1Přednímu z kantorů na neginot, Davidův.2Slyš, ó Bože, volání mé, pozoruj modlitby mé.3Od konce země v sevření srdce svého k tobě volám, na skálu nade mne vyšší uvediž mne.4Nebo jsi býval mé útočiště, a pevná věže před tváří nepřítele.5Buduť bydliti v stánku tvém na věky, schráním se v skrýši křídel tvých. Sélah.6Ty jsi zajisté, Bože, vyslyšel žádosti mé, dal jsi dědictví bojícím se jména tvého.7Ke dnům krále více dnů přidej, ať jsou léta jeho od národu do pronárodu,8Ať bydlí na věky před tváří Boží; milosrdenství a pravdu nastroj, ať ho ostříhají. [ (Psalms 61:9) A tak žalmy zpívati budu jménu tvému na věky, a sliby své plniti budu den po dni. ]
1Für den Chormeister. Zum Saitenspiel. Von David.2Höre doch, Gott, meinen Schrei,
achte doch auf mein Bittgebet!3Vom Ende der Erde rufe ich zu dir; /
denn mein Herz ist verzagt.
Führe mich auf den Felsen, der mir zu hoch ist! (Ž 27,4)4Denn du bist meine Zuflucht,
ein fester Turm gegen die Feinde. (Ž 71,3; Př 18,10)5In deinem Zelt möchte ich Gast sein auf ewig,
mich bergen im Schutz deiner Flügel. [Sela] (Ž 17,7)6Denn du, Gott, hast meine Gelübde gehört/
und denen das Erbe gegeben,
die deinen Namen fürchten.7Füge den Tagen des Königs noch viele hinzu!
Seine Jahre mögen dauern von Geschlecht zu Geschlecht. (Ž 21,5; Ž 72,5)8Er throne ewig vor Gottes Angesicht.
Huld und Treue mögen ihn behüten.[1] (Ž 89,5)9Dann will ich allzeit deinem Namen singen und spielen
und Tag für Tag meine Gelübde erfüllen. (Ž 7,18; Ž 66,13)