Přísloví 9,5 | Bible Kralická

Bible Kralická

1 Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm. 2 Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila. 3 A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě: 4 Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká: 5 Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila. 6 Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti. 7 Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění. 8 Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati. 9 Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší. 10 Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost. 11 Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života. 12 Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš. 13 Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí. 14 A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě, 15 Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci: 16 Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká: 17 Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější. 18 Ale neví hlupec, že mrtví jsou tam, a v hlubokém hrobě ti, kterýchž pozvala.

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

— Moudrost a Hloupost

1 Moudrost si vystavěla dům, vytesala sedm sloupů. 2 Porazila dobytče, smísila víno a prostřela svůj stůl. 3 Vyslala své dívky, volá na vrcholu městských výšin: 4 „Kdo je prostoduchý, ať se sem uchýlí!“ Toho, kdo nemá rozum, zve: 5 „Pojďte, jezte můj chléb a pijte víno, které jsem smísila, 6 nechte prostoduchosti a budete živi, kráčejte cestou rozumnosti!“ 7 Kdo napomíná posměvače, dojde pohany, kdo domlouvá svévolníku, poskvrní se! 8 Nedomlouvej posměvači, aby tě nezačal nenávidět. Domlouvej moudrému a bude tě milovat. 9 Moudrému dej a bude ještě moudřejší, pouč spravedlivého a přibude mu znalostí. 10 Začátek moudrosti je bázeň před Hospodinem a poznat Svatého je rozumnost. 11 Neboť skrze mne se rozhojní tvé dny, přibude ti let života. 12 Jsi-li moudrý, k svému prospěchu jsi moudrý, jsi-li posměvač, sám na to doplatíš. 13 Paní Hloupost je halasná, prostoduchá, vůbec nic nezná. 14 Sedá u vchodu do svého domu, na křesle na městských výšinách, 15 a volá na mimojdoucí, kteří jdou po přímých stezkách: 16 „Kdo je prostoduchý, ať odbočí sem!“ Toho, kdo nemá rozum, zve: 17 „Kradená voda je sladká a pokoutný chléb blaží.“ 18 Ale on neví, že je tam říše stínů a že v hlubinách podsvětí jsou ti, jež pozvala.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

Hostina moudrosti a tuposti

1 Moudrost si vystavěla dům, sedm tesaných sloupů vztyčila. 2 Dobytče porazila, víno nalila, už také prostřela svůj stůl. 3 Děvečky vyslala a volá na městských výšinách: 4 „Kdo je zmatený, ať přijde ke mně!“ Ty, kterým chybí rozum, vyzývá: 5 „Pojďte a jezte na mých hodech, popijte víno, jež jsem nalila. 6 Opusťte hloupost a konečně žijte, cestou rozumnosti se vydejte!“ 7 Kdo poučuje drzouna, říká si o urážku, kdo kárá darebáka, přijde k úrazu. 8 Nekárej drzouna – jen by tě nenáviděl; pokárej moudrého – bude tě milovat. 9 Poděl se s moudrým a ještě zmoudří, pouč spravedlivého a bude znalejší. 10 Klíčem k moudrosti je úcta k Hospodinu, v poznání Svatého je rozumnost. 11 Takto^[1] se tvé dny rozmnoží, léta života ti přibudou. 12 Jsi-li moudrý, moudrost vyplatí se ti, jsi-li drzoun, sám na to doplatíš. 13 Paní Tupost dělá veliký povyk, je hloupost sama, neví vůbec nic. 14 U dveří svého domu vysedává, na křesle na městských výšinách. 15 Pokřikuje na ty, kdo po cestě jdou, kdo po svých stezkách přímě kráčejí: 16 „Kdo je zmatený, ať přijde ke mně!“ Všechny nerozumné vyzývá: 17 „Kradená voda je tak sladká, zakázaný pokrm tolik příjemný!“ 18 Netuší hňup, že podsvětí jej čeká: v pekelné jámě jsou ti, jež pozvala!

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

1 Die Weisheit hat ihr Haus gebaut, / ihre sieben Säulen behauen. 2 Sie hat ihr Vieh geschlachtet, ihren Wein gemischt / und schon ihren Tisch gedeckt. 3 Sie hat ihre Mägde ausgesandt und lädt ein / auf der Höhe der Stadtburg: (Př 1,20; Př 8,1) 4 Wer unerfahren ist, kehre hier ein. / Zum Unwissenden sagt sie: 5 Kommt, esst von meinem Mahl / und trinkt vom Wein, den ich mischte! 6 Lasst ab von der Torheit, dann bleibt ihr am Leben / und geht auf dem Weg der Einsicht! 7 Wer den Zuchtlosen tadelt, erntet Schimpf, / wer den Frevler rügt, erntet Schande. 8 Rüge den Zuchtlosen nicht; sonst hasst er dich. / Rüge den Weisen, dann liebt er dich. 9 Unterrichte den Weisen, damit er noch weiser wird; / belehre den Gerechten, damit er dazulernt! 10 Anfang der Weisheit ist die Furcht des HERRN, / die Kenntnis des Heiligen ist Einsicht. (Př 1,7) 11 Ja, durch mich werden deine Tage zahlreich, / nehmen die Jahre deines Lebens zu. 12 Bist du weise, so bist du weise zum eigenen Nutzen, / bist du aber unbeherrscht, hast du allein es zu tragen. 13 Frau Torheit ist unruhig, / eine Verführerin, das ist alles, was sie versteht. (Př 7,11) 14 Sie sitzt vor der Tür ihres Hauses / auf einem Sessel bei der Stadtburg, 15 um die Vorübergehenden einzuladen, / die geradeaus ihre Pfade gehen: 16 Wer unerfahren ist, kehre hier ein. / Zum Unwissenden sagt sie: 17 Süß ist gestohlenes Wasser, / heimlich entwendetes Brot schmeckt lecker. 18 Und er weiß nicht, dass Totengeister dort hausen, / dass ihre Gäste in den Tiefen der Unterwelt sind.

English Standard Version

od Crossway

The Way of Wisdom

1 Wisdom has built her house; she has hewn her seven pillars. (Mt 16,18; Ef 2,20; 1Tm 3,15; 1P 2,5; Zj 1,4)

Mt 16,18Ef 2,201Tm 3,151P 2,5Zj 1,4

2 She has slaughtered her beasts; she has mixed her wine; she has also set her table. (Ž 23,5; Př 23,30; Pís 8,2; Mt 22,4; L 14,17)

Ž 23,5Př 23,30Pís 8,2Mt 22,4L 14,17

3 She has sent out her young women to call from the highest places in the town, (Ž 68,11; Př 8,1; Př 8,2; Př 9,14; Mt 10,27; Mt 22,3; Mt 23,34)

Ž 68,11Př 8,1Př 8,2Př 9,14Mt 10,27Mt 22,3Mt 23,34

4 “Whoever is simple, let him turn in here!” To him who lacks sense she says, (Př 6,32; Př 9,16; Mt 11,25; 1K 1,26)

Př 6,32Př 9,16Mt 11,251K 1,26

5 “Come, eat of my bread and drink of the wine I have mixed. (Př 9,2; Pís 5,1; Iz 55,1; J 6,27; J 7,37)

Př 9,2Pís 5,1Iz 55,1J 6,27J 7,37

6 Leave your simple ways,^[1] and live, and walk in the way of insight.” (Př 1,4; Př 9,11; Př 23,19) 7 Whoever corrects a scoffer gets himself abuse, and he who reproves a wicked man incurs injury. 8 Do not reprove a scoffer, or he will hate you; reprove a wise man, and he will love you. (Ž 141,5; Mt 7,6) 9 Give instruction^[2] to a wise man, and he will be still wiser; teach a righteous man, and he will increase in learning. (Př 1,5; Mt 13,12) 10 The fear of the Lord is the beginning of wisdom, and the knowledge of the Holy One is insight. (Př 1,7; Př 30,3) 11 For by me your days will be multiplied, and years will be added to your life. (Př 3,2; Př 10,27) 12 If you are wise, you are wise for yourself; if you scoff, you alone will bear it. (Jb 22,2; 1K 3,8; Ga 6,5)

The Way of Folly

13 The woman Folly is loud; she is seductive^[3] and knows nothing. (Př 5,6; Př 7,7; Př 7,11) 14 She sits at the door of her house; she takes a seat on the highest places of the town, (Př 9,3) 15 calling to those who pass by, who are going straight on their way, (Př 9,6) 16 “Whoever is simple, let him turn in here!” And to him who lacks sense she says, (Př 9,4) 17 “Stolen water is sweet, and bread eaten in secret is pleasant.” (Př 5,15; Př 20,17; Př 30,20) 18 But he does not know that the dead^[4] are there, that her guests are in the depths of Sheol. (Př 7,27)

King James Version

1 Wisdom hath builded her house, she hath hewn out her seven pillars: 2 She hath killed her beasts; she hath mingled her wine; she hath also furnished her table. 3 She hath sent forth her maidens: she crieth upon the highest places of the city, 4 Whoso is simple, let him turn in hither: as for him that wanteth understanding, she saith to him, 5 Come, eat of my bread, and drink of the wine which I have mingled. 6 Forsake the foolish, and live; and go in the way of understanding. 7 He that reproveth a scorner getteth to himself shame: and he that rebuketh a wicked man getteth himself a blot. 8 Reprove not a scorner, lest he hate thee: rebuke a wise man, and he will love thee. 9 Give instruction to a wise man , and he will be yet wiser: teach a just man , and he will increase in learning. 10 The fear of the LORD is the beginning of wisdom: and the knowledge of the holy is understanding. 11 For by me thy days shall be multiplied, and the years of thy life shall be increased. 12 If thou be wise, thou shalt be wise for thyself: but if thou scornest, thou alone shalt bear it . 13 A foolish woman is clamorous: she is simple, and knoweth nothing. 14 For she sitteth at the door of her house, on a seat in the high places of the city, 15 To call passengers who go right on their ways: 16 Whoso is simple, let him turn in hither: and as for him that wanteth understanding, she saith to him, 17 Stolen waters are sweet, and bread eaten in secret is pleasant. 18 But he knoweth not that the dead are there; and that her guests are in the depths of hell.