1Duch Panovníka Hospodina jest nade mnou, proto že pomazal mne Hospodin, abych kázal evangelium tichým. Poslal mne, abych uvázal rány skroušených srdcem, abych vyhlásil jatým svobodu, a vězňům otevření žaláře,2Abych vyhlásil léto milostivé Hospodinovo, a den pomsty Boha našeho, abych těšil všecky kvílící,3Abych způsobil radost kvílícím Sionským, a dal jim okrasu místo popela, olej veselé místo smutku, oděv chvály místo ducha sevřeného. I nazvání budou stromové spravedlnosti, štípení Hospodinovo, abych oslavován byl.4Tedy vzdělají pustiny starodávní, pouště staré spraví, a obnoví města zpuštěná, pustá po mnohé národy.5Nebo postaví se cizozemci, a pásti budou stáda vaše, a synové cizozemců oráči vaši a vinaři vaši budou.6Vy pak kněží Hospodinovi nazváni budete, služebníci Boha našeho slouti budete, zboží pohanů užívati budete, a v slávě jejich zvýšeni budete.7Za dvojnásobní zahanbení vaše a pohanění prozpěvovati budete, z podílu jejich a v zemi jejich dvojnásobní dědictví obdržíte, a tak veselé věčné míti budete.8Já zajisté Hospodin miluji soud, a nenávidím loupeže při oběti, a protož způsobím, aby skutkové jejich dáli se v pravdě, a smlouvu věčnou s nimi učiním.9I vejdeť v známost mezi pohany símě jejich, a potomci jejich u prostřed národů. Všickni, kteříž je uzří, poznají je, že jsou símě, jemuž požehnal Hospodin.10Velice se budu radovati v Hospodinu, a plésati bude duše má v Bohu mém; nebo mne oblékl v roucho spasení, a pláštěm spravedlnosti přioděl mne jako ženicha, kterýž se strojí ozdobně, a jako nevěstu okrašlující se ozdobami svými.11Nebo jakož země vydává zrostlinu svou, a jakož zahrada símě své vyvodí, tak Panovník Hospodin vyvede spravedlnost a chválu přede všemi národy.
1Der Geist GOTTES, des Herrn, ruht auf mir./ Denn der HERR hat mich gesalbt;
er hat mich gesandt, um den Armen frohe Botschaft zu bringen, / um die zu heilen, die gebrochenen Herzens sind,
um den Gefangenen Freilassung auszurufen / und den Gefesselten Befreiung, (Iz 58,6; L 4,18)2um ein Gnadenjahr des HERRN auszurufen, / einen Tag der Vergeltung für unseren Gott, / um alle Trauernden zu trösten, (Iz 34,8; Iz 63,4)3den Trauernden Zions Schmuck zu geben / anstelle von Asche,
Freudenöl statt Trauer, / ein Gewand des Ruhms statt eines verzagten Geistes.
Man wird sie Eichen der Gerechtigkeit nennen, / Pflanzung des HERRN zum herrlichen Glanz. (Iz 60,21)4Dann bauen sie die uralten Trümmerstätten wieder auf / und richten die Ruinen der Vorfahren wieder her.
Die verödeten Städte erbauen sie neu, / die Ruinen vergangener Generationen. (Iz 58,12)5Fremde stehen bereit und weiden eure Herden, / Ausländer sind eure Bauern und Winzer. (Iz 60,10)6Ihr aber werdet Priester des HERRN genannt, / Diener unseres Gottes sagt man zu euch.
Den Reichtum der Nationen werdet ihr genießen / und euch mit ihrer Herrlichkeit brüsten. (Ex 19,6; 1P 2,5; Zj 1,6; Zj 20,6)7Anstelle ihrer doppelten Schande und des Frohlockens / über die ihnen zuteilgewordene Schmach
werden sie in ihrem Land das Doppelte besitzen, / ewige Freude wird ihnen zuteil.8Denn ich, der HERR, liebe das Recht, / ich hasse Raub und Unrecht.
Ich zahle ihnen den Lohn in Treue aus / und schließe einen ewigen Bund mit ihnen. (Ž 37,28; Iz 55,3)9Ihre Nachkommen werden unter den Nationen bekannt sein / und ihre Sprösslinge inmitten der Völker.
Jeder, der sie sieht, wird sie erkennen: / Das sind die Nachkommen, die der HERR gesegnet hat. (Iz 65,23)10Von Herzen freue ich mich am HERRN. / Meine Seele jubelt über meinen Gott.
Denn er kleidet mich in Gewänder des Heils, / er hüllt mich in den Mantel der Gerechtigkeit,
wie ein Bräutigam sich festlich schmückt / und wie eine Braut ihr Geschmeide anlegt.[1] (Iz 41,16; Zj 21,2)11Denn wie die Erde ihr Gewächs hervorbringt / und der Garten seine Saat sprießen lässt,
so lässt GOTT, der Herr, Gerechtigkeit sprießen / und Ruhm vor allen Nationen.