1Povstaniž, zastkvěj se, poněvadž přišlo světlo tvé, a sláva Hospodinova vzešla nad tebou.2Nebo aj, tmy přikryjí zemi, a mrákota národy, ale nad tebou vzejde Hospodin, a sláva jeho nad tebou vidína bude.3I budou choditi národové v světle tvém, a králové v blesku, jenž vzejde nad tebou.4Pozdvihni vůkol očí svých, a popatř. Všickni tito shromáždíce se, k tobě se poberou, synové tvoji zdaleka přijdou, a dcery tvé při boku tvém chovány budou.5Tehdáž uzříš to, a rozveselíš se, tehdáž podiví se, a rozšíří se srdce tvé; nebo se obrátí k tobě množství mořské, síla pohanů přijde k tobě.6Stádo velbloudů přikryje tě, a dromedáři Madianští a Efejští, všickni ti z Sáby přijdou, zlato a kadidlo přinesou, a chvály Hospodinovy zvěstovati budou.7Všecka stáda Cedarská shromáždí se k tobě, skopcové Nabajotští přisluhovati budou tobě, a obětováni jsouce na mém oltáři, příjemní budou. A takť dům okrasy své ozdobím.8I díš: Kdo jsou ti, kteříž se jako hustý oblak sletují, a jako holubice k děrám svým?9Na mneť zajisté ostrovové očekávají, a lodí mořské hned zdávna, aby přivedli syny tvé zdaleka, též stříbro své a zlato své s sebou, k slávě Hospodina, Boha tvého a Svatého Izraelského; nebo tě oslaví.10I vystavějí cizozemci zdi tvé, a králové jejich přisluhovati budou tobě, když v prchlivosti své ubiji tě, a v dobré líbeznosti své slituji se nad tebou.11A otevříny budou brány tvé ustavičně, ve dne ani v noci nebudou zavírány, aby přivedli k tobě sílu pohanů, i králové jejich aby přivedeni byli.12Národ zajisté ten a království, kteréž by nesloužilo tobě, zahyne; národové, pravím, ti docela pohubeni budou.13Sláva Libánská přijde k tobě, jedle, jilm, též i pušpan k ozdobě místa svatyně mé, abych místo noh svých oslavil.14Také přijdou k tobě s ponížením synové těch, kteříž tě trápili, a klaněti se budou k zpodku noh tvých, kteřížkoli pohrdali tebou, a nazývati tě budou městem Hospodinovým, Sionem Svatého Izraelského.15Místo toho, že jsi byla opuštěná a v nenávisti, tak že žádný skrze tě nechodil, způsobímť důstojnost věčnou, a veselí od národu do pronárodu.16Nebo ssáti budeš mléko národů, a prsy králů ssáti budeš; i poznáš, že jsem já Hospodin vysvoboditel tvůj, a vykupitel tvůj silný Jákobův.17Místo mědi dodávati budu zlata, a místo železa dodávati budu stříbra, a místo dříví mědi, a místo kamení železa, a představímť správce pokojné a úředníky spravedlivé.18Nebude více slyšáno o bezpraví v zemi tvé, o zpuštění a zhoubě na hranicích tvých, ale hlásati budeš spasení na zdech svých, a v branách svých chválu.19Nebudeš míti více slunce za světlo denní, a blesk měsíce nebude tě osvěcovati, ale budeť Hospodin světlem tvým věčným, a Bůh tvůj okrasou tvou.20Nezajdeť více slunce tvé, a měsíc tvůj neschová se, nebo Hospodin bude světlem tvým věčným, a tak dokonáni budou dnové smutku tvého.21Lid také tvůj, kteříž by koli byli spravedliví, na věky dědičně obdrží zemi, výstřelek štípení mého, dílo rukou mých, abych v něm oslavován byl.22Samotný rozmnoží se v tisíce, a nejšpatnější v národ nesčíslný, já Hospodin časem svým brzo způsobím to.
1Steh auf, werde licht, denn es kommt dein Licht / und die Herrlichkeit des HERRN geht strahlend auf über dir.[1] (Zj 21,23)2Denn siehe, Finsternis bedeckt die Erde / und Dunkel die Völker,
doch über dir geht strahlend der HERR auf, / seine Herrlichkeit erscheint über dir.3Nationen wandern zu deinem Licht / und Könige zu deinem strahlenden Glanz. (Iz 2,2; Zj 21,24)4Erhebe deine Augen ringsum und sieh: / Sie alle versammeln sich, kommen zu dir.
Deine Söhne kommen von fern, / deine Töchter werden auf der Hüfte sicher getragen. (Iz 49,18; Iz 66,12)5Da wirst du schauen und strahlen, / dein Herz wird erbeben und sich weiten.
Denn die Fülle des Meeres wendet sich dir zu, / der Reichtum der Nationen kommt zu dir. (Zj 21,24)6Eine Menge von Kamelen bedeckt dich, / Hengste aus Midian und Efa.
Aus Saba kommen sie alle, / Gold und Weihrauch bringen sie / und verkünden die Ruhmestaten des HERRN. (Ž 72,10; Mt 2,11)7Alle Schafe von Kedar sammeln sich bei dir, / die Widder von Nebajot sind dir zu Diensten.
Sie steigen zum Wohlgefallen auf meinen Altar; / so verherrliche ich das Haus meiner Herrlichkeit.8Wer sind, die heranfliegen wie eine Wolke, / wie Tauben zu ihrem Schlag?9Denn auf mich warten die Inseln, / voran die Schiffe von Tarschisch,
um deine Söhne aus der Ferne zu bringen, / ihr Silber und ihr Gold mit ihnen,
zum Ruhm des HERRN, deines Gottes, / des Heiligen Israels, / denn er macht dich herrlich. (Iz 55,5)10Fremde bauen deine Mauern, / ihre Könige sind dir zu Diensten.
Denn in meinem Zorn habe ich dich geschlagen, / aber in meinem Wohlwollen habe ich Erbarmen mit dir. (Iz 54,8; Iz 61,5)11Deine Tore bleiben immer geöffnet, / sie werden bei Tag und bei Nacht nicht geschlossen,
damit man den Reichtum der Nationen zu dir bringen kann; / auch ihre Könige werden zu dir geleitet. (Zj 21,25)12Denn die Nation und das Königreich, / die dir nicht dienen, gehen zugrunde / und die Nationen werden völlig vernichtet.13Die Pracht des Libanon kommt zu dir, / Zypressen, Ulmen und Wacholder allesamt,
um den Ort meines Heiligtums zu schmücken; / den Ort meiner Füße will ich verherrlichen. (Iz 41,19)14Gebückt kommen die Söhne deiner Unterdrücker zu dir, / alle, die dich verachtet haben, werfen sich dir zu Füßen.
Man nennt dich Stadt des HERRN / und Zion des Heiligen Israels. (Zj 3,9)15Dafür, dass du verlassen bist und verhasst / und niemand hindurchzieht,
mache ich dich zum ewigen Stolz, / zur Freude für alle Generationen. (Iz 62,4)16Und du wirst die Milch der Nationen saugen / und an der Brust von Königen trinken.
Du wirst erkennen, / dass ich, der HERR, dein Retter bin / und dein Erlöser, der Starke Jakobs. (Iz 49,23; Iz 66,11)17Statt Bronze bringe ich Gold, / statt Eisen bringe ich Silber, / statt Holz Bronze und statt Steine Eisen.
Ich setze den Frieden als Aufsicht über dich ein / und die Gerechtigkeit als deine Obrigkeit.18Man hört nichts mehr von Gewalttat in deinem Land, / von Scherben und Verderben in deinem Gebiet.
Deine Mauern nennst du Heil / und deine Tore Ruhm. (Jr 6,7)19Nicht mehr die Sonne wird dein Licht sein, um am Tage zu leuchten, / noch wird dir der Mond als heller Schein leuchten,
sondern der HERR wird dir ein ewiges Licht sein / und dein Gott dein herrlicher Glanz.20Deine Sonne geht nicht mehr unter / und dein Mond nimmt nicht mehr ab;
denn der HERR ist dein ewiges Licht, / zu Ende sind die Tage deiner Trauer.21Dein Volk besteht nur aus Gerechten; / sie werden für immer das Land besitzen, / Spross meiner Pflanzung,
Werk meiner Hände / zum herrlichen Glanz. (Iz 57,13; Iz 61,3; Iz 65,9; Mt 5,5)22Der Kleinste wird zu einer Tausendschaft, / der Geringste zu einer starken Nation.
Ich, der HERR, / zu seiner Zeit führe ich es schnell aus.