1Přednímu z kantorů, jako: Nevyhlazuj, Davidův žalm zlatý.2Právě-liž vy, ó shromáždění, spravedlnost vypovídáte? Upřímě-liž soudy činíte, vy synové lidští?3Anobrž raději nepravosti v srdci ukládáte, a násilí rukou svých v zemi této odvažujete.4Uchýlili se bezbožníci hned od narození, pobloudili hned od života matky, mluvíce lež.5Jed v sobě mají jako jedovatý had, jako lítý had hluchý, kterýž zacpává ucho své,6Aby neslyšel hlasu zaklinačů, a čarodějníka v čářích vycvičeného.7Ó Bože, potři jim zuby v ústech jejich, střenovní zuby lvíčat těch polámej, Hospodine.8Nechť se rozplynou jako voda, a zmizejí; ať jsou jako ten, kterýž napíná luk, jehož však střely se lámí,9Jako hlemejžď, kterýž tratí se a mizí, jako nedochůdče ženy, ješto nespatřilo slunce.10Prvé než lidé pocítí trní jejich a bodláku, hned za živa zapálením jako vichřicí zachváceni budou.11I bude se veseliti spravedlivý, když uzří pomstu, nohy své umyje ve krvi bezbožníka. [ (Psalms 58:12) Ano dí každý: V pravdě, žeť má užitek spravedlivý, jistě, žeť jest Bůh soudce na zemi. ]
1To the choirmaster: according to Do Not Destroy. A Miktam[1] of David. Do you indeed decree what is right, you gods?[2] Do you judge the children of man uprightly? (Ž 16,1; Ž 57,1)2No, in your hearts you devise wrongs; your hands deal out violence on earth. (Ž 94,20)3The wicked are estranged from the womb; they go astray from birth, speaking lies. (Ž 51,5; Iz 48,8)4They have venom like the venom of a serpent, like the deaf adder that stops its ear, (Dt 32,33; Ž 140,3)5so that it does not hear the voice of charmers or of the cunning enchanter. (Jr 8,17)6O God, break the teeth in their mouths; tear out the fangs of the young lions, O Lord! (Jb 4,10; Jb 29,17; Ž 3,7)7Let them vanish like water that runs away; when he aims his arrows, let them be blunted. (Jz 7,5; Ž 64,3; Ž 112,10)8Let them be like the snail that dissolves into slime, like the stillborn child who never sees the sun. (Jb 3,16; Ž 58,7)9Sooner than your pots can feel the heat of thorns, whether green or ablaze, may he sweep them away![3] (Jb 27,21; Ž 118,12; Př 10,25; Kaz 7,6)10The righteous will rejoice when he sees the vengeance; he will bathe his feet in the blood of the wicked. (Dt 32,43; Jb 22,19; Ž 68,23)11Mankind will say, “Surely there is a reward for the righteous; surely there is a God who judges on earth.” (Gn 18,25; Jb 19,29; Ž 67,4; Ž 94,2; Kaz 12,14; Iz 3,10)