Přísloví 15 | Bible Kralická

Bible Kralická

1 Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost. 2 Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství. 3 Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré. 4 Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru. 5 Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude. 6 V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek. 7 Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak. 8 Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu. 9 Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje. 10 Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře. 11 Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských? 12 Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí. 13 Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá. 14 Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím. 15 Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné. 16 Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem. 17 Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist. 18 Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu. 19 Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená. 20 Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou. 21 Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje. 22 Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí. 23 Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré! 24 Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole. 25 Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje. 26 Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné. 27 Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude. 28 Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost. 29 Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá. 30 To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti. 31 Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude. 32 Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum. 33 Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

1 Eine sanfte Antwort dämpft die Erregung, / eine kränkende Rede reizt zum Zorn. 2 Die Zunge der Weisen tut der Erkenntnis gut, / der Mund der Narren sprudelt Torheit hervor. 3 An jedem Ort sind die Augen des HERRN, / sie wachen über Gute und Böse. 4 Eine sanfte Zunge ist ein Lebensbaum, / eine falsche Zunge bricht das Herz. 5 Der Tor verschmäht die Unterweisung seines Vaters, / wer auf Zurechtweisung achtet, ist klug. 6 Im Haus des Gerechten gibt es reichen Vorrat, / was der Frevler erwirbt, wird zerschlagen. 7 Die Lippen der Weisen streuen Erkenntnis aus, / das Herz der Toren ist verkehrt. 8 Das Opfer der Frevler ist dem HERRN ein Gräuel, / am Gebet der Rechtschaffenen aber hat er Gefallen. (Př 21,27) 9 Ein Gräuel ist dem HERRN der Weg des Frevlers, / wer aber der Gerechtigkeit nachjagt, den liebt er. 10 Schlimme Strafe trifft den, der den Pfad verlässt, / wer Zurechtweisung hasst, muss sterben. 11 Totenreich und Unterwelt liegen offen vor dem HERRN, / wie viel mehr die Herzen der Menschen. 12 Ein Zuchtloser liebt es nicht, dass man ihn rügt, / zu weisen Menschen begibt er sich nicht. 13 Ein fröhliches Herz macht das Gesicht heiter, / Kummer im Herzen bedrückt das Gemüt. 14 Das Herz des Verständigen sucht Erkenntnis, / der Mund der Toren ergeht sich in Torheit. 15 Der Bedrückte hat lauter böse Tage, / der Frohgemute hat ständig Feiertag. 16 Besser wenig in der Furcht des HERRN / als reiche Schätze und keine Ruhe. (Př 16,8; Př 17,1) 17 Besser ein Gericht Gemüse, wo Liebe herrscht, / als ein gemästeter Ochse und Hass dabei. 18 Ein hitziger Mensch erregt Zank, / ein langmütiger besänftigt den Streit. 19 Der Weg des Faulen ist wie ein Dornengestrüpp, / der Pfad der Redlichen aber ist gebahnt. (Př 6,6) 20 Ein weiser Sohn macht dem Vater Freude, / nur ein törichter Mensch verachtet seine Mutter. (Př 10,1) 21 Torheit macht dem Unverständigen Freude, / der einsichtige Mann geht den geraden Weg. 22 Wo es an Beratung fehlt, da scheitern die Pläne, / wo viele Ratgeber sind, gibt es Erfolg. 23 Jeden freut es, wenn er Antwort geben kann, / und wie gut ist doch ein Wort zur rechten Zeit. 24 Einen Lebenspfad zur Höhe gibt es für den Klugen, / damit er der Totenwelt drunten entgeht. 25 Das Haus der Stolzen reißt der HERR nieder, / den Grenzstein der Witwe aber macht er fest. (Dt 19,14; Př 22,28; Př 23,10) 26 Die Pläne des Bösen sind dem HERRN ein Gräuel, / aber freundliche Reden sind lauter. 27 Wer unrechten Gewinn macht, zerstört sein Haus, / wer Bestechung von sich weist, wird lange leben. 28 Der Gerechte überlegt sich im Herzen jede Antwort, / aber der Mund der Frevler sprudelt Schlechtes hervor. 29 Fern ist der HERR den Frevlern, / doch das Gebet der Gerechten hört er. 30 Strahlende Augen erfreuen das Herz, / frohe Kunde labt den Leib. 31 Ein Ohr, das auf heilsame Mahnungen hört, / hält sich unter den Weisen auf. 32 Wer Zucht abweist, verachtet sich selbst; / wer aber auf Mahnungen hört, erwirbt Verstand. 33 Die Furcht des HERRN erzieht zur Weisheit / und Demut geht der Ehre voran. (Př 1,7)