ž 142,6)14Harre auf den HERRN! Sei stark, und dein Herz fasse Mut, und harre auf den HERRN! (Ž 25,3; Ž 25,5; Ž 33,20; Ž 42,12; Ž 71,14; Ž 130,5; Iz 40,31)