1Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.2Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.3Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.4Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.5Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.6Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.7Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.8Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.9Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.10Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.11Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.12Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.13Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.14Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.15V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.16Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.17Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.18Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.19Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.20Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.21Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.22Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.23Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.24Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.25Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.26Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.27Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.28Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.29Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.30Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.31Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.32Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.33Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
Přísloví 16
Einheitsübersetzung 2016
od Katholisches Bibelwerk1Der Mensch entwirft die Pläne im Herzen, / doch vom HERRN kommt die Antwort auf der Zunge. (Př 16,9)2Jeder meint, sein Verhalten sei fehlerlos, / doch der HERR prüft die Geister. (Př 21,2)3Befiehl dem HERRN dein Tun an, / so werden deine Pläne gelingen. (Ž 37,5)4Alles hat der HERR für seinen Zweck erschaffen, / so auch den Frevler für den Tag des Unheils.5Ein Gräuel ist dem HERRN jeder Hochmütige; / er bleibt gewiss nicht ungestraft.6Durch Liebe und Treue wird Schuld gesühnt, / durch Furcht des HERRN weicht man dem Bösen aus.7Gefallen dem HERRN die Wege eines Menschen, / so versöhnt er auch seine Feinde mit ihm.8Besser wenig mit Gerechtigkeit / als viel Besitz mit Unrecht. (Př 15,16)9Des Menschen Herz plant seinen Weg, / doch der HERR lenkt seinen Schritt. (Př 16,1)10Gottesentscheid kommt von den Lippen des Königs, / sein Mund verfehlt sich nicht, wenn er ein Urteil fällt.11Rechte Waage und Waagschalen sind Sache des HERRN, / sein Werk sind alle Gewichtssteine im Beutel. (Př 11,1)12Frevlerisches Tun ist Königen ein Gräuel; / denn ein Thron steht fest durch Gerechtigkeit.13Gerechte Lippen gefallen Königen, / wer aufrichtig redet, den liebt man.14Des Königs Grimm gleicht Todesboten; / aber ein Weiser kann ihn besänftigen.15Im leuchtenden Gesicht des Königs liegt Leben, / sein Wohlwollen gleicht der Regenwolke im Frühjahr.16Weisheit erwerben - wie viel besser als Gold!, / Einsicht erwerben - vortrefflicher als Silber.17Böses zu meiden ist der Pfad der Rechtschaffenen; / wer auf seinen Weg achtet, bewahrt sein Leben.18Hoffart kommt vor dem Sturz / und Hochmut kommt vor dem Fall. (Př 11,2)19Besser bescheiden sein mit Demütigen, / als Beute teilen mit Stolzen.20Wer auf das Wort achtet, findet Glück; / selig, wer auf den HERRN vertraut.21Wer ein weises Herz hat, den nennt man verständig, / gefällige Rede fördert die Belehrung.22Ein Lebensquell ist Verstand für den, der ihn besitzt, / die Strafe der Toren ist die Torheit selbst.23Das Herz des Weisen macht seinen Mund klug, / es mehrt auf seinen Lippen die Belehrung.24Freundliche Worte sind eine Honigwabe, / süß für den Gaumen, heilsam für den Leib.25Manch einem scheint sein Weg der rechte, / aber am Ende sind es Wege des Todes. (Př 14,12)26Der Hunger des Arbeiters arbeitet für ihn; / denn sein Mund treibt ihn an.27Ein Taugenichts gräbt nach Unheil, / auf seinen Lippen ist es wie sengendes Feuer.28Ein tückischer Mensch erregt Streit, / ein Verleumder entzweit Freunde.29Der Gewalttätige verführt seinen Nächsten, / er bringt ihn auf einen Weg, der nicht gut ist.30Wer mit den Augen zwinkert, sinnt auf Tücke; / wer die Lippen verzieht, hat das Böse schon vollbracht. (Př 6,13; Př 10,10)31Graues Haar ist eine prächtige Krone, / auf dem Weg der Gerechtigkeit findet man sie.32Besser ein Langmütiger als ein Kriegsheld, / besser, wer sich selbst beherrscht, als wer eine Stadt erobert.33Im Bausch des Gewandes schüttelt man das Los, / doch jede Entscheidung kommt vom HERRN. (Př 18,18)