1Přednímu z kantorů Jedutunovi, žalm Davidův.2Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé.3Vždyť předce on jest skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se škodlivě.4Až dokud zlé obmýšleti budete proti člověku? Všickni vy zahubeni budete, jako zed navážená a stěna nachýlená jste.5Však nic méně radí se o to, jak by jej odstrčili, aby nebyl vyvýšen; lež oblibují, ústy svými dobrořečí, ale u vnitřnosti své proklínají. Sélah.6Vždy předce měj se k Bohu mlčelivě, duše má, nebo od něho jest očekávání mé.7Onť jest zajisté skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se.8V Bohu jest spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest.9Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. Sélah.10Jistě žeť jsou marnost synové lidští,a synové mocných lživí. Budou-li spolu na váhu vloženi, lehčejší budou nežli marnost.11Nedoufejtež v utiskování, ani v loupeži, a nebývejte marní; statku přibývalo-li by, nepřikládejte srdce.12Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc, [ (Psalms 62:13) A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho. ]
1Für den Chormeister. Nach Jedutun. Ein Psalm Davids.2Bei Gott allein wird ruhig meine Seele,
von ihm kommt mir Rettung. (Ž 37,7; Iz 30,15)3Er allein ist mein Fels und meine Rettung,
meine Burg, ich werde niemals wanken.4Wie lange stürmt ihr heran gegen einen Einzelnen, /
ihr alle, um ihn zu morden,
wie gegen eine Wand, die sich neigt, eine Mauer, die einstürzt?5Ja, sie planen, ihn von seiner Höhe zu stürzen;
Lügen ist ihre Lust.
Mit dem Mund segnen sie,
in ihrem Inneren aber verfluchen sie. [Sela] (Ž 28,3)6Bei Gott allein werde ruhig meine Seele,
denn von ihm kommt meine Hoffnung. (Ž 42,6; Mi 7,7)7Er allein ist mein Fels und meine Rettung,
meine Burg, ich werde nicht wanken.8Bei Gott ist meine Rettung und meine Ehre,
mein starker Fels, in Gott ist meine Zuflucht. (Ž 3,4; Ž 92,16)9Vertraut ihm, Volk, zu jeder Zeit! /
Schüttet euer Herz vor ihm aus!
Denn Gott ist unsere Zuflucht. [Sela] (Iz 26,4)10Nur Windhauch sind die Menschen,
nur Trug die Menschenkinder.
Sie schnellen empor auf der Waage,
leichter als Windhauch sind sie alle. (Ž 39,6; Iz 40,15)11Vertraut nicht auf Unterdrückung,
verlasst euch nicht auf Raub!
Wenn der Reichtum wächst,
verliert nicht euer Herz an ihn! (Mt 19,22; L 12,15; 1Tm 6,17)12Eines hat Gott gesprochen,
zweierlei hab ich gehört:
Ja, die Macht ist bei Gott (Jb 40,5)13und bei dir, mein Herr, ist die Huld.
Denn du wirst vergelten
einem jeden nach seinem Tun. (2S 3,39; Jb 34,11; Ž 28,4; Ž 31,24; Ž 91,8; Ž 94,2; Jr 50,29; Pl 3,64; Ř 2,6; 2Tm 4,14)