1Píseň a žalm Davidův.2Hotovo jest srdce mé, Bože, zpívati a oslavovati tě budu, také i sláva má.3Probuď se loutno a harfo, když v svitání povstávám.4Slaviti tě budu mezi lidmi, Hospodine, a tobě žalmy prozpěvovati mezi národy.5Nebo nad nebesa větší jest milosrdenství tvé, a až k nejvyšším oblakům pravda tvá.6Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.7Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž je pravicí svou, a vyslyš mne.8Bůh mluvil skrze svatost svou; veseliti se budu, že budu děliti Sichem, a údolí Sochot že rozměřím.9Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.10Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti Palestině troubiti budu.11Kdo mne uvede do města hrazeného? Kdo mne zprovodí až do Idumejské země?12Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, ó Bože, s vojsky našimi?13Uděliž nám pomoci proti nepříteli, nebo marná jest pomoc lidská. [ (Psalms 108:14) V Bohu udatně sobě počínati budeme, a on pošlapá nepřátely naše. ]
Žalm 108
Schlachter 2000
od Genfer Bibelgesellschaft1Ein Psalmlied. Von David. (Ž 68,1)2Mein Herz ist getrost, o Gott: ich will singen und spielen, auch meine Seele! (Ž 57,8; Ž 104,33; Ž 138,1)3Harfe und Laute, wacht auf! Ich will die Morgenröte wecken. (Ž 119,62)4HERR, ich will dich preisen unter den Völkern und dir lobsingen unter den Nationen; (Ž 22,23; Ž 22,28; Sf 3,14; Sf 3,20)5denn groß bis über die Himmel hinaus ist deine Gnade, und deine Treue bis zu den Wolken. (Ž 36,6; Ž 57,11; Mi 7,18; Ef 2,4)6Erhebe dich über die Himmel, o Gott, und über der ganzen Erde sei deine Herrlichkeit! (Ž 72,19; Iz 6,3; Mt 6,9; Mt 6,13)7Damit deine Geliebten errettet werden, hilf durch deine Rechte und erhöre mich! (1Kr 18,24; 1Kr 18,38; Ž 60,7; Jr 33,3)8Gott hat gesprochen in seinem Heiligtum: »Ich will frohlocken! Ich will Sichem verteilen und das Tal Sukkoth ausmessen; (Nu 33,5; Sd 8,5; 2S 23,3; 1Kr 7,46; Ž 110,1; Mt 3,17; Mt 17,5)9Gilead gehört mir, Manasse gehört mir, und Ephraim ist die Festung meines Hauptes, Juda mein Herrscherstab; (1Pa 12,19; 1Pa 12,30; 1Pa 12,37)10Moab ist mein Waschbecken, auf Edom werfe ich meinen Schuh, Über das Philisterland jauchze ich!« (2S 8,2; 2S 8,13; Iz 11,14)11Wer führt mich in die feste Stadt, wer geleitet mich nach Edom? (Ž 20,7; Ž 60,1; Iz 63,1; Abd 1,1)12Hast du uns, o Gott, nicht verstoßen, und ziehst nicht aus, o Gott, mit unseren Heeren? (Ž 44,10)13Schaffe uns Hilfe in der Drangsal; Menschenhilfe ist ja nichtig! (Jb 9,13; Ž 20,2; Ž 38,23; Ž 121,1; Ž 146,3; Pl 4,17)14Mit Gott werden wir Gewaltiges vollbringen, und er wird unsere Feinde zertreten. (Ž 18,30; Ž 44,6; Ž 118,15; Ř 16,20)